Inflace v Česku je třetí nejvyšší v EU. Vysvětlení je několik

Míra inflace v zemích Evropské unie letos v březnu vystoupala na rekordních 7,8 procenta z únorových 6,2 procenta. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. Česko má dle jeho měření aktuálně třetí nejvyšší inflaci v EU.

Vyšší inflace než v Česku [dle Eurostatu 11,9 %] je už jen v Estonsku [14,8 %] a Litvě [15,6 %]. Těsně za Českem se umístilo Nizozemsko [11,7 %] a Lotyšsko [11,5 %]. Naopak nejnižší inflaci v březnu Eurostat naměřil na Maltě [4,5 %], ve Francii [5,1 %] a Portugalsku [5,5 %].

Meziroční míra inflace v zemích Evropské unie v březnu 2022

[Zdroj: Eurostat]

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka podobně jako v případě Česka jsou hlavní příčinou vysoké inflace v dalších zemí EU drahé energie včetně pohonných hmot. Rozdíl mezi Českem a ostatními zeměmi je dle jeho slov v tom, že se většina evropských zemí se zdražováním energií potýká již od loňského roku.

„Trend zdražování energií se v Česku ale oproti ostatním zemím projevuje se zpožděním. Jeho hlavní vlnu pociťujeme až od začátku letošního roku, zatímco ve velké části EU plyn a elektřina prudce zdražovaly už od zhruba poloviny loňského roku,“ vysvětlil pro FinTag.cz Petr Dufek, proč Česko aktuálně patří mezi první tři evropské šampiony ve zdražování.

Vyšší inflace hovoří pro státní rozpočet. Válka s Ruskem proti

Skutečnost je, že vláda Andreje Babiše [ANO] v posledních měsících loňského roku tlumila růst cen energií odpuštěním daně z přidané hodnoty [DPH] právě na energie. DPH u energií chtěla ponechat na nule spolu s dalšími úlevami, například u paliv i po celý letošní rok. Nová vláda Petra Fialy [ODS] tato opatření nepodpořila. Vysvětlila to jejich plošností a nepřesným zacílením na nejpotřebnější skupiny chudobou ohrožených obyvatel.

Rozdíly mezi Českem a zeměmi EU

To, proč Česko patří aktuálně k inflačním rekordmanům, má ale i další důvody. Jedním z nich je, jak nedávno uvedla například předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová, fakt, že některé sektory se snaží takzvaně „zahojit“ po době covidu a protipandemických restrikcích, jež omezovaly obchod. I to dle ní spolu s dalšími faktory nahrává inflaci. Jako příklad uvedla nepoměr mezi růstem cen potravin [+6 % v únoru] a růstem cen stravovacích služeb [+12 % v únoru].

„Jsou tu položky, které nezdražují, ale jiné ano. A jsou tu různé akce, třeba banány nezdražují. Vezměme celý ten spotřební koš těch potravin. Avšak je jisté, že ta situace bude ještě horší, protože ta válka se vede v obilnici Evropy,“ upřesnila. 

Zamrazilová: Ke zchudnutí obyvatelstva dojde evidentně

Její slova potvrzuje Petr Dufek: „Na rozdíl od poměrně umírněného zdražování v EU ceny v českých restauracích a ubytovacích zařízeních jdou velmi rychle nahoru. V restauracích meziročně už o 15 procent, zatímco v celé EU jen o pět.“

Zároveň upozornil na další rozdíl. Jestli se v něčem situace v Česku nadále vymyká od evropského inflačního trendu, tak je to dle jeho slov kromě zpoždění zdražování u energií, prudké zdražování oblečení a obuvi.

„To v jiných zemích unie rozhodně nevidíme. V březnu už byly u nás ceny oblečení meziročně vyšší o 19 procent, obuv zdražila o 15 procent, zatímco v celé unii vzrostly tyto ceny jen o 2,7 procenta, respektive 2,2 procenta,“ uvedl.

Inflace je vysoká i v eurozóně. ECB je však v klidu

Zatímco průměrná inflace v EU v březnu dosáhla 7,8 procenta, v eurozóně byla jen o málo nižší, a sice 7,4 procenta. Avšak v zemích platících eurem činila inflace ještě v únoru 5,9 procenta. Důvodů rychle stoupající inflace je taktéž několik. Napříč unií a eurozónou zdražují energie i pohonné hmoty. A k nim se přidávají i potraviny. Ty přitom zdražovaly na komoditních trzích již před válkou na Ukrajině. Vpád ruských vojsk na cizí území koncem letošního února jejich zdražování podobně jako u energií ještě více akceleroval.

„Zdražuje především pečivo, ale příliš pozadu v EU už nezůstávají ani ceny masa,“ komentuje současnou situaci Dufek.

Ve vztahu k inflaci v zemích EU a zemích eurozóny hraje klíčovou roli i postoj Evropské centrální banky [ECB]. Ta prozatím na rychle rostoucí inflaci v Evropě reaguje relativně netečně. To znamená, že ani nezvyšuje základní úrokové sazby a nijak rázně ani neukončuje nákup dluhopisů na finančních trzích. K jejím velkým kritikům patří hlavně Německo, kde kvůli inflaci domácnosti zejména přicházejí – stejně jako v dalších zemích eurozóny – o své úspory.

„Politiku ECB vnímám tak, že si nemůže dovolit příliš zvyšovat sazby ani v případě dalšího zrychlování tempa inflace. Vysoký růst sazeb by totiž znamenal problémy pro zadlužené jižní křídlo eurozóny. Pro banku je dle mého názoru výhodnější nechat požírat úspory Evropanů, než bojovat s podobnou či horší krizí, kterou před jedenácti lety trpělo Řecko,“ vysvětlil pro FinTag.cz přístup ECB k inflaci analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Pro zbavování se korun příliš důvodů není, říká broker

Fakt je, že ECB dlouhodobě ponechává svůj postoj k měnové politice v podstatě beze změny. Stejně tak dlouhodobě deklaruje, že omezí či ukončí nákupy aktiv v rámci programu APP [kvantitativní uvolňování, pozn. red.]. Program, jak oznámila naposledy, ale zvažuje uzavřít až v letošním 3. čtvrtletí. A to ještě, pokud k tomu, jak upřesnili zástupci ECB, budou vhodné ekonomické podmínky.

Tlak na Evropskou centrální banku stále sílí

Guvernér České národní banky [ČNB] Jiří Rusnok před několika dny pro FinTag.cz naznačil, že by ECB mohla sáhnout i ke zvýšení úrokových sazeb už tento rok.

„Pokud jde o sazby ECB, uvidíme, jaká bude situace. Teď je více a více komentářů na téma přísnější měnové politiky ECB. A vidíme, že ECB bude rychleji ukončovat programy nákupu státních dluhopisů. A slyšíme, že to první zvýšení bude ještě letos. To mi říkal slovenský guvernér centrální banky [Peter Kažimír, pozn. red.]. Tedy všechno se to významně posouvá,“ řekl pro FinTag.cz guvernér Rusnok.

Dodejme, že měnová politika ECB je v přímém rozporu s aktuální politikou americké centrální banky, včetně kanadské centrální banky. A dlouhodobě je v přímém rozporu s měnovou politikou evropských centrálních bank těch zemí, které nemají euro. Jako je například právě ČNB nebo maďarská či polská centrální banka.

Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB

Analytici přesto tipují, že ke zvýšení sazeb se ECB odhodlá zřejmě až v druhé polovině letošního roku. Podle odborníků z finančních trhů by mohla zvýšit svoji aktuální negativní depozitní sazbu zhruba 3x, vždy o 25 základních bodů.

Daniel Tácha