Průběžný důchodový systém skončil v letošním 1. čtvrtletí schodkem 10,56 miliardy korun. Schodek je o miliardu vyšší než loni a o 6,5 miliardy vyšší než předloni. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to dle MF ČR, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Avšak musí využít ze státního rozpočtu jiné zdroje financování, jimiž potřebu vyšších výdajů na důchody pokryje.
Celkový počet důchodců, kterým Česká správa sociálního zabezpečení [k 31. 12. 2021] vyplácí starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, je u nás 2 857 644. Vyplácených důchodů ke konci roku 2021 pak evidovala skoro 3,5 milionu.
Základní údaje průběžného důchodového systému v 1. čtvrtletí 2022
| Saldo | Příjmy | Výdaje | Důchodci | Prům. star. penze |
|---|---|---|---|---|
| -10,56 mld. Kč | 133,05 mld. Kč | 143,62 mld. Kč | 2,858 mil. | 15 425 Kč |
[Zdroj: MF ČR]
V letošním 1. čtvrtletí se na penze na odvodech vybralo 133,05 miliardy korun. Na důchodech se vyplatilo 141,89 miliardy korun. Na správu systému se pak vydalo 1,73 miliardy korun. Celkové výdaje tak dosáhly 143,62 miliardy korun. Čímž převýšily příjmy o 10,56 miliardy korun.
Příjmy systému důchodového pojištění tvoří pojistné odvody na důchodové pojištění, penále a pokuty připadajících na důchodové pojištění, které jsou součástí pojistného na sociální zabezpečení.
Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje:
- důchodové pojištění
- nemocenské pojištění
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ] a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel.
Řádná a mimořádná valorizace důchodů
Stát valorizuje důchody dle zákonem stanovených pravidel. Zjednodušeně řečeno důchody zvedá úměrně k růstu cen a polovině růstu reálných mezd. K valorizaci všech vyplácených důchodů dochází vždy od 1. ledna kalendářního roku.
Po splnění zákonem stanovených podmínek, zejména při vysokém růstu spotřebitelských cen, je však možné důchody valorizovat i mimo pravidelný termín. V případě, že zákonná valorizace důchodů je nižší než 2,7 procenta, může vláda využít zmocnění podle zákona o důchodovém pojištění a stanovit zvýšení důchodu do výše 2,7 procenta.
Letošní lednové navýšení vyšlo státní rozpočet na 28 miliard Kč. Kvůli vysoké inflaci se penze mimořádně zvednou i v červnu, to bude stát 21 miliard korun. Další mimořádná valorizace při dalším růstu inflace připadá do úvahy ještě letos v říjnu. Ministerstvo financí spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR [MPSV] odhadlo, že jen pro letošek tak stát vydá na důchody o více než 50 miliard korun.
Valorizace penzí k 1.1. daného roku [v Kč]
Pozn.: Rok 2008: 320 Kč k 1. 1. 2008 a navíc 470 Kč v mimořádném termínu k 1. 8. 2008. / Rok 2016: Navíc vyplacen jednorázový příspěvek k důchodu 1 200 Kč. / Rok 2020: Navíc vyplacen jednorázový mimořádný příspěvek důchodci ve výši 5 000 Kč. / Zdroj: MF ČR
Dodejme, že od roku 2018 se pro stanovení valorizačního zvýšení důchodů používá buď cenový index spotřebitelských cen [CPI], nebo index životních nákladů domácností důchodců [IŽND] ve výši 100 procent. A to podle toho, který index rostl v rozhodném období rychleji. Do valorizace se promítá také růst reálných mezd.
Proč je třeba změnit důchodový systém
Vývoj hospodaření průběžného systému důchodového pojištění se přímo odvíjí od kondice ekonomiky v daném období. Vysoká zaměstnanost a rostoucí platy přinášejí státnímu rozpočtu i vysoké příjmy z pojistného na důchodové pojištění, které pak mohou pokrýt všechny výdaje na důchody. Naopak v dobách ekonomické stagnace či poklesu vznikají schodky v důchodovém systému. Ty navíc dlouhodobě prohlubuje negativní demografický vývoj. To je rostoucí podíl důchodců vůči ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu.
V přebytku byl český průběžný důchodový systém od 90. let jen sedmkrát. Bylo to v roce 1996, 2004, 2005, 2007 a 2008 a pak v letech 2018 a 2019. Jinak bývá v záporných číslech. V letech 2012 a 2013 dosáhl nejvyššího deficitu [shodně -55 mld. Kč].
Podle ekonomů si Česko dlouhodobě zahrává s udržitelností průběžného důchodového systému z důvodu neprosazování odpovídající důchodové reformy. Ta by navíc měla jít ruku v ruce, jak nedávno uvedla pro FinTag.cz předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová, s daňovou reformou. Ovlivnit by ale měla například i zdravotní pojištění. Současnému systému by dle Zamrazilové pak pomohlo, pokud by došlo k posunutí věku odchodu do penze u vybraných ročníků.
„Udržitelnost stávajícího systému by se do dalších let alespoň částečně zvýšila ve chvíli, kdy se lidem narozeným od roku 1980 do roku 1990 zvedne věk odchodu do penze o jeden rok. A když se lidem narozeným od roku 1990 a dál zvedne věk odchodu do penze o dva roky,“ uvedla Zamrazilová s odkazem na pravidelnou Zprávu o stavu důchodového systému ČR a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci v ČR MPSV.
Právě tato zpráva upozorňovala na potřebnost zvýšení věku odchodu do penze. Resort, který tehdy vedla ministryně Jana Maláčová [ČSSD], zprávu ignoroval a vládě zvýšení věku odchodu do penze nenavrhl.
–DNA–
