Dřevostavby jako rodinné domy v Česku přibývají. Horší situace je u bytových domů. I zde ale dochází k určitým zlepšením. Lídrem ve výstavbě dřevostaveb ze strany veřejných institucí jsou pak školy a školky.
Na stavebních veletrzích v Brně to uvedla ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů [ADMD] Lenka Trandová. Podle ní hlavní výhoda dřevostaveb spočívá v rychlosti výstavby a úsporám při provozu.
„Roste zájem ve veřejném sektoru, přibývá dřevostaveb školek a nyní i škol. Hlavní výhodou této technologie je rychlost stavby, která je právě u školských zařízení rozhodující. V podstatě lze v průběhu prázdnin postavit novou budovu nebo přístavbu školy nebo školky,“ uvedla Trandová.
Upřesnila, že trh s dřevostavbami pandemie koronaviru nijak zásadně nezasáhla. Pokud ovšem nepočítá dopady do výkonu stavebních úřadů.
„Povolovací řízení se protahovala u již připravených staveb. Ale rok 2021 je co do počtu dřevostaveb srovnatelný s rokem 2020,“ uvedla.
Podle ní loni v Česku vyrostlo 500 dřevostaveb, 322 z nich byly bungalovy a 177 patrových domů. Podíl na postavených rodinných domech je u dřevostaveb v poslední době okolo 16 procent, meziročně se zvyšuje o několik desetin procentního bodu.
Prudké zdražení dřeva loni a problémy s ocelí letos
Hlavní problém podle Trandové loni vyvstal kvůli prudkému zdražení dřeva. Jeho cena loni na jaře stoupla až o 200 procent, na podzim se cena snížila a nyní znovu roste. Situace aktuálně komplikuje ruská válka na Ukrajině, která zdražuje všechen stavební materiál. Zejména pak kovové prvky.
„V posledním roce trvá také problematická dostupnost polystyrenu a kvůli nedostatku oceli z Ukrajiny čelíme nedostatku spojovacího materiálu,“ upřesnila ředitelka asociace.
Proč je ČR největší exportér dříví? Protože ho neumí zpracovat
Zmínila i další aspekt, proč volit dřevostavbu před zděným domem. Ačkoli výstavba dřevostavby není významně levnější než tradičního zděného domu, rychlost stavby může v době zdražování materiálů znamenat úsporu. Roli hraje i následný při správném zateplení úspornější provoz dřevostaveb. Ty se totiž rychleji vytápějí, byť současně i rychleji ztrácejí teplo. Na druhé straně si žádají oproti zděným domů vyšší náklady na chlazení v letních měsících.
Podle Trandové má obor stále velký potenciál k růstu, zejména kvůli rostoucím cenám energií. Na druhé straně dřevostavby jsou v Česku z velké části hlavně rodinné domy. Pro bytové domy platí omezení čtyřmi poschodími stanovené zákonem. I tak v Česku ročně vyroste pouze do deseti bytových domů postavených ze dřeva.
Pro dřevostavby mluví i další argumenty
Pro výstavbu rodinných domů a dalších budov ze dřeva hovoří i další aspekty. Stavebnictví jako sektor je náročný na energie i produkci CO2.
„Zatímco výstavba z betonu a oceli spotřebovává spoustu energie a způsobuje emise CO2, využití dřeva jako ekologičtějšího stavebního materiálu vede k jejich výraznému snížení. Každý krychlový metr dřeva využitý v konstrukci budovy na sebe dlouhodobě váže celou jednu tunu CO2,“ říká jednatel společnosti UBM Development Czechia Helmut Berghöfer.
Upozorňuje na využití dřeva jako hlavního stavebního materiálů u bytových komplexů, ale třeba i kancelářských nemovitostí. Jako příklad dává projekt Timber Pioneer, což je dřevěná kancelářská budova ve známé byznysové, finanční a rezidenční čtvrti Europaviertel v německém Frankfurtu nad Mohanem. Ta bude mít osm pater a po svém dokončení ve 2. čtvrtletí 2023 více než 15 000 m2 pronajímatelné plochy.
„Dřevo tvoří zhruba jednu třetinu celkového pláště budovy, pro 1. až 7. podlaží. Což představuje objem 1 500 m3. Díky dřevěné konstrukci se u budovy sníží emise CO2 o 80 procent,“ uzavírá Berghöfer.
–ČTK/DNA–
