Důvěra v ekonomiku v dubnu vzrostla u podnikatelů, naopak klesla u domácností. Důvěra spotřebitelů v Česku je tak aktuálně nejnižší od roku 2012. Lidé se bojí inflace, poklesu ekonomiky a propadu životního standardu.
Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. Ten zároveň upozornil, že již koncem loňského roku tuzemské domácnosti pociťovaly obavy z dalšího ekonomického vývoje, především pak z inflace. A 24. února pak do hry vstoupila ruská válka na Ukrajině, která dál akcelerovala ceny zejména energií, pohonných hmot, potravin a negativně ovlivnila ekonomický vývoj. Což jen prohloubilo obavy domácností v únoru, březnu i nyní v dubnu.
„Významná část dotazovaných domácností se domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozích 12 měsících. Navíc se obávají, že se bude dále zhoršovat spolu s očekávaným vývojem celkové ekonomické situace a dalším růstem cen,“ potvrzuje Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Sezónně očištěné indikátory důvěry – bazické indexy
[Zdroj: ČSÚ]
Řečí čísel to znamená, že souhrnný indikátor důvěry [indikátor ekonomického sentimentu] vyjádřený bazickým indexem, v dubnu meziměsíčně stoupl o 3,4 bodu na hodnotu 100,0 při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 4,3 bodu na hodnotu 103,8. Indikátor důvěry spotřebitelů ale poklesl o 1,1 bodu na hodnotu 81,3.
Pozor na „blbou náladu“, varuje ekonom
Podle statistiků a ekonomů se spolu s rychle rostoucí inflací a potížemi v ekonomice významně snižuje kupní síla a současně i ochota českých domácností utrácet. Podle hlavního ekonoma České spořitelny [ČS] Davida Navrátila i to má svá rizika.
„V roce 2012 jsme podle agentury Gallup byli druhý nejvíce pesimistický národ na světě, Řekové nás předběhli. Ale především díky blbé náladě jsme začali spořit, méně utrácet, méně investovat. A to přineslo recesi do české ekonomiky. Takže pokud domácnosti přejdou do blbé nálady, tak spotřeba domácností a HDP dostanou další ránu,“ říká ekonom.
David Navrátil: O čem byly letošní Nobelovy ceny za ekonomii
Pokud u nás vyloženě negativní sentiment převládne, poptávkové tlaky, jež se spolu s dalšími faktory podílejí na současné inflaci, zmizí dle jeho slov jako pára nad hrncem. Což na jedné straně omezí inflační tlaky a srazí inflaci, skrz nižší spotřebu ale i zpomalí ekonomiku.
„Toto riziko jsme v minulosti zmiňovali mnohokrát: Babišova drahota, Putinova drahota, strach z inflace a z budoucnosti, TV masáž o chudobě a nutnosti škrtat a kupovat kamna… To vše dopadne negativně na důvěru domácností,“ upřesňuje David Navrátil.
Důvěra podnikatelů v dubnu překvapivě vzrostla
Překvapením pak je dubnový růst důvěry v ekonomiku u podnikatelů. Za meziměsíčním zlepšením stála dle ČSÚ především vyšší očekávání růstu výrobní činnosti v průmyslu. A dále i pozitivní hodnocení aktuální poptávky podniků ve vybraných odvětvích služeb. Nejde však o žádné závratné zlepšení.
„V aktuálním konjunkturálním průzkumu většina oslovených podnikatelů hodnotí svoji ekonomickou situaci obdobně jako minulý měsíc. V průmyslu mírně převažují podniky, které pozitivněji než v březnu odhadují poptávku a navazující výrobní činnost v období následujících tří měsíců,“ říká vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Také ale dodává, že velká většina respondentů uvádí, že odhadovat budoucí vývoj je pro ně v současné situaci mimořádně obtížné. Přičemž v odvětvích obchodu a stavebnictví se důvěra podnikatelů snížila.
Podnikatelská důvěra vzrostla i v Německu
I podle hlavního ekonoma Komerční banky [KB] Jana Vejmělka je vyšší důvěra podnikatelů v ekonomiku překvapením. Sentiment je nejvyšší za posledních devět měsíců.
„Využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu se v dubnu oproti lednu snížilo jen nepatrně, z 83,3 procenta na 81,6 procenta.“ říká.
Zmiňuje ovšem i současné problémy. To je rychlé zdražování vstupů, dražší úvěrové financování, nedostatek materiálů. Posledně jmenované jako hlavní bariéru v dubnu vybralo 38 procenta oslovených podniků, zatímco v lednu to bylo 31,2 procenta.
Zároveň upozorňuje na nárůst podnikatelské důvěry v sousedním Německu. Tam dubnový Ifo index mírně vzrostl z 90,8 bodů na 91,8 bodu. Přičemž analytici čekali jeho pokles na 89,0 bodu. Nad očekávání skočilo jak hodnocení současné situace, tak i složka hodnotící očekávání podnikatelů pro následující půl rok.
