Ruská ekonomika v březnu zpomalila na 1,6 procenta z únorových 4,3 procenta. Ruský prezident Vladimir Putin přesto uvedl, že ruská ekonomika ustála sankce západních zemí kvůli ruské válce na Ukrajině.
O březnovém propadu růstu ruského hrubého domácího produktu [HDP] informovalo tamější ministerstvo hospodářství. Přičemž zdůraznilo, že v celém prvním čtvrtletí ruská ekonomika meziročně vzrostla o 3,7 procenta.
„Rusko nyní přesto očekává, že jeho hospodářství letos poklesne podle základního scénáře o 8,8 procenta a podle konzervativnějšího scénáře o 12,4 procenta,“ cituje agentura Reuters dokument ministerstva.
Aktuální výhled podle agentury dokazuje, že se projevují sankce, které na Rusko uvalily západní země kvůli invazi na Ukrajinu. Světová banka předpovídá, že ruský HDP letos v důsledku sankcí klesne o 11,2 procenta. Mezinárodní měnový fond [MMF] předpověděl, že letos se ruská ekonomika propadne o 8,5 procenta.
Ministerstvo hospodářství Ruska, jak vyplývá z jeho dokumentu, naopak očekává, že ekonomika vzroste v roce 2023 o 1,3 procenta. V roce 2024 o 4,6 procenta a v roce 2025 pak o 2,8 procenta.
Ruská ekonomika sankce ustála, tvrdí prezident Putin
K výhledu ruské ekonomiky se vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin. Ten uvedl, že sankce západních zemích, které dle jeho slov západní země považovaly za drtivé, ruská ekonomika ustála.
„Sankcím odolaly jak ruský bankovní systém, tak rubl, sektor dopravy a celá ekonomika,“ řekl prezident Putin.
Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu dále sdělil, že Rusko na tyto „nešikovné“ pokusy o izolaci ruského hospodářství zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání.
Podle pozorovatelů to ale se zaváděním svobodného podnikání v Rusku i jinde nebude až tak horké. Putin totiž současně varoval, že reakce Moskvy na jakékoli vnější vměšování do situace na Ukrajině bude „blesková“.
„V případě, že se Rusko ocitne v ohrožení, použije prostředky, které zatím jeho protivníci nemají k dispozici,“ uvedl ruský lídr, aniž by specifikoval, o jaké prostředky konkrétně jde.
Rusko počítá s inflací kolem 22,6 %
Meziroční inflace v Rusku k 15. dubnu činila 17,62 procenta. Ministerstvo hospodářství počítá s tím, že letos zrychlí na 22,6 procenta a v roce 2023 dle jeho odhadů zůstane výrazně nad čtyřprocentním cílem banky.
Centrální banka koncem února zvýšila nečekaně úrokové sazby z 9,5 procenta na 20 procent. V dalším neplánovaném kroku byla klíčová sazba banky 8. dubna snížena na 17 procent. Analytici oslovení agenturou Reuters nyní očekávají, že na příštím zasedání banky, které se koná tento pátek, sazby dále klesnou, a to o dva procentní body.
V důsledku sankcí po ruské invazi prudce klesla cena rublu. Jeho kurz následně vlivem intervencí ruské centrální banky a dekretům Putina posílil na úroveň před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle ekonomů je však kurz rublu nahoru vyhnán uměle.
„Obchodování s ruským rublem je silně omezeno a reálně se s ním prakticky obchodovat nedá. Jeho kurz je v současnosti víceméně umělý a daný faktory, které se nedají příliš odhadnout. Navíc bych viděl i etický problém v investicích do ruské měny či aktiv,“ uvedl pro FinTag.cz analytik XTB Jiří Tyleček.
Sankce také výrazně dopadly na ruský finanční sektor. V Česku i dalších evropských zemích například skončila ruská banka Sberbank. Ruská centrální banka ztratila i přístup k velké části svých zahraničních rezerv, které ji západní země zmrazily. A zemi navíc opustilo mnoho západních firem.
Bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin, který nyní stojí v čele státních kontrolorů, podle agentury Interfax řekl, že ruskou ekonomiku čeká větší krize než například v roce 2009 nebo během pandemie covidu-19. Kudrin také sdělil, že podle základního scénáře letos inflace v Rusku dosáhne 20,7 procenta.
K válce na Ukrajině Putin aktuálně řekl, že všechny cíle „speciální vojenské operace“ musí být splněny, aby obyvatelé Doněcké a Luhanské lidové republiky měli v dlouhodobé perspektivě záruku míru a bezpečí.
–ČTK/DNA–
