Lidí s dluhem po splatnosti v Česku meziročně ubývá. Na druhou stranu přibývá dlužníků, kteří i přesto, že své dluhy nesplácejí, žádají o další půjčky. Nejvíce dlužníků, jež neplní své závazky, pochází tradičně z Ústeckého kraje.
K poslednímu březnu evidoval negativní Registr fyzických osob SOLUS celkem 447 tisíc dospělých osob s dluhem po splatnosti. V meziročním srovnání je to o 43 tisíc osob méně. O datech informují zástupci sdružení SOLUS, které u nás spojuje přibližně 60 společností z oblasti bankovnictví, stavebního spoření, telekomunikačních služeb, energetiky, P2P i nebankovních půjček.
„Celkový dluh po splatnosti se snížil za posledních 12 měsíců o 4,5 miliardy korun na 33,8 miliardy korun,“ uvádí zástupci sdružení SOLUS.
V celé České republice tak podle zmiňovaného registru žije 5,07 procenta osob s negativním záznamem o existujícím závazku po splatnosti. Před rokem ve stejnou dobu jich bylo 5,5 procenta.
Registry dlužníků: Co dělat, když záznam v nich brání hypotéce
Snižování počtu dlužníků se závazkem po splatnosti vysvětlují zástupci ze SOLUS právě fungováním registru, kterým si jeho členové prověřují úvěrovou historii žadatelů o půjčky. Současně i osvětou veřejnosti o možnosti odkladu splátek dluhu v opodstatněných situacích. A svou roli ve zlepšující se platební morálce české veřejnosti sehrává také fungující legislativa v oblasti spotřebitelských úvěrů a ochrany spotřebitele.
Lidé s dluhem po splatnosti často žádají o další půjčky
I když v Česku meziročně ubylo lidí s dluhem po splatnosti, situace u těch dlužníků [447 tisíc], kteří si neplní včas finanční závazky, se pak dle dat SOLUS zřejmě ještě zhoršuje. V posledním roce totiž přibývá osob s dluhem po splatnosti, jež žádají o další úvěr nebo službu s odloženou splatností.
„I přes pokles počtu osob s dluhem v prodlení evidujeme nárůst takzvaných hit-rate. Tedy počtu osob v prodlení evidovaných v negativním registru SOLUS, které přes existující dluh po splatnosti žádají o úvěr či službu s odloženou splatností,“ říká tajemník sdružení SOLUS Jan Stopka.
Na přelomu roku registr dle něj reportoval informaci o existenci dluhu po splatnosti v průměru u 15 prověřovaných klientů ze sta.
Upozorňuje proto spotřebitele, aby při sjednávání úvěru předem pečlivě zvážili současná rizika pro rozpočty domácností. Mysleli přitom především na zhoršující se ekonomický výhled, rostoucí sazby u úvěrů na bydlení. Obezřetnější mají být dle něj také domácnosti s končící fixací u hypotéky, která téměř s jistotou negativně ovlivní rodinné rozpočty.
„Rostoucí ceny energií i nákladů na další běžné výdaje domácnosti budou mít významný dopad do rodinných rozpočtů. Stále platí, že není vhodné půjčovat si na dovolenou či jiné nákupy, které nepřináší rodině trvalou a potřebnou hodnotu,“ upozorňuje Stopka.
A pokud se spotřebitel přeci jen dostane do problémů se splácením závazků, pak má dle Stopky bez zbytečného odkladu kontaktovat věřitele. Společně pak jistě najdou způsob, jak finanční potíže zvládnout, uvádí.
Každý desátý z Ústeckého kraje má dluh po splatnosti
Údaje z registru dlužníků dále potvrzují, že v Česku panují velké regionální rozdíly v počtech dlužníků. A to i těch se závazkem po splatnosti. Procentuálně žije nejméně takových dlužníků ve Zlínském kraji [3,15 % dospělé populace se záznamem v Registru FO] a v Kraji Vysočina [3,22 %]. Naopak v Ústeckém kraji má záznam o dluhu po splatnosti v negativním registru každý desátý dospělý občan, to odpovídá 10,16 procenta.
V absolutním počtu dlužníků pak pochází více než polovina záznamů ze čtyř krajů. A to Ústeckého, Moravskoslezského, Středočeského a z Prahy.
Chudoba v ČR ohrožuje i ty, kteří poctivě pracují. Hlavně ženy
Dodejme, že Solus je sdružení právnických osob s cílem přispívat k prevenci předlužování klientů. Dále i k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení, ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a ke snižování potenciální finanční ztráty věřitelů.
Členové sdružení se od roku 1999, kdy byl Solus registrován a zahájil činnost, snaží minimalizovat finanční ztráty z poskytovaných služeb. Už kvůli tomu, aby je v ceně služeb nemuseli hradit ti dlužníci, kteří řádně splácejí.
–VRN–
