Zdražování komodit akceleruje inflaci. Přičemž zdražování energetických komodit nyní zdražuje všechny komodity. Trend potvrzuje čerstvá analýza společnosti XTB, jež se zaměřila na vývoj cen komodit v eurozóně a USA.
Analytici XTB došli k překvapivému závěru. Zatímco zdražování komodit ovlivňuje inflaci v posledních 12 měsících a zejména pak v březnu v USA ze 30 procent, v eurozóně z 50 až 60 procent. Překvapivé zjištění však překvapuje jen na první pohled. Na evropské země totiž podstatně více doléhá zdražování energií vlivem války na Ukrajině než v USA.
Analytici XTB dále uvádějí, že přímý dopad cen komodit na inflaci v dlouhodobém horizontu je spíše omezený, ale o to více je citelný v krátkodobém horizontu.
„Je však třeba mít na paměti, že ceny komodit a zejména ceny energetických komodit, mají silný nepřímý dopad na náklady téměř ve všech odvětvích hospodářství. Například energie jsou významným nákladem pro výrobu chleba a také na jeho dopravu. Dalším příkladem je káva, která se často vozí z Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie na druhý konec světa,“ říká hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Upozorňuje současně na slova předsedy Rady guvernérů Federálního rezervního systému [FED] Jerome Powella. Ten v nedávném projevu před Kongresem poukázal na to, že vždy, když cena ropy vzroste o deset dolarů za barel, přidá to inflaci 0,2 procentního bodu.
„To je poměrně dost, vezmeme-li v úvahu, že váha cen pohonných hmot v inflaci CPI ve Spojených státech a dalších zemích se obvykle pohybuje kolem čtyř až pěti procent,“ doplňuje Jiří Tyleček.
Jaké komodity a jak ovlivňují inflaci
Pro analýzu spotřebitelské inflace vybral analytický tým XTB ty kategorie, které lze snadno a přímo propojit s odpovídajícími cenami komodit. Podle odborníků jsou z dlouhodobého hlediska dopady kategorií jako chléb, obilí, maso, káva, domácí energie a palivo pro dopravu zanedbatelné.
- Ve Spojených státech tvoří společný příspěvek těchto kategorií 0,1 procentního bodu k průměrné inflaci ve výši 2 %.
- V zemích eurozóny je dopad kategorií těchto surovin za posledních 10 let kolem 0,3 procentního bodu s průměrnou inflací 1,3 %.
Podle analytiků XTB je současná situace ale zcela odlišná. Což dokládají různými dopady zdražování komodit v USA a zemích eurozóny. A důvod je nasnadě. Největší podíl mají energetické zdroje, jak pro domácí spotřebu, tak pro výrobu elektřiny a tepla. Přičemž inflace výrobců v této kategorii meziročně vzrostla téměř o 100 procent.
- Kategorie zemědělských komodit jsou v celkovém hodnocení inflace méně důležité. Avšak jejich příspěvek se teď několikanásobně zvýšil oproti dlouhodobému průměru.
- Dopad domácích cen energií v USA je mnohem menší než v eurozóně. To může být způsobeno tím, jak jsou kategorie definovány. Ve Spojených státech prudce vzrostla kategorie přístřeší [hlavně náklady na pronájem]. Což nepřímo ukazuje i na výrazné zvýšení cen energií.
Jak využít současné situace z pohledu investora
Analytici XTB zmiňují možnosti, jak rychle rostoucí inflaci a vzestup cen komodit využít v investování. Potvrzují, že inflace, aby ochránili své prostředky před poklesem kupní síly, zpravidla nutí investory do nákupu fyzických aktiv. Sem patří komodity.
„V tomto případě investor volí buď pasivní, nebo aktivní přístup. První lze provést investicí do ETF nebo ETC. V takovém případě ale nemůže použít finanční páku. Nemůže zaujmout krátkou pozici a podíly fondu jsou obchodovány v burzovních hodinách,“ říká Jiří Tyleček.
Nejširší rozsah expozice vůči komoditám zde poskytuje iShares Diversified Commodity SWAP UCITS ETF [ICOM.UK]. Přičemž ten replikuje změny v indexu Bloomberg Commodity USD Total Return Commodity Index.
Investorům se nabízí i expozice přímo na jeden trh. Například ETC Deutche Boerse Commodities Gmbh Xetra-Gold Bearer Notes [4GLD.DE] kopíruje cenu zlata. U ropy se nabízí sledování Wisdomtree Crude WTI Crude Oil [CRUD.UK]. Ten sleduje nejen dílčí index Bloomberg pro WTI, ale poskytuje také výnos z kolaterálu.
„Investoři se mohou rozhodnout i pro proaktivnější přístup, kdy se zaměří na investice do komodit prostřednictvím CFD kontraktů. V tomto případě mají k dispozici širokou škálu komodit, u nichž navíc mohou využít finanční páku, otevírat dlouhé i krátké pozice a obchodovat 24/5,“ upřesňuje Tyleček.
V tomto případě patří k nejoblíbenějším trhům ropa [OIL], zemní plyn [NATGAS], káva [COFFEE], pšenice [WHEAT] a měď [COOPER].
[Ne]přímý vliv komodit na inflaci
Avšak zpátky k analýze XTB o inflaci. Podle ní kromě energií a potravin rostou i ceny průmyslových kovů. Ty jsou základním pilířem výstavby infrastruktury. Podle odhadů tvoří ceny oceli, mědi, hliníku a niklu 10 procent všech nákladů na výrobu automobilů.
„Vezmeme-li v úvahu rostoucí ceny všech zmíněných surovin, musí být náklady na finální produkt výrazně vyšší,“ upozorňuje na souvislosti Jiří Tyleček.
V případě zdravé ekonomiky se ale dle něj vyšší ceny komodit nemusí nutně promítnout do ceny konečného produktu. Výrobci také ne vždy přenášejí všechny náklady na spotřebitele.
„Pokud například cena niklu nebo zinku stoupne o 100 procent, ale ekonomika je stabilní, je velká šance, že společnosti nepřenesou náklady na spotřebitele. Čímž se vyhnou jejich negativní reakci,“ dodává.
Naopak při zdražení všech komodit a zároveň sílící poptávce se společnosti dle něj snaží v určitém okamžiku setrvat v zisku. A to i za cenu ztráty kupců. Z toho dle něj plyne, že měření dlouhodobého dopadu cen komodit na inflaci není 100% spolehlivé.
„Pokud se o inflaci chcete dozvědět více informací, sledujte 31. května Analytické fórum 2022 společnosti XTB. Inflaci se přitom věnuje jeden celý blok. Prodiskutují ji přední ekonomové a analytici,“ uzavírá hlavní analytik XTB.
–DNA–
