Německo dostane z rozpočtu Evropské unie 11 miliard eur [cca 271 mld. Kč] na podporu německých firem zasažených sankcemi proti Rusku. Pomoc německým firmám již schválila Evropská komise [EK].
EK tak vyhověla žádosti německé vlády. O podobnou podporu žádají i další státy. Česko podle dostupných informací nyní žádá EK zejména o peníze na zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny. Podporu EU získají německé firmy napříč sektory. Německá ekonomika je na protiruské sankce vysoce citlivá. Zároveň se stále potýká s dopady covidu ve vztahu k dodavatelský řetězcům a drahé logistice. Letos v prvním čtvrtletí německé hospodářství vzrostlo pouze o 0,2 procenta, v předchozím čtvrtletí vykázalo 0,3% propad.
„Podpora německým firmám zmírní ekonomické dopady Putinovy války, včetně dopadů současné krize. Úzce spolupracujeme i s dalšími členskými státy, abychom zajistili, že vnitrostátní podpůrná opatření zavedeme efektivně, koordinovaně a včas. Ale i ochráníme rovné podmínky na jednotném evropském trhu,“ uvedla výkonná viceprezidentka EK Margrethe Vestagerová, do jejíž kompetence spadá politika hospodářské soutěže.
Podporu německým firmám Komise schválila v rámci takzvané dočasné krizové pomoci přijaté letos 23. března na základě Smlouvy o fungování Evropské unie [SFEU]. Pomoc podmiňuje závažné narušení ekonomiky EU.
Jak konkrétně vypadá pomoc EK německým firmám
Peníze z EU přerozdělí německým firmám spolkové, regionální a místní orgány. Německé firmy od nich nejpozději do konce letošního roku získají záruky na úvěry, ale i úvěry se zvýhodněnými úroky. Cílem EK je zajištění dostatku likvidity na investice a provoz pro německé firmy. Záruky na půjčky budou v základu až 90 procent úvěru.
„Maximální výše úvěru na příjemce, který využije dotované úrokové sazby nebo veřejnou záruku, se bude rovnat 15 procentům jeho průměrného celkového ročního obratu za předem stanovené časové období. Anebo bude do 50 procent jeho nákladů na energie vynaložených během předem stanoveného období dvanácti měsíců,“ uvedla EK.
Ve výjimečných případech a s náležitým odůvodněním německá firma dostane vyšší úvěr. A to tak, aby pokryla potřebu likvidity na období dvanácti měsíců. To platí pro malé a střední podniky. Pro velké podniky pak po dobu šesti měsíců.
Splatnost záruk a úvěrů nesmí přesáhnout osm let. Záruční prémie a úrokové poplatky za úvěry musejí být minimální. O podporu mohou žádat všechny německé firmy s výjimkou úvěrových a finančních institucí.
DIHK upozornil, že některé firmy již zastavují provoz
Zpráva o podpoře německých firem přichází ve stejný den jako návrh předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové na zákaz dovozu ruské ropy do Evropy do konce roku. Na to již reagovala Německá průmyslová a obchodní komora [DIHK]. Ta upozornila, že v případě ruské ropy je její nahrazení snazší než u ruského plynu, ale i tak značí zvýšené náklady. Podle zástupců komory tím utrpí energeticky nejvíce náročné obory. Jako je energetický, chemický průmysl a další, včetně logistiky.
„Některé firmy už nyní kvůli vysokým nákladům zastavují provoz,“ upozornil prezident DIHK Peter Adrian.
Podle něj ne každá společnost dokáže přenést zdražující vstupy do cen svých produktů. Ať už kvůli jejich charakteru nebo síle svého postavení. S podobnými problémy se přitom potýkají i české firmy. Ty jsou navíc mnohdy v ještě obtížnějším postavení, protože často jsou spíše subdodavateli finálním výrobcům, mnohdy těch v Německu.
Návrh šéfky EK ukončit dodávky ruské ropy do konce tohoto roku je součástí šestého balíčku protiruských sankcí EK. Ten mimo jiné počítá i s totálním odpojením dalších tří ruských bank od mezinárodního platební systému SWIFT, včetně Sberbank. Platnost opatření ale podmiňuje jejich schválení od všech členských zemí. Co se týče postoje České republiky, ta se zavedením restrikcí souhlasí, jak potvrdil premiér Petr Fiala [ODS]. Souhlas ale i podmínil odkladem zákazu do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit.
–DNA–
