Důchodové pojištění si v Česku platí 5,3 milionu ekonomicky aktivních osob, z toho přes 720 tisíc živnostníků. Ve správě odvodů a nárocích na dávky panují rozdíly. Za zaměstnance vše vyřídí zaměstnavatel, živnostník se stará sám.
Podle dat České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] odvádělo pojistné na sociální zabezpečení k 31. březnu 2022 celkem 4,5 milionu zaměstnanců prostřednictvím 280 405 zaměstnavatelů. Zálohy na důchodové pojištění ke stejnému datu platilo zhruba 721 tisíc osob samostatně výdělečně činných [OSVČ].
„Celkový počet poplatníků pojistného tak činil téměř 5,3 milionu a v porovnání s předchozím rokem mírně vzrostl,“ potvrzují zástupci ČSSZ ve své zprávě.
Současně upozorňují, že v odvodové povinnosti, stejně jako nárocích na případné dávky ze sociálního zabezpečení, konkrétně nemocenského pojištění, panují mezi zaměstnanci a živnostníky rozdíly.
Zaměstnanci pracují, ostatní zařídí zaměstnavatel
Ve srovnání s živnostníky jsou zaměstnanci co do správy a vedení administrativy kolem odvodů na důchodové, nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednoznačně ve výhodě. Veškeré úkony za ně totiž vyřizuje zaměstnavatel. Při nástupu do zaměstnání pracovníky přihlašuje k úřadu správy sociálního zabezpečení [stejně jako ke zdravotní pojišťovně, pozn.]. A následně za ně každý měsíc vyměří výši pojistného a společně s dalšími hlášeními jej odesílá místně příslušné ČSSZ, resp. okresní správy sociálního zabezpečení.
„Veškerá komunikace s ČSSZ tak probíhá prostřednictvím zaměstnavatele,“ potvrzuje úřad směrem k zaměstnancům.
Zaměstnanci si tak mohou pouze kdykoli zkontrolovat, jestli je zaměstnavatel k pojištění skutečně přihlásil a jestli za ně každoročně odevzdává evidenční list důchodového pojištění. Právě ten je totiž základem pro výpočet důchodu. Veškerá data jsou dnes přitom dostupná díky elektronizaci z pohodlí domova. Ideálně prostřednictvím aplikace ČSSZ ePortál. Přihlásit se do ní lze s pomocí bankovní identity nebo datové schránky.
V tomto ohledu by měl každý zaměstnanec vědět, že nejdéle do 8 kalendářních dnů ho jeho zaměstnavatel povinně hlásí k ČSSZ jako osobu, za kterou bude odvádět měsíční pojistné. Stejně tak postupuje i po skončení pracovního poměru či při jakékoli jiné změně.
O něco jiná praxe funguje u zaměstnání malého rozsahu a takzvaných dohodářů. Zaměstnavatel úřad o jejich nástupu informuje do 20. kalendářního dne měsíce, který následuje po měsíc, v němž mu vznikla účast na pojištění.
„Zda zaměstnavatel skutečně toto oznámení učinil, si můžete ověřit prostřednictvím služby Informace o pojistných vztazích zaměstnance,“ dodávají zástupci ČSSZ.
Ověřit si přihlášení ale mají zaměstnanci spíše o několik dní později. Data se totiž v systému nepropisují obratem.
Živnostníci pracují i spravují agendu zároveň
Ve srovnání s povinnostmi zaměstnance ve vztahu ke správě sociálního zabezpečení, které se zužují jen na dobrovolnou kontrolu hlášených dat od zaměstnavatele, přenáší úřady podstatně větší administrativní zátěž na živnostníky. Byť je pravda, že v posledních letech i jim díky elektronizaci správy ubylo byrokratických povinnosti. Podmínka ovšem je, že jsou co do PC dovedností gramotní a nevyhýbají se novým technologiím.
Živnostníci se tak na rozdíl od zmiňovaných zaměstnanců starají o své odvody na sociální zabezpečení [stejně tak zdravotní pojištění a daně, pozn. red.] sami. Každý měsíc nejpozději k poslednímu dni hradí vyměřenou zálohu na pojistné, kterou si stanoví v Přehledu o příjmech a výdajích. K jejich dalším povinnostem patří hlášení jakékoli změny, jako je zahájení, ukončení či přerušení živnosti, své správě sociálního zabezpečení. Opět nejpozději do 8 dnů ode dne změny.
Po konci kalendářního roku pak OSVČ podávají Správě Přehled o příjmech a výdajích za předchozí rok. Výjimkou jsou takzvaní paušalisté, kteří finančnímu úřadu každý měsíc odvádějí předem stanovenou jednotnou částku. Právě ta pokrývá odvody na sociální a zdravotní pojištění stejně jako 100 korun na daň z příjmů. K 31.3.2022 se u nás k paušální dani podle dat ČSSZ přihlásilo na 80 165 živnostníků.
Nemocenské pojištění? Pro živnostníka často luxus
Součástí pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnance je povinný odvod na nemocenské pojištění. U živnostníků tomu ale tak není. Ti se k nemocenskému pojištění přihlašují dobrovolně. Po uplynutí tří měsíců od přihlášení k němu a pravidelné úhradě pak mohou čerpat nemocenskou dávku, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.
U peněžité pomoci v mateřství [PPM] je výplata podmíněna účastí na pojistném alespoň pod dobu 270 dnů v posledních 2 letech před nástupem na PPM. Z toho ale musí minimálně 180 dnů z nemocenského pojištění připadat na poslední rok před nástupem na PPM.
Za upozornění stojí, že na rozdíl od zaměstnanců živnostníkům účast na nemocenském pojištění nedává možnost čerpat krátkodobé ošetřovné. Tedy u veřejnosti známý „ošetřovák na dítě“ do deseti, výjimečně 16 let věku dítěte. Pro rok 2022 činí minimální měsíční odvod na nemocenské pojistné pro živnostníky 147 Kč.
V praxi tak vede nízká podpora a u krátkodobého ošetřovného pak vůbec žádná podpora k tomu, že si nemocenské pojištění v Česku platí jen nízké počty živnostníků. Většinou jen živnostnice, které plánují odejít na mateřskou a později rodičovskou dovolenou.
Podle dat ČSSZ k 31.3. 2022 u nás vykonávalo samostatnou výdělečnou činnost 1 081 137 živnostníků. Hlavní činnost provozovalo 636 827 z nich, vedlejší pak 444 310. Nemocenské pojištění si odvádělo jen 100 325 ze všech OSVČ.
Veronika Táchová
