Česko z Ruska importuje 49 % z celkového objemu ropy

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu zveřejnila analýzu dopadů embarga na dovoz ruské ropy do zemí EU. Z ní vyplývá, že pokud Česko situaci podcení a nezajistí náhradní zdroje ropy, embargo na něj tvrdě dopadne.

Základní premisa analýzy České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu [ČAPPO] zní – ropa je za současné situace jako surovina nenahraditelná. Přičemž platí, že roční dovoz různých typů rop do Česka loni dosáhl celkem 6,8 milionu tun. Z toho 3,4 milionu tun [49 %] pocházelo z Ruska, které do Česka dodalo ropovodem Družba.

V tomto ohledu jsou podle ČAPPO klíčové pravidelné dlouhodobé kontrakty na dodávky rop podle dohodnutých obchodních podmínek včetně množství, jejich kvality a technologicky možného způsobu dodání do rafinerií. Provozuschopnost rafinerií je pak stěžejní pro trh s pohonnými hmotami a pro fungování petrochemického průmyslu a dalších navazujících sektorů. ČAPPO pak v této souvislosti popisuje, jak jsou rozdané karty.

„Česko nemá přístup k moři a ani nedisponuje na svém území významnými zdroji ropy. […] Do ČR se 98 procent ropy importuje ropovodními systémy z různých teritorií a ČR dále z okolních evropských rafinerií dováží i pohonné látky,“ konstatuje vedoucí pracovní komise pro paliva ČAPPO Václav Loula s upozorněním, že petrolejářský obor v Česku patří do kritické infrastruktury.

Proto je podle něj bezpodmínečně nutné zabezpečení dodávek ropy pro rafinerie skupiny ORLEN Unipetrol v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. A nejen to.

„Klíčovým pro uspokojení domácí poptávky je i import pohonných hmot ve výši 2,5 mil. tun [rok 2021]. Z toho rozhodující podíl tvoří motorová nafta,“ dodává.

Pro bezproblémovou českou dopravu je důležité i stabilní zásobování a fungování rafinerií v okolních zemích. Což platí hlavně pro zařízení v Německu, Polsku, Slovensku, Rakousku a Maďarsku.

Jak může Česko ustát zákaz dovozu ruské ropy

V současných podmínkách České republiky jsou dle zástupců ČAPPO z pohledu dopravy různých typů ropy klíčová následující fakta.

• V ČR je od r. 1996 plně v provozu ropovod IKL [Ingolstadt-Kralupy-Litvínov] s kapacitou 11 milionů tun ročně. To je dostačující kapacita pro potřeby tuzemských rafinerií skupiny ORLEN Unipetrol.
• IKL je napojen na ropovod TAL [Trans alpský z Terstu do Ingolstadtu]. ČR jej využívá pro dodávky rop do rafinerie Kralupy. Jedná se o dodávky takzvaných sladkých rop s původem mimo Ruskou federaci. Avšak jeho aktuální kapacita není pro potřebné navýšení přepravy do Česka dostupná.

„V případě znemožnění dodávek ruské ropy považuje ČAPPO vedle nutně nezbytné solidarity zemí EU za důležité se především logisticky a technologicky na tento stav v čase odpovědně připravit s cílem zajistit plynulé a stabilní zásobování domácího trhu pohonných hmot,“ zdůrazňuje Václav Loula.

Tím opatření ale nekončí. ČAPPO považuje za nutné v případném avšak docela jistě nezbytném přechodném období, než začne platit embargo, zajistit následující klíčové alternativní projekty logistiky rop do Česka.

• Dokončení jednání a provedení intenzifikace ropovodu TAL [projekt TAL +]. Což je důležité pro zásobování rafinerií v ČR, především pro zajištění dodávek neruské ropy do rafinerie Litvínov.

U tohoto bodu doplňme, že rakouský kancléř Karl Nehammer, který byl dnes na návštěvě Prahy, podle premiéra Petra Fialy [ODS] deklaroval podporu rozšíření ropovodu TAL.

• Prověřit možnosti a podmínky obnovení provozu ropovodu SPSE. Ten směřuje z Francie, přístavu Marseille do Německa, Ingolstadtu. A jedná se o napojení na ropovod TAL/TAL+. V případě obnovení tohoto ropovodu by významně posílilo možné zdroje a dopravu rop pro ČR.
• Prověřit možnosti využití ropovodu Adria pro ČR. Ten se táhne z přístavu Omišalj v Chorvatsku přes Maďarsko na Slovensko.

„Pro stabilitu tuzemského trhu bude dále podstatné napojení ropovodů na přístavy Gdaňsk a Rostock pro rafinerie v Polsku a rafinerie Leuna a Schwedt v Německu pro stabilní import paliv do ČR,“ říká Václav Loula.

Česko jedná o odkladu ropného embarga

Aktuální situaci kolem zajištění mimoruských dodávek ropy si uvědomuje i vláda Petra Fialy [ODS]. I proto žádá společně s ostatními státy o posunutí ropného embarga z konce letošního roku do roku 2024.

Rusko dává do války v přepočtu přes 21 mld. Kč denně

Jakkoli pak vyvstává otázka nad protiruským opatřením, tento termín považuje za přijatelný i ČAPPO. Avšak jen při splnění následujících předpokladů.

• Dosažení zvýšené kapacity na ropovodu TAL o minimálně 4 miliony tun ročně ve prospěch rafinerií v ČR [projekt TAL +].
• Zajištění dodávek neruských rop v objemu odpovídající poptávce v evropském tržním prostoru i pro okolní rafinerie.
• Vytvoření podmínek pro pokračující import včetně dostupné logistiky pohonných hmot, zejména motorové nafty z blízkých evropských rafinerií.

Dodejme, že po oznámení Evropské komise o návrhu na zákaz dovozu ruské ropy, její cena na světových trzích okamžitě vzrostla. A na oznámení reagovala i Německá průmyslová a obchodní komora [DIHK]. Ta upozornila, že v případě ruské ropy je její nahrazení snazší než u ruského plynu. I tak rozhodnutí značí zvýšené náklady. Podle zástupců komory tím utrpí nejvíce energeticky náročné obory. Jako jsou energetický, chemický průmysl a další.

„Některé firmy už nyní kvůli vysokým nákladům zastavují provozy,“ upozornil v této souvislosti německý prezident DIHK Peter Adrian.

–DNA–