Docent Pavel Hnát působí na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ve videodebatě ABCD investora říká, že ho současné ekonomické problémy nepřekvapují. Zároveň je nedává za vinu pandemii covidu nebo válce na Ukrajině.
Podle něj nás jen dohnaly problémy, u nichž jsme dlouhodobě odkládali řešení: „Sekulární stagnace je nevyhnutelná. Dala se očekávat. Avšak nemohu říci, že bych čekal, že se dožiji 15% inflace. Měl jsem za to, že je to věc z učebnic ekonomické teorie. Otázka zní, jak moc času to vezme.“
Dle něj sekulární stagnace [ekonomická deprese, pozn. red.] není primárně důsledek války na Ukrajině nebo pandemie covidu. Tyto dvě věci dle jeho názoru jen amplifikují to, na co měl svět, a hlavně pak Evropská unie nakročeno. Co se takzvaně neřešilo. O čem se pouze hodně mluvilo.
„Klasická ukázka je plynofikace Evropy. Tady, když se podíváme, kolik se o tom namluvilo, ale je to v rozporu s tím, co se reálně udělalo,“ dává za příklad Pavel Hnát v květnové videodebatě ABCD investora, která předchází aktuálnímu Ekonomickému fóru v Novém zámku v Kostelci nad Orlicí [20.5. až 21.5.].
„Na nutnost vystoupit z komfortní zóny tak Evropě jistě dojde. A to přesto, že my v Evropě jsme hodně opatrní na to, aby případné změny byly zásadní a rychlé,“ upřesňuje, ale také dodává: „Dneska vycházejí báječné knížky o tom, že inovace je krásná věc, ale je velice reálné, že připraví celou generaci o práci.“
Role Evropy a Německa bude klíčová, říká Pavel Hnát
Podle něj hlavní problém nyní spočívá v tom, jakým směrem se bude dál vyvíjet Evropa. Připomíná, že již před dvaceti lety zástupci EU tvrdili, že se stane nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomika na světě. K čemuž však dodnes nedošlo.
„Důvod je, že uřídit EU z Bruselu, aniž by ale kdokoli z něj mohl říci Berlínu, co má dělat, prostě nejde. A tak se člověk musí ptát, je tím řešením současných problémů více Evropy, nebo naopak méně Evropy,“ domnívá se Pavel Hnát.
Dodává, že nyní se s ohledem na riziko plynoucí z Ruska zdá, že řešení je spíše více Evropy. Což si dle jeho názoru teď alespoň myslí východní část EU, která se cítí Putinovou válkou na Ukrajině ohrožena.
„Problém je, že západní země to ale tak vůbec nevidí. Nedávno jsem se účastnil online školení, kde mluvila profesorka z Ukrajiny. A najednou letecký poplach! A bylo vidět, že ti západní profesoři nechápou, jak s tím mají naložit. Zda je to vůbec reálné,“ vysvětluje.
Další možnost dle něj spočívá ve slevení z integrace Evropy a v návratu k jejímu národnostnímu základu. Přitom naznačuje, že by nešlo o nijak zásadní změnu. To proto, že v mnoha otázkách se EU stále neintegrovala. Podle něj se možná pokouší o integraci fiskálních politik, kde není 100% úspěšná. V otázce jednotného pracovního trhu pak nepostoupila skoro vůbec.
„Volby prezidenta Macrona nebyly o Evropě, Ukrajině, světě, ty byly jen a jen o francouzském pracovním trhu,“ tvrdí.
V této souvislosti zmiňuje roli Německa, které je dle něj motorem evropské integrace. A které nyní v důsledku války na Ukrajině čelí dle jeho názoru velkému rozčarování.
„Nezávidím to Němcům. Pro ně to musí být strašně těžké. Celé generace vychovávali v tom, že nesou vinu za II. světovou válku. A nyní jsou znovu konfrontování s tím, že zvyšují výdaje na obranu. Nezávidím to Němcům a tomu národu. Pro celou tu zemi je to velká zkouška. A jen se modlím, aby Němci uspěli, aby to dopadlo dobře,“ vysvětluje.
Stimulace ekonomiky. Ano i ne…
Na přímou otázku moderátora debaty Romana Chlupatého, jak vidí další roli státu a centrálních bank při řešení současných ekonomických potíží, Pavel Hnát říká: „Já si myslím, že není čas na uvolněnou měnovou politiku. […] Takto vysokou inflaci je podle mého názoru nutné řešit.“
Podle něj se i tak ale musí přísná a uvolněná měnová politika doplňovat. Nebrání se ani argumentům nového guvernéra České národní banky [ČNB] Aleše Michla o tom, že zvyšování úroků za současné situace je kontraproduktivní. To značí, že inflaci nesráží, ale spíše jen podvazuje ekonomický růst.
„Avšak mít zase tak levné peníze není dobře. A z krizí se nejde vyškrtat, ale ani se z nich nedá vydlužit. Namístě je určitě zefektivnění státu. Například digitalizace. Obecně mít stát, který nám [za naše daně] dává nějakou protislužbu a v perfektní kvalitě. I to je cesta, jak ten stát trošku přiškrtit,“ vysvětluje.
Co se týče investiční strategie za současné situace, říká: „Dokud je válka, „žádná tutovka neexistuje.“
Podle něj je válka takový element, jenž zasahuje do všeho. A dokáže cokoli „zvrtnout ze dne na den“.
„Určitě není zaručený recept. Na druhou stranu, chceme-li si jako kontinent udržet životní úroveň, tak budeme muset projít digitální a zelenou transformací. Takže tam bych viděl příležitost,“ říká a jako příklad segmentu, který zaslouží pozornost, uvádí i zdravotnictví.
„My si vlastně plácáme na ramena, jak jsme málo zadlužení. My jsme ale nezaplatili to pozdvihnutí našeho zdravotnictví. Nebudu jmenovat žádnou pražskou nemocnici, když ale člověk projde vstupní branou, je to jako stroj času. Tam chybí stovky miliard korun, které jsme do těch nemocnic zatím nedali,“ uzavírá.
Daniel Tácha
—
Debaty ABCD investora, jichž je FinTag.cz mediálním partnerem, jsou součástí příprav na letošní čtvrtý “český Davos,” ekonomické fórum na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí, které se koná 20.-21. května. Organizátoři z něj opět široké veřejnosti nabídnou přenos několika klíčových diskuzí. Podrobnosti najdete zde.
