Maďarská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 2,1 procenta, meziročně pak o 8,2 procenta. Růst je v obou případech vysoko nad odhady analytiků. Inflace v zemi je 9,5 %.
Informaci o růstu maďarské ekonomiky ve své předběžné zprávě zveřejnil maďarský statistický úřad. Také upozornil, že růst je ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Před rokem totiž na tamní ekonomiku stále doléhaly dopady pandemie covidu-19.
I přesto informace o růstu maďarské ekonomiky překvapila. Analytici očekávali, že tempo růstu na začátku letošního roku zvolní. Což se ale nepotvrdilo. Podle úřadu k růstu přispěla téměř všechna odvětví ekonomiky, zejména průmysl a neregulované služby. Silný růst zaznamenala výroba potravin a nápojů. Výrazně se zvýšil objem zpracování ropy a výroba elektrických zařízení, dařilo se ubytovacím a stravovacím zařízením, stejně jako logistice.
Pokud se aktuální čísla upraví o nestejný počet kalendářních dnů a další vlivy, pak se ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o osm procent, proti předchozím třem měsícům růst činil 2,1 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt [HDP] zvýšil mezičtvrtletně o 2,2 procenta a meziročně o 7,1 procenta.
Marek: Maďarská a česká ekonomika jsou nejohroženější
Maďarská ekonomika roste výrazně rychleji než ekonomika České republiky. Ta v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. V mezikvartálním srovnání o 0,7 procenta.
HDP v I. čtvrtletí vzrostl o 4,6 %. Asi ale dojde k revizi výsledku
I na ní doléhají současné problémy. Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka patří maďarská a česká ekonomika k těm, které nejvíce trpí narušením dodavatelských řetězců a válkou na Ukrajině. Zmínil to na výročním setkání finančních ředitelek a ředitelů CFO Congress 2022.
„Význam dodavatelských řetězců pro malou velmi otevřenou ekonomiku, jejíž firmy jsou většinou uprostřed výrobních řetězců, je podle něj zásadní,“ řekl.
Česko a Maďarsko v tomto ohledu patří mezi ty nejzranitelnější ekonomiky. Podle něj nejde pouze o nedostatek polovodičových čipů, které v loňském roce brzdily automobilový průmysl. Problém se rozšířil do dalších odvětví a prohloubil se válkou na Ukrajině. Vedle lockdownů v Asii a války na Ukrajině jde o nedostatečné kapacity v námořní dopravě.
„Česko společně s Maďarskem je opět postiženo nejvíce,“ podotkl s vysvětlením, že problém nespočívá v tom, že by jedna potíž skončila a jiná začala.
„První neskončila a druhá se přidala,“ poznamenal s poukazem na pandemii a válku na Ukrajině a proticovidové lockdowny v Číně.
Především v Asii dle něj způsobují rozsáhlé lockdowny vážné problémy, a to i v ekonomice. S problémy se potýká i slovenská ekonomika. Ta sice zrychlila meziroční tempo růstu na 3,1 procenta a vrátila se na úroveň před pandemií. Po očištění o inflaci předcovidového tempa ale nedosáhla.
Zdražování se nevyhnulo ani Maďarům
Míra inflace v Maďarsku v dubnu podle předběžné zprávy tamějšího statistického úřadu vystoupila na 9,5 procenta z březnové hodnoty 8,5 procenta. Nejrychleji rostly ceny potravin, zdražilo i zboží dlouhodobé spotřeby. Výsledek překonal odhady analytiků a jen za duben se ceny v průměru zvýšily o 1,6 procenta.
Maďarsko začalo koncem loňského roku využívat zastropování cen pohonných hmot a letos platnost tohoto opatření prodloužilo. Nyní má nejnižší inflaci z Visegrádské skupiny [V4], jejíž součástí je ještě Česko, Polsko a Slovensko.
Ceny potravin se v Maďarsku v dubnu meziročně zvýšily o 15,6 procenta, zdražil zejména margarín [+38 %], chleba a drůbeží maso [shodně +29,5 %], sýr [+28,9 %], vejce [+26,7 %] a mléčné výrobky [+22,5 %].
Ekonomové s dalším růstem cen v Maďarsku počítali, nikoli však v tak rychlém tempu. V průměru jej odhadovali na 8,8 procenta.
Míra inflace v České republice v dubnu podle statistického úřadu vystoupila na 14,2 procenta a je nejvyšší od konce roku 1993. V Polsku inflace vystoupila na 12,3 procenta, na Slovensku nejsou data za duben ještě známa. V březnu tam inflace zrychlila na 10,4 procenta, po 22 letech tak znovu dosáhla dvouciferné hodnoty.
–ČTK/DNA–
