Medián mezd loni dosáhl 35 169 korun. Meziročně vzrostl o téměř šest procent. Takzvaná prostřední mzda u mužů činila 37 070 korun, u žen pak 32 800 korun. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Mzdu nad 100 tisíc korun loni pobíralo 2,72 procent všech zaměstnanců, z toho 3,87 procenta mužů a 1,33 procenta žen.
Nejvíce vzrostl medián mezd ženám specialistkám. To jsou především vysokoškolačky zaměstnané v oblasti zdravotnictví, výchovy a vzdělávání, vědě a technice či informačních technologiích. Naopak nejméně se v absolutních hodnotách zvýšil pomocným a nekvalifikovaným pracovníkům.
V roce 2021 pobíralo pět procent mužů mzdu nižší než 17 806 korun. V případě žen to bylo 17 481 korun. Naopak pět procent nejlépe placených mužů mělo výdělek vyšší než 90 867 korun. Zatímco u žen to bylo téměř o 21 tisíc méně, konkrétně 69 882 korun.
Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy v roce 2021
[Zdroj: ČSÚ]
Do výše uvedených hrubých mezd se počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů. Dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu [dovolená, svátky, překážky v práci apod.] a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrnou mzdu zaměstnance ČSÚ vypočítává poměřením s jeho placenou dobou. To je počtem měsíců, za které mzdu nebo náhradu mzdy skutečně pobíral. Odečítá se pak doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.
Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy dle velikosti spol. a pohlaví
[Zdroj: ČSÚ]
ČSÚ upozornil, že takto vypočtená průměrná mzda není shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ. V takovém případě celkový objem mzdových prostředků ČSÚ poměřuje evidenčním počtem zaměstnanců podniku. V něm ČSÚ zahrnuje i zaměstnance nemocné a s neplacenou nepřítomností v práci kratší než čtyři týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji plynou kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření ze skutečnosti, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším 30 hodin.
Průměrná hrubá mzda loni činila 37 839 korun
Průměrná hrubá mzda loni činila 37 839 korun. Po odečtení inflace reálně stoupla o 2,2 procenta. Loni ve 4. čtvrtletí průměrná mzda stoupla na 40 135 korun. Po odečtení inflace reálná mzda ale klesla o dvě procenta.
Ve 4. čtvrtletí 2021 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda proti stejnému období předchozího roku o 4,0 procenta na 40 135 korun. To je o 1 551 korun [+4,0 %] více než ve stejném období roku 2020. Po odečtení inflace [6,1 %] hrubá měsíční mzda reálně klesla o 2,0 procenta.
„Je velmi pravděpodobné, že průměrná hrubá měsíční mzda bude i nadále klesat. Letos uvidíme inflaci celkem jistě za deseti procenty. Průměrná mzda tak může reálně klesnout o tři a více procent,“ uvedl pro FinTag.cz hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Ve svém odhadu odkázal na zhoršující se výhled vývoje ekonomiky a zdražování energií a pohonných hmot, které významně zasáhnou do inflace.
Skutečnost, že reálná hrubá mzda loni ve 4. čtvrtletí v průměru klesla, potvrdila i vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová: „Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců loni ve 4. čtvrtletí činila 40 135 korun. To je o čtyři procenta více než ve stejném období roku 2020. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 6,1 procenta. Proto mzda reálně klesla o 2 procenta.“
–DNA–
