Evropská komise hledá cesty, jak vyvézt obilí z Ukrajiny. Rusko jí blokuje přístup k černomořským přístavům. A přes ně před válkou směřovalo 90 % ukrajinského vývozu. Ve hře je i hrozba potravinové krize v Africe a na Středním východě.
Tématu se ve svém článku Brussels’ masterplan to get Ukraine’s grain moving věnuje bruselský list Politico. Podle něj Evropská komise [EK] hledá pozemní cesty, jak dostat obilí z Ukrajiny. Času přitom není nazbyt. V praxi to znamená, že evropští úředníci spolu se zástupci unijních a dalších zemí hledají způsoby zvýšení kapacity pozemních spojů, silnic a železnic a zároveň zajištění dostatku skladovacích kapacit v unijních zemích.
„Ukrajina nyní skladuje okolo 40 milionů metrických tun obilí. Z tohoto množství je nutné do konce července vyvézt alespoň polovinu. Problém, který se snažíme vyřešit, se netýká jen regionu či Evropy, ale celého světa,“ říká eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová.
Podle ní Ukrajina prozatím uskladňuje obilí v silech ve vnitrozemí, protože přístup do přístavů Oděsa a Mariupol je zavřený. Nejzazší termín pro export obilovin z Ukrajiny je dle EK do konce července. Vyžaduje si to mezinárodní obchod i nutnost uvolnit ukrajinská sila pro novou sklizeň. A zásadní problém je to i pro ukrajinskou ekonomiku. Zhruba tři čtvrtiny obilné produkce vyvezené do zahraničí činí asi jednu pětinu příjmů z vývozu.
Evropská komise vypracovala strategii
Evropská komise ve věci vývozu ukrajinského obilí již vypracovala náležitou strategii. V ní stojí, co je třeba: „Aby se co nejvíce nahradil objem obilí dříve vyváženého lodní dopravou, musí se zmobilizovat kapacita všech pozemních dopravních možností.“
Avšak i Valeanová připouští, že strategie je jedna věc a realita druhá. Průměrný čas čekání železničního vagonu s obilím na hranicích mezi Ukrajinou, Polskem a Rumunskem činí zhruba 16 dní, na jiných přechodech to může být dokonce měsíc, tvrdí Valeanová.
Podruhé ti hajzlové snad už nepřijdou, doufá ukrajinský farmář
„Je tomu tak, protože ukrajinské železnice používají širší rozchod kolejí než sousední země. To znamená, že náklad musí být přeložen na ´evropské´ vagony, a to za pomoci specializované mechanizace,“ vysvětluje eurokomisařka.
A právě strategie EK míří na koordinaci těchto logistických zádrhelů. Valeanová požádala úřady dotčených zemí, aby daly přednost vývozu obilí před ostatní dopravou. Vyzvala i k dočasnému povolení, aby mohly ukrajinské a moldavské kamiony vjet na území států EU. Rovněž vyzvala speditéry, aby se snažili zajistit u firem skladovací kapacity.
„Není jasné, zda tyto plány pomohou zpomalit růst cen potravin. My farmářské produkty nevyvážíme. Chceme jen zvýšit kapacitu dopravy a srovnat nabídku a poptávku,“ odpověděla Valeanová na otázku, zda strategie EK pomůže srazit ceny obilovin na světových trzích.
V první řadě jde o logistický problém
Úkol je to však obrovský. Počátkem tohoto měsíce loď vezoucí 70 000 tun ukrajinských obilovin opustila rumunský přístav Konstance. Náklad na ni přes hranice do přístavu muselo přivézt 49 říčních člunů a vlaků. A EK hodlá uskutečnit během příštích tří měsíců dalších 300 podobných dodávek.
„Když se to spočítá, uvidíme, že budeme potřebovat 10 000 říčních člunů a téměř 300 velkých lodí, abychom odvezli 20 milionů tun obilí,“ uvedla Valeanová.
A nejde jen o problém dostupnosti kamionů a vagonů. Například dopravu po Dunaji do Rumunska limituje nedostatek kapitánů říčních člunů, jak upozornil rumunský ministr hospodářství Florin Spataru.
Putin se chlubí rekordní sklizní obilí. Ukrajinci tvrdí, že ho krade
„I my máme problémy při zajišťování hladké cesty nákladu. Na druhé straně jde o příležitost pro rumunské hospodářství a také možnost, jak pomoci ukrajinské ekonomice,“ uvedl Spataru.
Polsko, jak uvedl náměstek tamějšího premiéra Henryk Kowalczyk, se soustřeďuje na možnost propojit ukrajinský export přes jeho přístavy na Baltském moři, Gdyně a Gdaňsk.
Při pohledu do budoucna EK přemýšlí o rozšíření koridorů unijní strategické infrastruktury, takzvaných TEN-T, až na Ukrajinu. Tato iniciativa ale nebude mít okamžitý efekt. A nebude ani zadarmo. Vybudování železnice evropského rozchodu na Ukrajině a Moldavsku si vyžádá několikamiliardový příspěvek Evropské unie.
Michal Achremenko
