Britské fish and chips ztrácejí klientelu. Důvod jsou jejich rychle rostoucí ceny. Cena tresky za pouhý rok stoupla o 75 %, slunečnicový olej zdražil o 60 % a mouka o 90 %. Mnohým prodejcům fish and chips tak hrozí krach.
V podniku Hooked Fish and Chips v západním Londýně se Bally Singh usilovně snaží udržet britskou tradici. Jeho snahy ale podkopává prudký růst cen ryb, brambor, oleje, a dokonce i mouky. To jsou suroviny, které se používají pro přípravu oblíbeného pokrmu fish and chips – rybu smaženou v těstíčku s bramborovými hranolky.
„Ceny ryb šly nehorázně nahoru, ceny ropy šly nehorázně nahoru. A vlastně ceny všeho, co prodáváme, šly nehorázně nahoru,“ shrnul vývoj cen Singh agentuře Reuters.
Treska s hranolky v Singhově provozovně teď stojí 9,5 libry [cca 276 Kč]. Před rokem to bylo 7,95 libry [cca 231 Kč]. A Singh tvrdí, že kdyby do ceny započítal veškeré vyšší náklady, cena by se přiblížila 11 librám [cca 320 Kč].
Právě kvůli růstu cen všeho možného nyní podle insolvenční společnosti Company Debt hrozí krach třetině provozoven, které nabízejí tento tradiční pokrm. Ceny tresky, v Británii nejoblíbenější ryby, za pouhý rok vzrostly o 75 procent, slunečnicového oleje o 60 procent a mouky o 90 procent, upozornila Company Debt. Inflace v Británii v dubnu vystoupila na devět procent, nejvýše za 40 let. A očekává se, že poroste i v následujících měsících.
Zájem spotřebitelů o dražší fish and chips ochabuje
Rybu obalenou v těstíčku s tlustými bramborovými hranolky, které jsou obdobou těch amerických, mají lidé v Británii na jídelníčku zhruba 160 let. Pokrm je v zemi takovou stálicí, že na rozdíl od jiných potravin v Británii nebylo v době světových válek na příděl a jeho charakteristická vůně spojující olej a ocet je stále přítomna ve většině měst.
Agentura Reuters nyní uvedla, že provozovatelé běžně prosperujících podniků s nabídkou fish and chips po celé Británii sice stále zapínají fritézy, zákazníci ale zůstávají doma a šetří, případně volí levnější alternativy rychlého stravování.
„Zjišťujeme, že je pro nás těžké udržet rozumné a konkurenceschopné ceny ve srovnání s ostatními rychlými občerstveními, která jsou v okolí. Zaznamenali jsme pokles prodeje ryb a chodí k nám i méně zákazníků,“ potvrzuje Singh.
A zřejmě bude ještě hůř. Na seznam ruského zboží, na které se má vztahovat 35procentní clo, britská vláda v březnu v rámci sankcí zařadila bílé ryby. Jakkoli tento krok prozatím pozastavila, dokud se nezjistí jeho dopady, zůstává stále ve hře. A je to i slunečnicový olej, který je hlavní zemědělskou komoditou dováženou do Británie z Ukrajiny. I když ho britská vláda nahrazuje jinými rostlinnými oleji, nakupuje třeba více řepky z Austrálie, olej na smažení je drahý.
„Denně mi volají lidé, kteří se obávají, že zkrachují,“ říká šéf Národní federace zpracovatelů ryb [NEFF] Andrew Crook.
Údaje společnosti Springboard ukazují, že na hlavních nákupních třídách v Británii je o 15 procent méně zákazníků než v roce 2019. Tedy ve srovnání s dobou před pandemií. Provozovny nabízející fish and chips jsou navíc mnohem zranitelnější než větší podniky, upozornila hlavní ekonomka KPMG UK Yael Selfinová. Nemohou totiž zdražovat tradiční pokrm vzhledem k levnější konkurenci donekonečna.
Prodejci britské tradiční pochoutky pocítili již i brexit
Krize, kterou přineslo zdražování, není první, jíž prodejci fish and chips procházejí v posledních letech. První potíže prodejců nabízejících fish and chips se objevily po brexitu. Ten s sebou přinesl změny v rybolovu. Ostatně právě kvůli rybolovu se vlekla jednání o výstupové smlouvě Británie z EU. A problémy stále trvají.
Společnost zabývající se rybolovem UK Fisheries odhadla, že množství tresky polární, kterou může Británie letos ulovit, se snížilo asi na 40 procent množství před vystoupením Británie z EU. Ruská invaze na Ukrajinu pak vyhnala vzhůru ceny pohonných hmot, elektřiny a potravin. Což dál zvyšuje náklady na lov a smažení ryb. Tresky se loví hlavně v Barentsově moři severně od Norska a Ruska. Válka na Ukrajině tak nejen zdražila náklady rybářů, ale zvýšila nejistotu ohledně jejich dodávek.
Třiasedmdesátiletý stavitel Malcolm Petherick se obává, že změny, které již zažil, mohou způsobit, že Británie ztratí část svého kulturního dědictví.
„Když jsem vyrůstal, bylo to jídlo pro chudé. Teď koupíte dvě porce ryby s hranolky a je to 23 liber. Která rodina si to může dovolit?“ Ptá se.
Na druhé straně pak stojí prodejci. Bally Singh v Hooked Fish and Chips v západním Londýně se zatím snaží ve své nedávno zrekonstruované provozovně snižovat náklady. Na jídelní lístek zařadil levnější ryby. Energeticky náročné sporáky však musí zůstat v provozu.
„I když ale nikdo nepřijde, udržuji olej teplý, což stojí nemalé peníze, ale musím. Když bych to nedělal, nemá smysl, abych pokračoval v podnikání,“ tvrdí a krčí rameny.
–ČTK/DNA–
