Boj o ukrajinské zrno se přesunul do Afriky. A ta věří Putinovi

Potíže s exportem ukrajinských plodin kvůli ruské blokádě černomořských přístavů zvyšují riziko hladomoru v Africe a některých zemí Středního východu. Rusko svaluje vinu na západní země, západní země zase na Rusko.

Země Afriky a Středního východu se pak jen krčí mezi těmito dvěma póly, oznamuje v článku Don’t fall for Russian lies on food crisis, EU warns Africa bruselský list Politico. Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek [3.6.] sešel s představiteli vybraných afrických zemí a zástupci Africké unie [AU]. V týdnu pak navštívil Jihoafrickou republiku, Maroko a Alžírsko. Setkání se týkala řešení hrozeb potravinové krize a příslibů africkým zemím o investování Ruska v nich a pozvednutí životní úrovně tamních obyvatel. A mnohde slavil ruský prezident úspěch.

❗️ Demonstrations with portraits of Putin are taking place in the Congo (Africa):

"Putin, come and protect the Congolese." pic.twitter.com/QDu9e2uruc

— marina alikantes (@Marianna9110) June 3, 2022

Prezident Putin je přitom na africkém kontinentě aktivní dlouhodobě. Televize v mnoha subsaharských zemích přebírají ve svém zpravodajství ruskou verzi války. A netají se ani podporou ruského prezidenta. O Putina a Rusko, jak vyplývá z některých prohlášení afrických politiků, přitom jde až v poslední řadě.

„Říkáme NATO a Americe, že už je nepodporujeme. Jsme s Ruskem a chceme mu poděkovat. Dejte Západu lekci, potřebujeme nový světový pořádek, unavuje nás přijímat rozkazy Američanů,“ tvrdí například vůdce jihoafrické radikální levice Julius Malema.

Anebo: V ulicích měst Burkiny Faso demonstranti projevují odpor k francouzské vojenské přítomnosti v Sahelu s ruskými vlajkami v rukách. Přičemž média jsou plná odmítání západních zemí a přijímání „ruského mesiášství.“

Nevěřte ruským lžím, zní z Evropy do Afriky

Zástupci Evropské unie na svém úterním [31.5.] summitu africké země varovali, aby nevěřili kremelské propagandě. A zejména, aby nevěřili tvrzením, že jsou to západní sankce proti Rusku, jež stojí za hrozbou potravinové krize. Opakují, že za přerušení dodávek obilí nese odpovědnost ruská blokáda přístavu Oděsa.

Válka na Ukrajině obnažila otázku, jak nakrmit svět

„Je to evidentně ruská lež. Jediným důvodem, proč se nyní potýkáme s potravinovou krizí, je brutální a neodůvodnitelná válka proti Ukrajině,“ řekla prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová po bruselském zasedání s hlavami evropských států.

„Říkám to jasně, žádné sankce na vývoz potravin a zemědělských produktů neexistují. Žádné takové sankce nejsou,“ dodala s tím, že vývoz ruských hnojiv do nečlenských zemí EU není bruselskými sankcemi ovlivňován.

Afrika má problém s potravinami, hnojivy a SWIFTem

Vážnost situace kolem exportu potravin, potvrdil evropským lídrům i prezident Senegalu a předseda Africké unie Macky Sall. Ten s nimi jednal online na úterním summitu. Přímo s Putinem se pak setkal v pátek 3. června.

„Nedostatek hnojiv a dodávek potravin do Afriky je velmi vážný a alarmující problém. Ruskému narativu obviňujícímu z krize EU se v Africe dostává sluchu,“ potvrdil.

Podruhé ti hajzlové snad už nepřijdou, doufá ukrajinský farmář

Rovněž zmínil problém placení za dodávky potravin, kterému brání vyjmutí některých ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT.

„Rusko je připraveno vyvážet svou pšenici a hnojiva, ale je třeba, aby evropské země a USA zrušily sankce na ruský finanční systém, protože to znesnadňuje jejich nákup,“ uvedl Sall po jednání s Putinem.

S Putinem se setkal po boku Moussy Faki Mahamata. Což je čadský politik a diplomat a předseda Komise Africké unie. Přičemž ten po schůzce hovořil o „historických, silných bratrských vztazích mezi Ruskem a Afrikou“.

Na vliv Ruska v Africe upozorňuje i Itálie

Na nebezpečí propagandy Putina, která se stále silněji šíří africkými zeměmi, upozorňuje italský ministerský předseda Mario Draghi.

„Ze strategického hlediska je pro nás velice důležité vyhrát válku o potravinovou bezpečnost Afriky. To kvůli tomu, že pověst, která se tam velice reálně šíří, mluví o možném hladomoru právě kvůli sankcím,“ uvedl na tiskové konferenci po summitu lídrů EU.

Evropská komise hledá cesty, jak dostat obilí z Ukrajiny

To, že se mnoho afrických zemí přiklání k Rusku, je podle něj vidět i z jejich hlasování v Organizaci spojených národů.

„Většina z nich se při hlasování v otázce Ruska a Ukrajiny zdržuje hlasování,“ poznamenal.

„Pokud prohrajeme válku o potravinovou bezpečnost, už nikdy nebude naděje, že by se tyto africké země přidaly na stranu spojenců. Přirozeně se budou cítit zrazeny a bude jim jedno kým,“ upřesnil Draghi.

O čem si povídá Macron s Putinem

Podle francouzského prezidenta Macrona si Evropa velice zřetelně uvědomuje dopady, jaké může mít na africké země skutečnost, kdy na 20 milionů tun obilí zůstává bez možnosti exportu na Ukrajině. A se vyjádřil se i k systému SWIFT.

„Evropa se touto věcí zabývá,“ ujistil Macron prezidenta Africké unie.

I podle něj by se měla mít Afrika před ruskými lži na pozoru, aby nespadla do „pasti ruských dezinformací“.

Putin, jak vyplývá z jejich vzájemných telefonátů, je skálopevně přesvědčen, že za problémy s dodávkami potravin jsou zodpovědné západní země, nikoliv vpád Ruska na Ukrajinu. To Putin ostatně zopakoval minulou sobotu německému kancléři Olafu Scholzovi.

Putin se chlubí rekordní sklizní obilí. Ukrajinci tvrdí, že ho krade

Macronovi stejně tak i Scholzovi Putin přitom slíbil, že „povolí lodím vstup do přístavu, aby mohly naložit a vyvézt obilí, aniž by byly ohroženy ruskými zbraněmi.“ Podle listu Politico se už ale vyhnul ubezpečení, že vstup do přístavů odminuje. Pokud nikoli, žádná z lodí do přístavu nevpluje.

„Rozhodnutí nezáleží na nás, záleží na souhlasu Ruska,“ řekl Macron novinářům a dodal, že Putinovi navrhnul, aby záležitost vyřešil přijetím rezoluce Spojených národů.

„Čekáme nyní na odpověď Ruska,“ dodal.

–AM/DNA–