Putin chce zničit Evropskou unii, uvedla Angela Merkelová

„Putin chce zničit Evropskou unii, kterou vidí jako předstupeň NATO,“ uvedla ve svém prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce bývalá německá kancléřka Angela Merkelová na divadelní scéně Berliner Ensemble.

Merkelové, která Německo vedla 16 let do loňského prosince, je dle jejích slov z aktuálního mezinárodního vývoje a války na Ukrajině velice smutno, ale ví, že se snažila zabránit nejčernějším scénářům. I proto v minulosti na Rusko působila přes hospodářství a obchod. To byla dle ní dlouhodobá německá strategie, jak změnit ruský režim.

„Věřila jsem v sousedství, protože Rusko je sousedem Evropy. A když to nejde politicky, mohlo by to jít třeba obchodem,“ řekla na divadelní scéně Berliner Ensemble, kde odpovídala na otázky novináře a spisovatele Alexandera Osanga.

Ruskou invazi na Ukrajinu označila za neomluvitelnou a brutální. Ukrajina si podle ní v cestě za svobodou a sebeurčením prochází těžkým obdobím. Přirovnala ho k protikomunistickým povstáním v roce 1953 ve východním Německu a v letech 1956 v Polsku a Maďarsku. Srovnala ho i s děním v Československu v roce 1968, kdy invaze vojsk Varšavské smlouvy zmařila demokratizaci země.

Putin považuje rozpad SSSR za největší chybu

Ruský prezident Vladimir Putin jde podle Merkelové proti západnímu geopolitickému modelu. Ukrajina je podle bývalé německé kancléřky Putinovým geopolitickým rukojmím a nástrojem, jak poškodit Západ. A ruská invaze se dle jejích slov do poválečné historie Evropy zapsala očividným porušení mezinárodního práva.

„Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se v minulosti nesnažila o lepší vývoj,“ poznamenala.

Podle ní se nikdy nepodařilo zcela ukončit studenou válku. Uvedla, že jí ruský prezident Vladimir Putin v roce 2007 dokonce řekl, že rozpad Sovětského svazu byl tou nejhorší věcí, co se ve 20. století stala.

„Pro mě to bylo naopak osvobození,“ uvedla Merkelová, která je původem z někdejší Německé demokratické republiky [NDR].

Ta existovala v letech 1949 až 1990 v období právě studené války a byla součástí takzvaného východního bloku. Země se skládala z území, které po druhé světové válce obsadily a spravovaly sovětské vojenské síly.

Merkelová v této souvislosti poznamenala, že Putinův názor nesdílela. Zároveň připustila, že Evropa po konci studené války rezignovala na dostatečný bezpečnostní systém.

Ukrajina byla v roce 2008 jiná, než je teď, tvrdí Merkelová

V rozhovoru hájila odmítavý postoj k tomu, aby NATO přizvalo na summit v Bukurešti roku 2008 Ukrajinu a Gruzii do Akčního plánu členství [MAP] jako předstupně plnohodnotného členství v obranné alianci.

„To nebyla Ukrajina, jakou dnes známe. Byla to rozpolcená země mezi proruským Viktorem Janukovyčem a prozápadním Viktorem Juščenkem,“ řekla s tím, že bylo jasné, že Vladimir Putin by to tak nenechal.

Hájila rovněž postup Německa v roce 2014 poté, kdy Rusko anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a podpořilo proruské povstání na Donbasu.

„Co by se stalo, kdyby se nikdo neangažoval a Putin se nezastavil?“ položila si otázku.

Minské mírové dohody, které počítaly s diplomatickým vyřešením proruského povstání na východě Ukrajiny, jsou dle bývalé německé kancléřky dnes již minulostí. Považovala je za jediný trumf, který Evropa měla. Uvedla také, že nejpozději na summitu skupiny G20 loni v říjnu v Římě bylo jasné, že situaci na rusko-ukrajinské hranici je kvůli přítomnosti ruských vojsk nutné brát vážně.

Putin rozumí pouze síle, tvrdí Merkelová

Angela Merkelová podpořila posílení obranných kapacit zemí EU, protože vojenské odstrašení je podle ní to jediné, čemu Putin rozumí. Přivítala, že Německo pod vedením nynějšího sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze a za podpory opoziční exkancléřčiny konzervativní unie CDU/CSU zřizuje zvláštní zbrojní fond pro armádu o objemu 100 miliard eur [2,47 bil. Kč]. Správné je dle ní i to, že NATO výrazně posílilo ochranu východních členů aliance.

Zdůraznila, že podporuje všechny snahy Německa, Evropské unie, USA, NATO, OSN a skupiny velkých ekonomik G7, aby barbarská útočná válka Ruska na Ukrajině skončila. Zároveň ale varovala před zatracováním ruské kultury a Ruska jako takového. Řekla, že sama je Ruskem okouzlena, což už neplatí pro ruskou politiku.

„Je to o to větší tragédie, protože tu zemi mám ráda,“ upřesnila.

V rozhovoru vysvětlila, že není běžnou občankou, ale bývalou kancléřkou, proto je ve svých vyjádřeních a hodnoceních opatrná. Přesto vyjádřila plnou podporu svému nástupci Olafu Scholzovi. Předání moci, od kterého ve středu uplyne šest měsíců, bylo dle ní hladké.

–ČTK/RED–