Vláda Petra Fialy si zahrává se sociálním smírem, tvrdí odboráři

Jednání mezi zástupci vlády Petra Fialy [ODS] a odborovými předáky nabírají na intenzitě. Odboráři požadují zvýšení platů ve státní sféře. Vláda jim ho slibuje, ale odmítá zvýšení platů o inflaci, jak požadují odboráři.

Již prvního května vyhlásili stávkovou pohotovost odboráři Úřadu práce [ČR]. Chtěli vyšší platy pro zaměstnance ÚP ČR. Odvolali ji po pěti dnech, kdy jim vláda přislíbila vyjednávání o jejich požadavku.

„Ano, je klidně možné, že tento spor se stane spouštěčem mnohem většího tlaku na vládu ve věci zvyšování platů státních zaměstnanců,“ uvedl tehdy pro FinTag.cz předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací [OS SOO] Pavel Bednář.

Od té doby k dohodě ale nedošlo. Změna nastala pouze v tom, že po vládě žádá zvýšení platů všem zaměstnancům ve veřejné sféře více odborových organizací. Dohodu se ale stále najít nedaří. A to přesto, že premiér Petr Fiala i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] zvýšení platů neodmítli. Řeší se totiž, o kolik platy ve veřejné sféře navýšit. Dle odborových svazů sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů [ČMKOS] zastupující zaměstnance ve veřejných službách spočívá problém i v přístupu vlády. A proto včera [8.6.] vyhlásily stávkovou pohotovost.

A uvedly i proč:

• Na jednání 25. května 2022 premiér Petr Fiala přislíbil, že bude na příštím jednání předložen návrh projednaný vládou. To se však nestalo a zdá se, že vláda spíše hraje o čas, než aby hledala řešení a rychlou dohodu.
• Odborové svazy ve veřejných službách a správě nejsou spokojeny s dosavadním přístupem vlády formulovaným ministry, kteří se zúčastnili jednání dne 7. června 2022.
• Je však zarážející, že nebyl i přes požadavek odborů dne 25. května 2022 předložen návrh týkající se i bezpečnostních sborů.
• Nepovažujeme postoj členů vlády za odpovídající vážnosti situace.
• Obáváme se, že pokud vláda svůj postoj nezmění, hrozí protesty a porušení sociálního smíru.

Odborový svaz státních orgánů a organizací [OS SOO], který zastupoval i odbory ÚP ČR, pak od 9. června oznámil neomezenou stávkovou pohotovost. A tu skončí až tehdy, kdy zástupci vlády a zástupci odborových svazů ve veřejných službách a správě podepíší dohodu o valorizaci platů zaměstnanců veřejného sektoru v roce 2022. Stávkové pohotovosti na vážnosti přidává fakt, že ji ke stejnému datu vyhlásily i školské odbory.

Premiér Fiala ve stávkové pohotovosti nevidí smysl

Premiér Petr Fiala v reakci na kroky odborů včera [8.6.] uvedl, že ve vyhlášení stávkové pohotovosti nevidí žádný smysl. Podle něj je vláda připravena o zvýšení platů s odbory jednat. Zároveň se jasně vyslovil proti valorizaci platů o inflaci.

„Kabinet si totiž musí počínat odpovědně kvůli tomu, aby nepoškodil všechny občany roztočením inflační spirály,“ vyjasnil.

Jen na platy státních zaměstnanců loni šlo 232,5 miliardy Kč

Odboráře zkritizoval za to, že stávkovou pohotovost vyhlašují ve chvíli, kdy jednání s vládou ještě nejsou u konce.

„My nejsme hluší k požadavkům státních zaměstnanců. Víme, jaké jsou jejich platové podmínky. Jsme připraveni se bavit o určitém zvýšení. […] Musíme zároveň jednat odpovědně, mít na paměti zájem všech občanů, kterým nepochybně je, aby se inflace dál nezvyšovala a neznehodnocovali bychom lidem úspory,“ vysvětlil postoj vlády.

Nepochopení nad kroky odborářů dlouhodobě vyjadřuje i ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Podle něj vláda platy zaměstnancům ve veřejném sektoru navýší ještě letos. I on však odmítá, aby zvýšení kopírovalo inflaci. Podle něj je třeba zohlednit kroky ke zmírnění dopadů zdražování, které vláda schválila a ještě chystá, a nejen růst výdělků. V potaz je třeba brát také zadlužení státu, podotkl.

„Pokud by se měla všem zaměstnancům veřejné sféry dorovnávat [inflace], rozpočty státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by to letos vyšlo asi na 20 miliard korun,“ uvedl.

Odbory požadují peníze v červenci a ne malé

Podle mluvčího odborových svazů veřejné sféry a předsedy OS SOO Pavla Bednáře žádná z verzí navrhovaných vládou na zvýšení platů reálný propad výdělků nedorovnává. Stanovisko vlády je tak pro odbory dle něj neakceptovatelné. Vyšší platy požaduje od července. A to tak, aby zaměstnancům veřejné sféry „neklesla za letošek kupní síla“. Inflaci, která v dubnu dosáhla 14,2 procenta a ještě nejspíš poroste, nezmiňuje.

Avšak vzhledem k tomu, že ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze předpokládá letošní průměrnou inflaci ve výši 12,3 procenta [při 1,2% ekonomickém růstu], je asi jasné, co znamená jeho termín „aby jim neklesla kupní síla“. Otázka je, zda je to reálné. Ekonomové například očekávají růst mezd v privátní sféře cca o šest procent.

Očekávám 8% pokles reálných mezd, říká ekonom Jan Bureš

Navíc již nyní je průměrná mzda v soukromé sféře podstatně nižší než průměrný plat ve veřejném sektoru. Podle Informačního systému o průměrném výdělku [ISPV] zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Přičemž polovina z nich vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře pak činil 44 782 korun. Naopak průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39 877 korun. A polovina pracovníků měla pak méně než 33 552 korun.

Průměrný plat na ministerstvech loni činil 52 200 korun

I na tato čísla mají odboráři argument. Rozdíl dle nich spočívá v tom, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátním sektoru.

Navíc policistům, hasičům a pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Naopak dalším profesím vláda Petra Fialy pro letošek výdělek zmrazila. Nejen třeba státním úředníkům, ale třeba i nezdravotnickým profesím ve zdravotnictví či sociálních službách. I v jejich případě teď vláda slibuje přidání.

Vláda má nelehký úkol. Jím je udržení sociálního smíru

Podle dostupných informací Jurečkovy varianty na zvýšení platů zahrnují buď navýšení jen zmražených výdělků, nebo přidání všem, a to stejně. Případě rozdílně podle profesí méně než o inflaci a o inflaci. Šéf ČMKOS Jan Středula řekl, že nejlepší varianta počítala od července s přidáním o 15 procent lidem se zmraženými platy a o 7,6 procenta ostatním.

Odboráři loni prodali Radost. A prodávat budou dál

Jsou tu ale i další požadavky odborů. Usilují i o navýšení minimální mzdy, kdy ČMKOS požaduje od července její růst o 2 000 korun na 18 200 korun. Zaměstnavatelé s jejich návrhem striktně nesouhlasí. Poukazují na chabý výkon ekonomiky a problémy, které jim způsobuje inflace. Minimální mzda přitom žene nahoru zaručené mzdy, což se promítá v nákladech zaměstnavatelů a v konečné fázi i v dalším zdražování.

Co se týče udržení samotného sociálního smíru a výkonu vlády, Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR [SP ČR], což je největší zaměstnavatelský svaz v zemi, před nedávnem pro FinTag.cz uvedl: „Máme-li být v této věci úspěšní, nemůžeme řešit pouze uprchlíky, ale musíme řešit všechny problémy, které máme. A je jisté, že to nepůjde hned a bez potíží. Přesto vnímejme obrovské riziko, které celá ta věc přináší. A to leží v tom, zda se nám podaří či nepodaří udržet sociální smír. Pokud ano, bude to naše největší výhra.“

Podle něj Česko udržuje sociální smír po dobu desítek let. Což se ne každé zemi podařilo.

„Jestli ho udržíme i nadále, záleží na nás,“ dodal.

Daniel Tácha/ČTK