Evropa přechází na nízkouhlíkovou ekonomiku, miliony budov proto čeká rekonstrukce. Odboráři i politici bijí na poplach. Upozorňují na vážná rizika spojená s karcinogenním azbestem. A EU chystá pro azbest novou směrnici.
Tématu se věnuje ve svém článku „Europe’s renovation wave risks exposing workers to asbestos„ bruselský list Politico. Vypomáhá si příběhem dnes již šestapadesátiletého francouzského instalatéra Didiera Faureho. Když mu bylo třicet let, Didier běhal pravidelně maratony. Ve svých 37 letech ale začal pociťovat potíže při vycházení schodů.
„Neexistuje hranice, do které by byl azbest neškodný. V roce 2003 mi diagnostikovali rakovinu. Azbestová vlákna, která jsem celý život vdechoval, se mi dostala do plic a skrze ně i do pleurální dutiny a pohrudnice, vznikly mi pleurální pláty. Azbest zabíjí. Za 30 let, za 20, nebo za 40. S touto nemocí žijete až do konce,“ uvedl Didier Faure pro list Politico.
Podle listu Politico Didier Faure patří jako bývalý instalatér ve stavební firmě ke generaci dělníků, jež byli vystaveni působení zdraví škodlivému azbestu, a kterým azbest doslova odrovnal zdraví. Podle listu se tak dnes azbest spolupodílí až na 88 tisících úmrtí ročně a je nejčastější příčina rakoviny jako nemoci z povolání.
Azbest úřady zakázaly až v roce 2005
Azbest se ve velkém používal v 70. letech 20. století po celé Evropě, v Česku nevyjímaje. Až v roce 2005 úřady stavební materiály s jeho obsahem prohlásily za jedovaté a zakázaly je používat. Je s podivem, že zákaz pracovat s azbestem přišel s tak velkým zpožděním. První zprávy o jeho negativních účincích na lidské zdraví totiž pocházejí už z konce devatenáctého a začátku dvacátého století. Odborníci už tehdy popisují dýchací obtíže u lidí, kteří pracují právě s toxických azbestem.
„Jasný epidemiologický důkaz však přinesl až sir Richard Doll v padesátých letech. V šedesátých letech byla objevena souvislost mezi mezoteliomem, zhoubným novotvarem plic a expozicí azbestu,“ uvádí v článku „Jaká hrozí zdravotní rizika z azbestu? Pozor při rekonstrukcích!“ na odborném stavebním serveru estav.cz lékařka Ivana Holcátová.
A jsou to právě lékaři, ale i odboráři napříč Evropou, kteří se nyní obávají, že rizika plynoucí z azbestu jsou zpět. Politika Green Dealu a zdražující energie totiž povedou k mnoha rekonstrukcím budov s azbestem. Evropská unie má totiž v plánu během 30 let renovovat, přesněji do roku 2050, na 220 milionů budov kvůli dosažení jejich klimatické neutrality. Zdravotní rizika si přitom uvědomuje i Evropská komise [EK]. Pracuje proto na návrhu, který má zvýšit ochranu při práci u 15 milionů unijních stavebních dělníků.
Potíž však je, že dnes nikdo neví, jak by měla taková ochrana vypadat. Spor se vede o to, kolik vláken azbestu na metr krychlový je pro dělníky takzvaně „únosných“. Podle platných směrnic Evropské unie činí současný limit 100 000 vláken azbestu na metr krychlový. Přičemž zaměstnavatelé v ideálním případě zajišťují, aby jejich zaměstnanci s tímto množstvím, ne vyšším, nepracovali déle než osm hodin. Dojde-li k překročení limitu, pracovníci ustanou v práci a zavolají specialisty, kteří výskyt azbestových vláken sníží.
Odbory varují před riziky, firmy před náklady
Aktuální návrhy EK hovoří o snížení limitu azbestových vláken. Asociace jako například European Federation of Building and Woodworkers a European Trade Union Confederation prosazuje snížení limitu na 1000 vláken na metr krychlový. Zástupci firem mají zájem na zavedení ještě dalších opatření, jako jsou například národní plány na odstranění azbestu a veřejný registr použitého azbestu.
„Čím vyšší koncentraci vláken povolí, tím větší bude počet případů rakoviny mezi dělníky,“ shrnuje plánovanou regulaci výzkumník institutu při European Trade Union Tony Musu.
Proti nejsou ani stavební firmy. Poukazují i na praktickou stránku věci. Podle nich současný limit dostačuje.
„Přísnější limity program ohrožují kvůli možnému extrémnímu nárůstu nákladů. Správná izolace a nakládání s azbestem je už beztak nyní nákladné. A vybavení nutné na splnění nového limitu, je už vůbec nesmírně drahé,“ stěžuje si Fernando Sigchos z Evropské konfederace stavebníků, která zastupuje malé a střední firmy z oboru.
Výsledkem je, že zaměstnavatelé, zástupci EK a odbory nejsou s to najít kompromis. Zatímco unijní země a zaměstnavatelské svazy navrhovaly normu snížit na 10 000 vláken na metr krychlový, odbory usilují o vyšší snížení.
„Jednání byla velmi obtížná. Mluví se o nákladech stavebních firem. Ale my mluvíme o nákladech, které nesou dělníci a jejich rodiny,“ komentuje nedohodu Musu.
Na stranu dělníků se staví evropští poslanci
Ve věci je aktivní i Evropský parlament [EP]. Ten již loni v říjnu přijal usnesení o nutnosti snížit limit azbestu na 1 000 vláken na metr krychlový. EP navrhl i dodatečná opatření na snížení hrozby azbestu pro dělníky. To je například povinný screening výskytu azbestu a jeho odstranění před samotnou renovací. Evropští poslanci chtějí navíc revizi kompenzací pro oběti azbestu.
„Když se dostatečně nepostaráme, lidé budou umírat. Mnoho dělníků tak kvůli přechodu na zelenou ekonomiku zemře. To je ale nepřijatelné. Potřebujeme ambiciózní zelený program, ale musíme dělníky i dobře chránit,“ říká dánský levicový poslanec Nikolaj Villumsen.
Fernando Sigchos z Evropské konfederace stavebníků ale varuje předtím, že dražší stavební práce kvůli novému limitu na azbest přivedou na trh podvodné firmy. Ty sice nabídnou nižší cenu, na ochranu dělníků a dodržování norem už ale dbát nebudou.
Stejný argument používá i francouzská Building Federation and Ceement, asociace pro zaměstnavatele v technologickém a průmyslovém sektoru. Tvrdí, že současný unijní právní rámec zabývající se azbestem, je dostatečný “co do ochrany a zdraví dělníků.“
Federace přitom nabízí i řešení. Podle ní věci spíše než stanovení přísnějších limitů více pomohou speciální školení pro práci s azbestem. Důležité je i zapojení majitelů domů, aby i oni nesli odpovědnost za nakládání s azbestem v nich.
Problémy s azbestem z pohledu lékařky
Podle Ivany Holcátové se první zmínky o zdravotních obtížích vztahovaly k azbestóze, plicní progresivní fibróze, která postihuje pracovníky ve vysoké expozici azbestu. Trvalo relativně dlouho, než se prokázala přímá souvislost mezi azbestem a plicními nemocemi.
„Důvodem je relativně dlouhá latence mezi expozicí a vznikem onemocnění. Často pracovník už v tu dobu nepracoval v riziku azbestu, onemocnění se ale přesto objevilo, neboť i po ukončení expozice onemocnění dále progreduje,“ tvrdí lékařka.
Nemoci, které se pojí s azbestem, jsou jednak nenádorová onemocnění plic [azbestóza, hyalinóza], hlavně však nádorová onemocnění [mezoteliom, karcinom plic].
„Azbestóza přitom vzniká po dlouhodobé expozici vysokým koncentracím azbestových vláken. Postupně vzniká progresivní fibróza plic, která vede k závažné dušnosti. Hyalinóza bývá spíše bezpříznakovým onemocněním. A jen na rtg obraze se najdou pleurální pláty, které vznikají jako reakce na přítomnost azbestových vláken. Může být ovšem komplikována akutní a opakovanou pleiritidou. Ta sama o sobě probíhá asymptomaticky, pokud se ale opakuje, může dojít k difúznímu ztluštění pleury,“ popisuje Ivana Holcátová.
Azbest na rozdíl od „klasických“ karcinogenů dle ní nezasahuje do genetické výbavy buňky. Ovlivňuje ale další chování a procesy v buňce, jež často vyústí až ve vznik nádorového procesu – mezoteliomu. Jde o epigenetickém působení, o epigenetickém karcinogenu.
„Specifickým nádorem spojovaným prakticky výhradně s azbestem je již zmíněný mezoteliom [pleury nebo peritonea], nádor se špatnou prognózou a velmi dlouhou latencí. V tomto případě se kouření neuplatňuje jako další rizikový faktor. Ačkoliv zpracování a produkce výrobků z azbestu skončila v polovině 90. let, stále mírně přibývá nově diagnostikovaných mezoteliomů,“ upozorňuje lékařka.
Azbest – látka s prokázaným karcinogenním působením
Pro vznik bronchogenního karcinomu jsou podstatné i další rizikové faktory, především kouření. Azbest a cigaretový kouř se vzájemně potencují. To znamená, že kuřák v profesi exponovaný azbestu je v 50x až 90x větším riziku vzniku karcinomu plic.
Dle hodnocení Agentury pro výzkum rakoviny [IARC] patří azbest do skupiny 1 – látky s prokázaným karcinogenním působením u lidí. Bohužel ale stejně jako u všech karcinogenních látek nejsme schopni stanovit bezpečné množství azbestových vláken ve vzduchu. A stejně jako u ostatních karcinogenů platí i u azbestu princip co nejnižšího zatížení. Ideální je tak logicky prostředí bez azbestu. I když se u nás od roku 2005 azbest nepoužívá, stále se skrývá v budovách postavených minimálně do poloviny 90. let. Vůbec nejčastěji pak v budovách ze 70. a 80. let.
„Je důležité si toto riziko uvědomit při všech rekonstrukcích a opravách v budovách. Vzhledem k nákladnosti práce s azbestem se při takových opravách málokdy skutečně dodržují předpisy, jak s takovým nebezpečným materiálem zacházet. V takových případech může riziko kromě profesionálů zasáhnout i běžné obyvatele lokality, kde k opravám dochází,“ říká závěrem Ivana Holcátová.
Michal Achremenko
