Celá desetiletí mělo Moldavsko s Ruskem těsné styky a těšilo se dovozu levného plynu. V posledních letech vzájemné vztahy ale ochladly a účty za plyn narostly. Situaci vyostřila válka na Ukrajině.
Moldavsko tak očekává odstřižení od ruského plynu „každým dnem“. Tak jednoduché to ale není… Situaci se ve svém analytickém článku “Putin’s war is forcing Moldova to escape Russia’s gas trap“ podrobněji věnuje bruselský list Politico. Hned v úvodu se odvolává na proklamace Moskvy, která omezuje vývoz plynu do zemí, jež vnímá jako „nepřátelské“. A k nim patří i Moldavsko.
„Je jisté, že Rusko je připraveno zneužít závislosti okolních zemí na dodávkách jeho energetických surovin. Otázkou je, jak to dopadne v Moldavsku, a jak dlouho bude Moldavsko odolávat,“ říká Olivia Lazardová z Carnegie Europe.
To za situace, kdy se Moldavsko ocitá v dluhové pasti, která ohrožuje jeho hospodářskou a politickou stabilitu. V zemi je složitá i sociálně-ekonomická situace. Dramatický vzestup cen energií je hlavní příčinou, proč má země jednu z nejvyšších inflací na světě. Moldavsko má po Turecku [73,5 %] druhou nejvyšší inflaci na světě. Teď v květnu vystoupila na 29,1 %.
Moldavsko chce do Evropské unie
Pomoc od Ruska Moldavsko nečeká. Země, která má asociační smlouvu s EU, již letos v březnu podala oficiální žádost o členství v unii.
„Patříme do EU. Naše země ale bude od unie potřebovat pomoc,“ uvedla prezidentka Maia Sanduová ve svém květnovém projevu v tamním parlamentu.
Je to právě Sanduová, která se usilovně snaží zrychlit přechod země do Evropy. Moldavsko společně s Ukrajinou nově synchronizovalo svoji rozvodnou elektrickou síť s unijní zeměmi.
Na dodávkách plynu z Ruska je země ale závislá dál. A má to i své historické důvody. Úplná závislost Moldavska na ruském plynu je zčásti výsledkem dlouhodobého konfliktu, který zemi rozdělil. Moldavsko paradoxně těžilo v dodávkách plynu ze vzniku separatistické Podněsterské moldavské republiky, zkráceně Podněstří či Podněstersko nebo také Zadněstersko. Ta je de iure integrální součást Moldavska, de facto jde ale o nezávislý stát podporovaný Ruskem. A ruské vojenské jednotky jsou v republice přítomny dlouhodobě.
Podněstří je totiž průmyslová oblast…
Podněstří se od Moldavska odtrhlo ihned po rozpadu Sovětského svazu v letech 1990 až 1991. Tehdy vyhlásilo nezávislost na kišiněvské vládě. Na své území obratem pozvalo ruské vojenské jednotky, které Moskva nazývá mírovými sbory. O Moldavsku se i proto spekuluje od začátku války na Ukrajině jako o dalším cíli ruské armády.
„Plyn z Ruska do země zatím proudí. To v rámci smlouvy s ruskou státní společností Gazpromem, která ani dlouhodobě příliš neřešila platby, pokud plyn proudí do Podněstří,“ říká ředitel Institutu pro rozvoj a sociální iniciativy v Kišiněvě Igor Munteanu.
Upozorňuje, že v Podněstří se soustředí velká část moldavského průmyslu, který většinou ovládají oligarchové s vazbou na Kreml. To znamená, že vzhledem k počtu obyvatel spotřebovává velmi disproporční množství energie.
„Průměrná roční spotřeba zemního plynu činí v Moldavsku bezmála tři miliardy metrů krychlových a Podněstří se na ní podílí 1,6 milionu metrů kubických. A to přesto, že na jeho území žije jedna pětina celkového počtu obyvatel Moldavska. Účty za plyn však platí Kišiněv,“ upřesňuje.
Výsledek byl, že Moskva v minulosti na placení účtů příliš netlačila. Taková skutečnost dříve pomáhala zemi překonávat hospodářské potíže. Problémy ale nastaly v minulých letech, kdy konflikt na Ukrajině urychlil snahu Moldavska vymanit se ze závislosti na Rusku. Všechno bylo náhle jinak.
„Až do roku 2005 jsme ruský plyn nakupovali za cenu dvakrát až třikrát nižší, než činila jeho cena na trhu. Cena se ale zvýšila, když Moldavsko projevilo snahu integrovat se do Evropy. Rusko nás za to trestá a nyní musíme platit stále víc a víc,“ doplňuje ekonom a bývalý poslanec Vaeceslav Ionita.
Rusko chce po Moldavsku peníze, které Moldavsko nemá
Letos v dubnu předložil Gazprom Kišiněvu účet za plyn ve výši 1 110 eur [cca 27 550 Kč] za tisíc metrů krychlových. Ještě v březnu to bylo 509 eur [cca 12 600 Kč] a zároveň desetkrát více než Moldavsko platilo ve stejném měsíci předchozího roku. Podle nového kontraktu podepsaného loni v říjnu je cena založena na okamžitých cenách plynu a ropy. Což je oproti předchozím dohodnutým a dlouhodobě fixovaným cenám novinka.
Minulé kontrakty přitom Moldavsko zachránily před kritickou energetickou situací poté, kdy v září vypršela předchozí smlouva a Gazprom opakovaně pohrozil utažením kohoutků. To v důsledku sporů o nezaplacený dluh za předchozí dodávky ve výši 676 milionů eur [cca 16,7 mld. Kč]. Sanduové vláda tehdy rozporovala výši nedoplatku a Gazprom odložil žádost o externí audit.
I přesto země dodržovala platební kalendář za dodávky. Stoupající náklady a možnost, že by se Moskva mohla rozhodnout kontrakt pozastavit do doby splacení pohledávek, však opět přiostřilo situaci.
„Z krize, v níž se nacházíme, hledáme poučení. Ale proč se vláda ani žádný politik nepoohlédl po alternativě už dříve, kdy nám Rusko prodávalo plyn za nevýhodnou cenu,“ ptá se ekonom a bývalý moldavský poslanec Vaeceslav Ionita.
O využití plynovodu Iasi se zatím jedná
Alternativou, kterou by mohla moldavská vláda využít, je nový 120kilometrový plynovod spojující Kišiněv s rumunským městem Iasi. Ten zvládne dodat až 1,5 miliardy metrů krychlových plynu. Což je více než jedna třetina moldavské spotřeby v časech špičky.
Stavbu plynovodu investor sice dokončil loni v létě, kontrakt uzavřený s Gazpromem Moldavsko ale nijak nenutil tento plynovod využívat.
Munteanu je ohledně uzavření smlouvy s Bukureští optimistický. Zatím je ale otevřená otázka, zda Rumunsko bude stejně shovívavé jako Gazprom. Zda umožní zemi trpící nedostatkem peněz odebírat plyn na dluh. A zda budou, jak píše Politico, západní země ochotny s jeho splácením Moldavsku nějak pomoci.
Brusel již loni v prosinci Moldavsku vypomohl částkou 60 milionů eur [cca 1,5 mld. Kč], aby se vypořádalo s rostoucími cenami energií. Minulý týden přijal External Energy Strategy, v jejímž rámci se zavazuje Moldavsko nadále podporovat. EU rovněž pomohla Rumunsku zvýšit kapacitu zásobníků zemního plynu ze tří na čtyři miliardy metrů krychlových. Což usnadní vyjít moldavským potřebám vstříc.
„V EU panuje shoda, že bez aktivní spolupráce s partnery ze sousedních zemí, není možné dosáhnout energetické bezpečnosti,“ podotýká Lazardová z Carnegie Europe.
Podle listu Politico tak Kreml zřejmě přecenil svoji schopnost zneužívat vývoz energetických surovin k tomu, aby si udržel vliv v Moldavsku. Myslí si to i ekonom a exposlanec Ionita.
„Jen jeden člověk si zaslouží vyznamenání za to, že nasměroval Moldavsko na cestu do Evropské unie. A to je Vladimir Putin,“ říká s nadsázkou Ionita.
Michal Achremenko
