Češi se obávají inflace a ztráty zaměstnání. Jak ale uvádějí zástupci České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování [ČASF], Češi přehlížejí riziko největší. A tím je výše starobní penze.
Průměrná starobní penze činila k letošnímu březnu podle České správy sociálního zabezpečení 16 249 korun. Průměrný předčasný důchod byl 14 661 korun. Průměrná invalidní penze v I. stupni invalidity pak činila 8 330 korun. Což není podle výkonného ředitele ČASF Marka Černocha mnoho. A právě podceňování vlastní zodpovědnosti za finanční zajištění ve stáří je dle něj v Česku dlouhodobý problém.
„Češi si moc nepřipouští další potenciální riziko ohrožující jejich rodinné finance, jímž je odchod do penze. Obavy z toho má jen sedm procent dotázaných. A je zajímavé, že ani ve skupině 51 až 60 let, která je propadem životní úrovně v penzi ohrožena nejvíc, se obává negativního dopadu na jejich finance jen dvanáct procent dotázaných,“ říká Marek Černoch s odkazem na aktuální průzkum o rodinných financích ČASF.
Průběžný důchodový systém ztrácí v I. čtvrtletí 10,56 mld. Kč
Výše uvedené shrnutí dle něj odráží skutečnost, že stále velké procento Čechů svoje finance spravuje spíše intuitivně. Což v praxi značí, že je neřídí promyšleně a cíleně.
„Jen 45 procent Čechů plánuje jen pokrytí běžných výdajů na chod domácnosti a 13 procent dokonce neplánuje finance vůbec,“ říká Černoch.
Naopak jasný finanční plán s odpovídajícími finančními produkty, jež pravidelně aktualizuje podle vývoje příjmů a svých cílů, si dle něj udržuje pouze 14 procent dotázaných.
Z čeho mají Češi obavy. Nízké penze to nejsou
Pokud jde o možné negativní dopady na rodinné finance, pak se Češi nejvíce obávají vážného onemocnění a úrazu [62 %]. Do obav Čechů se promítá i současná nestabilní ekonomická situace. Stejně jako riziko ztráty zaměstnání [56 %] Čechy znepokojuje růst cen zboží, služeb a energií [56 %] a dopady zdražování do domácích rozpočtů.
Další obavy pak mají dle Marka Černocha o své úspory: „Pokud se klientů finančních poradců zeptáme, co by s nimi chtěli řešit akutně, pak v době dvojciferné inflace chtějí s poradci řešit především investice a ochranu úspor před znehodnocením [50 %],“ říká.
Následuje podpojištění domácnosti a nemovitosti [21 %] a otázka financování bydlení [19 %]. Zajištění na stáří respondenti uvádějí spíše jen zřídka.
Z průzkumu dále vyplynulo, že 21 procent respondentů má sice finanční plán, včetně nastavených finančních produktů, ale sestavuje ho spíše intuitivně. Systematicky jej pak neaktualizuje.
Proč vlastně lidé spolupracují s poradci
Podle Marka Černocha asi nikoho nepřekvapí, že s finančním poradcem lidé nejčastěji řeší ty nejsložitější finanční produkty. To je životní pojištění [64 %] a pak překvapivě pojištění domácnosti a nemovitosti [42 %]. Teprve poté se lidé obracejí na poradce ve věci hypoték [40%] nebo investic [38 %].
„Důvod, proč se nejčastěji obracíme o radu na finanční poradce, souvisí s tím, že 35 procent Čechů má svého finančního poradce a dalších deset procent ho mělo v minulosti,“ vysvětluje Marek Černoch.
Z průzkumu asociace finančních poradců vyplývá, že z těch, kteří s poradci spolupracují, je zhruba 80 procent lidí s jejich prací spokojeno. Přibližně 15 procent pak nemělo vyloženě pozitivní, ale ani negativní zkušenost a pět procent bylo nespokojeno.
Marek Černoch dále říká, že podle výsledků průzkumu lidé často dají na finanční rady svého partnera či partnerky [25 %]. A také, jak dodává, spoléhají na „zdravý selský rozum“. To značí, že si sami hledají informace a podle nich se pak sami rozhodují.
–DNA–
