Potravinové banky mají nyní napilno po celé Evropské unii. Je to inflace, která rychle zdražuje potraviny a náklady na život. Mnoho z evropských obyvatel si tak stoupá do front na balíčky s potravinami zdarma.
Jevu si ve svém článku “Inflation eats wages, leaving workers hungry“ všímá bruselský list Politico. Vypomáhá si reportáží přímo z centra Evropské unie – Bruselu. V něm koordinuje síť belgických potravinových bank [Food Win] mladý muž Etienne Rubens.
„Stoupá cena potravin, surovin, energií a tak dále. To už ale i negativně ovlivňuje množství darovaných potravin do potravinových bank,“ říká Rubens.
Na druhé straně podle něj poptávka v některých pobočkách potravinových bank za poslední týdny vzrostla o čtvrtinu. Do front se řadí samoživitelky a nově i dělníci.
„Dostávají mzdu, ale musejí platit nájem, účty a na konci měsíce už to mnohé domácnosti finančně nezvládají,“ dodává.
Drůbež meziměsíčně zdražila o 13,8 %. A potraviny ještě zdraží
Přímo v jednom z nejchudších a nejlidnatějších předměstí Bruselu, komunitě Saint Vincent de Paul v Schaerbeeku, pracuje Cédric Droyers. I on se v posledních týdnech dostává pod tlak. Fronty u potravinových bank jsou delší a delší a potravin je méně a méně. Dárci totiž svoji pomoc omezili.
„Počet distribuovaných krabic se v dubnu oproti lednu zvýšil o 20 procent. Musíme odhadnout, kolik balíčků je třeba udělat, aby do nich bylo co dát, nebo obsah snížit, aby se dostalo na každého,“ popisuje.
Oba problémy podle něj zavinila inflace. V jejím důsledku stoupá poptávka po službách potravinové banky a současně klesá objem darů. Dnů, kdy jsou běžně k dispozici čerstvé jahody, rýže, těstoviny, konzervy, mléko, hotová jídla nebo dětská výživa, stále ubývá, upozorňuje list Politico.
Inflace ukrajuje z výdělku v celé Evropě
Bruselský list staví do protikladu enormní růst cen a kvůli tomu propady reálných mezd. V zemích EU dle Eurostatu dosáhla inflace v květnu rekordních 8,8 procenta. V 19 zemích eurozóny inflace proti dubnu vzrostla o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta.
Mzdy v Evropě stejně jako v eurozóně ale nerostou zdaleka tak rychle. Podle Evropské centrální banky [ECB] za letošní první čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta. Což nestačí na to, aby udržely krok s inflací a pokryly nezbytné náklady na elektřinu a nákupy potravin.
„Na jedné straně je sklenice poloplná, což znamená, že se žádný dramatický vzestup cen nekoná. Druhou stranou mince ale je, že se podstatně snížila kupní síla mezd,“ uvádí ekonomka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] Andrea Garnerová.
Garnerová tím poukazuje na obavy politiků ze mzdové a cenové spirály. To je, když mzdy dále tlačí ceny vzhůru a zároveň ponižují růst kupní síly, protože roztáčí inflační spirálu.
„Vyhnout se mzdové a cenové spirále je důležité k zabrzdění inflace. Současně existuje odpovědnost sociálních partnerů, nalézt správnou rovnováhu,“ potvrzuje její slova viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Dodejme, že nejvyšší meziroční růst cen hlásí Estonsko [20,1 %], Litva [18,5 %] a Lotyšsko [16,8 %]. Pozadu ale nezůstává ani Česko s 16% inflací. Naopak nejnižší inflaci z členských zemí v květnu hlásí Francie, Malta [5,8 %] a Finsko [7,1 %]. Ve 26 státech EU proti dubnu inflace vzrostla, mírně klesla pouze v Nizozemsku.
Růst mezd v sobě skrývá riziko dalšího růstu inflace
ECB odhaduje, že mzdy letos vzrostou o tři procenta a příští rok klesnou o 2,5 procenta. Tento odhad je ale založený jen na mzdových jednáních uzavřených letos v prvním čtvrtletí. Shoda na tom, že 3% růst mezd je nadále přijatelný, tak nabírá na trhlinách. Výhrady mají hlavně odbory.
Garnerová z OECD přesto tvrdí, že 3% růst mezd pokrývá inflační cíl ECB ve výši dvou procent a přidává i jedno procento průměrného růstu produktivity práce. Sama ECB, aby udržela inflaci na uzdě, již oznámila na červenec růst úrokových sazeb a omezuje program nákupu dluhopisů.
Na fiskální straně se evropské vlády pokoušejí bojovat s inflací snižováním daní a distribucí příspěvků. Suma rozmanitých opatření přijatých minulý podzim na zvládnutí vysokých cen energií letos dosáhne 0,6 procenta unijního HDP, jak odhaduje Evropská unie.
Například Německo, Francie, Itálie, Španělsko nebo Maďarsko snížily daně z pohonných hmot, aby řidičům na čerpacích stanicích poněkud ulevily. Německo letos v létě zkouší využít celostátní jízdenky na veřejnou dopravu za cenu devět euro na měsíc.
Francie zase zmrazila ceny plynu, zastropovala růst cen energií na čtyři procenta a nejchudším domácnostem dala „energetický šek“ v hodnotě sto eur. Následovala tak Itálii, která rozdala více než 30 milionům penzistů a dělníků po 200 eurech.
Vážný háček však spočívá v tom, že takové podpory skrývají riziko zvýšení spotřebitelské poptávky s dopadem na růst inflace. Proto Brusel tlačí na vlády unijních zemí, aby omezily plošná podpůrná opatření a omezily je jen na ty nejpotřebnější.
„Měli bychom mít na paměti, že kupní síla klesla. Měli bychom se pokusit pokles zmírnit, alespoň pro nejzranitelnější, dělníky a domácnosti. A neměli bychom zapomenout na skutečnost, že tu inflace nebude asi napořád,“ tvrdí komisař pro evropské hospodářství Paolo Gentiloni.
Odboráři jsou v pohotovosti v celé Evropě
I když Evropská komise předpokládá, že růst cen dosáhne maxima v tomto čtvrtletí a pak postupně zpomalí, do věci se stále intenzivněji vkládají odbory.
„Tempo inflace je vysoké a růst mezd mu nestačí,“ řekla Luca Visentiniová, generální sekretářka Konfederace evropské obchodní unie, organizace reprezentující zájmy dělníků.
Například mocné německé odbory IG Metall žádají pro oceláře růst mezd o 8,2 procenta a v případě, že nebude jejich požadavek splněn, hrozí stávkou. Belgické odborové svazy už generální stávku vyhlásily, požadují vyšší mzdy a penze, aby se vyrovnal květnový růst cen o devět procent.
Vláda Petra Fialy si zahrává se sociálním smírem, tvrdí odboráři
Navíc jsou tady další faktory pro požadavek na zvýšení mezd. Míra nezaměstnanosti je v EU na rekordně nízké úrovni, klesla na 6,2 procenta. Dělníci toho využívají při tlaku na růst mezd a zaměstnavatelé je musí zvýšit, aby jim dělníci neodcházeli. Země rovněž zvýšily nebo hodlají zvýšit minimální mzdu, kterou v některých unijních zemích bere podstatná část zaměstnanců. Tomu se ale brání zaměstnavatelé.
„Je důležité, že se sociální partneři chovají odpovědně, protože jinak se zničí budoucí potenciál udržitelného růstu mezd,“ uvedl generální ředitel BusinessEurope Markus Beyer.
Složitost jednání si uvědomuje i Luca Visentiniová: „Zaměstnavatele jsme požádali, aby přizpůsobili mzdy inflaci. Vím, že jednání o tom ale nebudou lehká.“
Michal Achremenko
