Obnovená Národní ekonomická rada vlády [NERV] 4.0 se na svém prvním setkání [22.6.] s členy vlády dotkla státního rozpočtu pro letošní i příští rok. Jednala i o úsporném tarifu na energie a sociálních podporách.
K hlavním tématům prvního zasedání letos v květnu znovuobnoveného uskupení ekonomických odborníků NERV, tentokrát již s dodatkem 4.0, jak upozornil předseda vlády Petr Fiala [ODS], patřil státní rozpočet.
„Důležitým tématem jednání byl státní rozpočet. V dohledné době se sejde pracovní skupina pro veřejné finance a zabývat se bude mimo jiné nutností aktualizovat státní rozpočet pro letošní rok,“ uvedl Petr Kučera z Odboru komunikace Úřadu vlády ČR.
Vzhledem k aktuálnímu vývoji je více než zřejmé, že pro letošní rok plánovaný schodek ve výši 280 miliard korun, s nímž počítá aktuální verze státního rozpočtu pro rok 2022, je minulost. Současnou podobu rozpočtu tak čeká v nejbližších týdnech novelizace. Plánovaný deficit pro letošní rok prohloubí především výdaje na pomoc uprchlíkům v Česku, pomoc přímo na Ukrajině i zvýšené výdaje na obranu. Výdaje zvýší i náklady na podpůrná opatření, to je například pět tisíc korun za daných podmínek pro domácnosti s dětmi.
Deficit bezmála 200 miliard je dle Stanjury „obrazem reality“
Negativně se do státního rozpočtu promítne nižší inkaso ze snížené spotřební daně z paliv a od ledna 2022 zrušení silniční daně. Další prohloubení deficitu pak přinese plánovaný státní energetický tarif pro domácnosti, jež má dle prvních odhadů ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely [za STAN] stát vyjít na 16 až 24 miliard korun. Někteří zástupci vlády přitom hovořili i o více než 50 miliardách Kč. Podle ministra financí Zdeňka Stanjury [ODS] by schodek novelizovaného státního rozpočtu pro letošní rok ale i tak neměl být určitě vyšší než 350 miliard korun. Byť se ještě nedávno hovořilo o 320 až 330 miliardách.
Ostatně samo Ministerstvo financí [MF ČR] v prvním červnovém týdnu představilo pracovní návrh státního rozpočtu na rok 2023. V něm plánuje schodek ve výši 295 miliard korun. V dokumentu ministerstvo stanovilo na základě střednědobého výhledu i schodky [SDV] rozpočtu v roce 2024 na zhruba 297 miliard korun a v roce 2025 na 298 miliard korun.
Úsporný energetický tarif snad začne 1. října
Avšak zpátky k obnovenému NERVu. K dalším tématům, kterých se ekonomové a členové vlády dotkli na svém prvním setkání, byl i již zmíněný úsporný energetický tarif. Ten má pro tuzemské domácnosti zajistit alespoň část spotřeby za nižší cenu, hovoří se o 15 až 20% slevě. Domácnosti topící plynem či elektřinou by měly dle dosavadních informací dosáhnout maximálně na 9 000 korun. Svaz měst a obcí ČR [SMO ČR] ale již vládu kritizoval, že tarif se netýká nákladů na úhrady centrálně poskytovaného tepla. Ty jsou přitom podle něj zásadní.
„Z návrhu paragrafového znění úsporného tarifu vyplývá, že se nebude týkat zákazníků městských tepláren,“ uvedla mluvčí SMO ČR Alexandra Kocková.
Energetický tarif vláda plánuje spustit od 1. října na dobu jednoho roku. Obecně u nás ale topná sezona dle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu začíná již 1. září a končí 31. května následujícího roku.
Členové vlády a NERV 4.0 dále jednali o dostupnosti bydlení v Česku, jež iniciovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Dále o sociální pomoci domácnostem zasaženým zdražováním. K těmto tématům se však tiskový odbor ani členové vlády a NERV blíže nevyjádřili. Omezili se pouze na sdělení o vytvoření pracovních skupin.
„Na základě diskutovaných témat a okruhů budou vytvořeny jednotlivé tematické pracovní skupiny, jejichž členové budou řešit konkrétní doporučení,“ uvedl tiskový odbor Vlády ČR.
NERV 4.0 koordinuje Jan Procházka z EGAP a Budvaru
O obnovení činnosti NERV rozhodl kabinet Petra Fialy letos v květnu. Vládní poradní orgán má 19 členů. Koordinátorem je předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti [EGAP] Jan Procházka. Ten je i předseda dozorčí rady Budějovického Budvaru.
Členové NERV
- Martin Diviš: Generální ředitel pojišťovny Kooperativa a prezident České asociace pojišťoven
- Libor Dušek: ekonom, vedoucí katedry národního hospodářství na UK a projektu Legal Data Hub
- Dita Formánková: zakladatelka neziskové organizace Czechitas
- Mojmír Hampl: ekonom, člen Národní rozpočtové rady, bankéř a publicista
- David Havlíček: poradce předsedy vlády, EGAP
- Tomáš Havránek: profesor ekonomie na UK
- Helena Horská: ekonomka, členka poradního týmu předsedy vlády. Hlavní ekonomka a členka Dozorčí rady Raiffeisenbank
- Pavel Hroboň, lékař a ekonom
- Petr Janský: ekonom a vedoucí katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na UK
- Ján Lučan: člen představenstva ČSOB
- David Marek: hlavní ekonom společnosti Deloitte
- Daniel Münich: akademický ekonom, poradce předsedy vlády
- Pavel Neset: ekonom, vedoucí Katedry ekonomie a práva na Škoda Auto Vysoké škole
- Zuzana Ceralová Petrofová: prezidentka společnosti PETROF a úspěšná manažerka
- Daniel Prokop: sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research
- Aleš Rod: ekonom, odborník na oblast ekonomie regulace a ekonomie veřejného sektoru
- Dominik Stroukal: hlavní ekonom Platební instituce Roger a vedoucí katedry ekonomie na VŠ CEVRO institut
- Petr Zahradník: makroekonomický analytik České spořitelny, specializuje se na hospodářskou politiku EU
Podle vlády obnovením činnosti skupiny NERV vláda reaguje na současné problémy v ekonomice vyvolané převážně dopady pandemie covidu, neúměrným růstem cen energií a důsledky ruského vpádu na Ukrajinu.
NERV se dle vyjádření členů vlády ve své práci zaměří na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti. Dále na podporu finančního sektoru a veřejných financí tak, aby stát dále zajistil poskytování veřejných statků a zmírnil negativní dopady na reálnou ekonomiku.
Veronika Táchová
