Důvěra spotřebitelů v ekonomiku klesla letos v červnu na třetí nejnižší hodnotu v historii jejího měření, to je od roku 1998. A napříč všemi odvětvími klesla důvěra v ekonomiku i u podnikatelů. Nejvíce pak ve službách.
Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. I když zhoršení zaznamenal sentiment podnikatelů i domácností, výrazně negativnější vývoj je zřejmý hlavně u spotřebitelů. Domácnosti zřetelně hůře hodnotí svou současnou finanční situaci a prohlubují se rovněž obavy z jejího dalšího zhoršení.
„Stále více domácností se domnívá, že kvůli výrazně rostoucím cenám se jim v horizontu nadcházejících dvanácti měsíců nepodaří uspořit finanční prostředky a budou muset omezit velké nákupy,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ s tím, že u domácností důvěra v ekonomiku klesla již čtvrtý měsíc za sebou.
Indikátory důvěry v českou ekonomiku [bazický index]
[Zdroj: ČSÚ, KB]
O moc lepší sentiment dlouhodobě nepanuje ani u podnikatelů. V červnu navíc výrazně poklesl počet podnikatelů kladně hodnotících aktuální poptávku ve službách.
„Ještě výrazněji pak poklesl počet podnikatelů očekávajících růst poptávky v následujících měsících. To spolu se setrvale klesající důvěrou v odvětví obchodu koresponduje s výrazně negativním sentimentem spotřebitelů,“ dodal vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Nedůvěra v ekonomiku povede k omezení spotřeby
Podle hlavního ekonoma Komerční banky [KB] Jana Vejmělka na domácnosti dopadají zejména chmury v souvislosti s neustále se zvyšující inflací. Tím narůstají obavy na straně spotřebitelů, jestli vůbec finančně zvládnou současnou a budoucí situaci.
„Domácnosti se neobávají nejenom o to, zda zvládnou rostoucí ceny, ale začínají mít pochybnosti i ohledně své zaměstnanosti,“ říká Jan Vejmělek.
Odhaduje, že nižší ochota domácností utrácet se projeví v omezení nákupů zbytnějšího zboží. To je přitom již nyní patrné na narůstajícím negativním sentimentu v odvětví obchodu a služeb.
„Tento vlastně už trend se nepochybně propíše i do tržeb obchodníků v dalších měsících. Nakonec faktura za elektriku či plyn dostane přednost před nákupem zbytného zboží. I samotní obchodníci proto předpokládají slabší prodeje v dalších šesti měsících,“ doplňuje kolegu hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek.
Domácnosti kvůli inflaci omezují spotřebu. To je ale problém
Dle jeho názoru šířící se skepse spotřebitelů nepřekvapuje vzhledem k množství negativních zpráv přicházejících z domácí a zahraniční ekonomiky.
„Obavy ze zhoršení vlastní finanční situace jsou největší za celou dobu sledování tohoto konkrétního ukazatele, tedy od roku 2003. Tento vlastně už trend se nepochybně propíše i do tržeb obchodníků v dalších měsících,“ upřesňuje.
Průmysl vykazuje zlepšení, ale i to je křehké
Důvěra v ekonomiku neklesá jen v sektoru služeb. Pokles zaznamenaly indexy i u dalších dvou subindexů podnikatelského sentimentu – ve stavebnictví a v průmyslu. Průmysl ale nadále zůstává dle Vejmělka relativně rezistentní.
„Současnou celkovou poptávku hodnotí respondenti za červen dokonce lépe, než tomu bylo v květnu. Avšak klesá počet těch, kteří pro nadcházející kvartál čekají růst tempa výrobní činnosti,“ říká.
Průmysl v dubnu citelně propadl. Nedobrá je i obchodní bilance
S jeho slovy souhlasí Petr Dufek. Nadšením ale neoplývá: „V průmyslu, který je naším největším odvětvím, se situace mírně zlepšila, avšak stále jde spíše o symbolický posun.“
I přesto, že zásoba průmyslových zakázek zůstává velmi solidní, hlavní překážky dle něj přetrvávají. Je to nadále nedostatek materiálu a zdražování vstupů do výroby. Zmiňuje i ochlazení nálady ve stavebnictví kvůli slabší poptávce v důsledku rychle rostoucích cen.
„Ve službách zřejmě dochází ke krocení dříve velmi optimistických post-kovidových výhledů na návrat k dřívějšímu normálu. A to jak z pohledu poptávky, tak zaměstnanosti,“ říká.
Pro úplnost uveďme, že souhrnný indikátor ekonomického sentimentu vyjádřený bazickým indexem se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na hodnotu 98,3 při současném poklesu obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 3,9 bodu na hodnotu 103,1, indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 1,1 bodu na hodnotu 74,7.
–DNA–
