Sotva minulý týden skončil summit zemí BRICS, který hostila Čína, sešli se zástupci velkých světových ekonomik G7. A zatímco zástupci zemí BRICS jednali online, zástupci G7 pobývali na zámku v bavorských Alpách.
Hlavní zpráva z jednání zemí G7, kam patří Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA a jejíchž schůzek se tradičně účastní i zástupci Evropské unie, zní: Země G7 investují v příštích pěti letech do infrastruktury v rozvojových a rozvíjejících se zemích 600 miliard dolarů [cca 15 bil. Kč]. Zprávu potvrdil americký prezident Joe Biden. Přičemž je to právě Amerika, jež se připojila k dříve oznámenému investičnímu plánu Evropské komise.
Investiční program Partnerství pro světovou infrastrukturu a investice [PGII] platí za protiváhu čínského megaprojektu označovaného jako Nová hedvábná stezka. Ten Čína zahájila v roce 2013. V jeho rámci Čína investuje v zahraničí a posiluje tím svůj vliv.
„Spojené státy do roku 2027 mobilizují do podpory infrastruktury ve světě 200 miliard dolarů,“ řekl prezident USA.
Částka 200 miliard dolarů je při aktuálním kurzu zhruba 4,66 bilionu korun. Jako příklad investičních projektů Biden uvedl, že USA podpoří mimo jiné solární projekty ve čtyřech angolských regionech v objemu dvou miliard dolarů [cca 23,3 mld. Kč]. To zemi dle něj pomůže splnit její klimatické závazky. Další peníze získají například Pasteurův institut v Dakaru pro zařízení na výrobu vakcín. Peníze poputují i na telekomunikační propojení podmořskými kabely mezi jihovýchodní Asií a západní Evropou přes Afriku či studie pro možné první umístění malého modulárního reaktoru v Rumunsku.
Na investiční program půjde 600 miliard USD
Celkově země G7 vyčlení na program 600 miliard dolarů [cca 14 bil. Kč]. Což potvrdila i šéfka EK Ursula von der Leyenová s tím, že Evropa do projektu vloží polovinu z celkové částky. Kdo dodá zbývajících 100 miliard dolarů [cca 2,33 bil. Kč] zástupci G7 neuvedli. Lze se domnívat, že to budou soukromí investoři, kteří se na projektech budou podílet.
Italský premiér Mario Draghi v prohlášení zdůraznil, že v krátkodobém horizontu země G7 s ohledem na současnou situaci musí investovat do plynové infrastruktury ve světě. Zároveň uvedl, že v budoucnu nově vybudovaná zařízení poslouží i pro dopravu vodíku. A je to dle něj právě vodík, který nyní Evropská unie považuje za budoucí zdroj čisté energie.
Boj o ukrajinské zrno se přesunul do Afriky. A ta věří Putinovi
Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že PGII je dalším příkladem jednoty a odhodlanosti zemí G7. A nejen to. V Německu zazněly hlasy, že summit zemí G7 je velkou příležitostí právě pro Německo postavit se do čela Západu. V rozhovoru pro televizi Welt to uvedl také bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger.
„Pro Německo a pro kancléře je summit velkou příležitostí, jak ukázat, že o odpovědnosti neumíme jen mluvit, ale že se dokážeme postavit do čela,“ prohlásil Ischinger, který mnichovskou konferenci vedl od roku 2008 do letošního roku.
Konference, které se kvůli jejímu významu říká Davos obranné politiky, se každoročně účastní vrcholní státníci.
Podpora Ukrajině a pokračování sankcí proti Rusku
Šéfové zemí G7 se na jednání spojili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten žádal vyspělé země o další zbraně a další protiruské sankce. To vše mu zástupci zemí G7 přislíbili. Zároveň deklarovali, že Ukrajina si rozhodne o své budoucnosti výhradně sama. Podporu bude Ukrajina dle nich dostávat, dokud ji bude potřebovat. Podle jejich společného prohlášení už Západ chystá další sankce, jež cílí na ruský zbrojní průmysl a obchod s ruskou ropou. Zde se mluví o zavedení cenového stropu pro její nákupy.
Ruskou válku odsoudili jako brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a nelegální a také kritizovali ruskou jadernou rétoriku včetně ruského záměru umístit v Bělorusku rakety schopné nést jaderné hlavice. Rovněž chtějí, aby pachatelé a strůjci válečných zločinů na Ukrajině šli před spravedlivý mezinárodní soud.
Již v neděli [26.6.] americký prezident Joe Biden ohlásil, že USA, Kanada, Británie a Japonsko zakážou dovoz zlata z Ruska a k opatření se mají přidat i zbývající členové G7. Německý kancléř Scholz v rozhovoru s televizí ZDF řekl, že o zákazu dovozu ruského zlata musí rozhodnout EU.
Zástupci G7 zároveň vyzvali Rusko, aby dodržovalo humanitární právo a aby odblokovalo ruské přístavy pro vývoz obilí. V této souvislosti není bez zajímavosti varování německého kancléře před pádem do pasti ruského prezidenta Vladimira Putina. Přičemž past spočívá v opětovné rozdělní světa do mocenských bloků.
Spolupráce zemí G7 se zeměmi BRICS i s dalšími
Zajímavé je, že Scholz do Elmau pozval i zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu. Mnohé z nich patří do uskupení zemí BRICS, které zároveň jednají s Ruskem. Tyto země se pak snaží státy G7 podpořit v jejich cestě k uhlíkové neutralitě a energetické bezpečnosti.
„Dohodli jsme se společně pracovat na urychlení čistého a spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost,“ napsali státníci ve společném prohlášení.
V něm označili již zmíněné investice z programu PGII jako obrovské příležitosti pro sociální a ekonomický rozvoj. Signatáři prohlášení zopakovali své závazky z dřívějších klimatických dohod z Paříže a Glasgow. V nich se zavázali udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s úrovní z předindustriální éry. Ideálně pak pod 1,5 stupněm.
Jak to chtějí udělat, když mnoho zemí se aktuálně potýká s výpadky ruského plynu, už ale neřekli. Přičemž například Německo hodlá právě kvůli tomu prodloužit provoz svých jaderných, ale i uhelných elektráren. A stejně tak hodlá více pracovat s uhlím i Česko.
Přesto si svorně odsouhlasili, že budou hledat další možnosti, jak při stávající výrobě energií snížit produkci uhlíku. I jak urychlí přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
–DNA/ČTK–
Pod jiným článkem s názvem „Petr Koblic:……atd…“, jsem napsal příspěvek o tom, že když se v zájmu ideologie vychýlí myšlení, jak se potom dostanete se zdravým rozumem na absolutně vedlejší kolej, která vás neomylně zavede na scestí a vy to při tom ani nevnímáte. A spolehlivě to poznáte v mluvě, když se už začínají doslova plácat nesmysly. Naprosto stejně jsem to sledoval u komunistů, kteří politicky skončili na smetišti dějin a naše životní úroveň na dně. Už ve fyzice na základní škole jsme se učili, že látky mají skupenství pevné, kapalné a plynné. Takže vezměme dva atomy kyslíku. Kyslík má skupenství plynné. Pak jeden atom uhlíku, který má skupenství pevné – je to něco jako kamení. Spojením atomů těchto dvou látek do jedné molekuly vznikne molekula látky zvané kysličník uhličitý. Ten má, na rozdíl od uhlíku, skupenství plynné. Tato látka vykazuje výrazné chování jako skleníkový plyn a proto je na jeho bezuzdnou produkci třeba zaměřit svoji pozornost. No a nyní se této pozornosti zmocní prázdné ideologické hlavy, ne odborníci a začnou mluvit. Podle toho je totiž neomylně poznáte, že jsou to oni. A tyto hlavy si svorně odsouhlasí, jak se v článku píše, že při produkci energií budou hledat další možnosti, jak omezit produkci toho kamení, tedy uhlíku. Já jen čekám, kdy se dožiji situace, že se ozvou nějací žáci ze základní školy, kteří odmítnou exkurzi do uhelné elektrárny s tím, že mají strach o život. Že ty uhlíkové brikety, které při výrobě elektrické energie, podle těchto ideologů, zřejmě elektrárna produkuje a které logicky musí z těch vysokých elektrárenských komínů do atmosféry vylétávat, by je mohly při dopadu na zem třeba i zabít. Pokud vám tato myšlenka připadá jako legrace, případně šílená, tak vězte, že se podle jistého průzkumu našli mladí, kteří vůbec nevěděli, kde konkrétně vzniká maso a vzpomněli si jen na supermarket. Možná, že se alespoň tato věc, při tom tažení proti metanu, hodně zlepší.