Meziroční růst cen v eurozóně v červnu zrychlil na 8,6 %. Ve svém dnešním rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Podle předpovědi analytiků švýcarské banky UBS ekonomika eurozóny směřuje ke stagflaci.
Červnový meziroční růst cen v eurozóně oproti květnu stoupl dle aktuálního odhadu evropského statistického úřadu o pět desetin procentního bodu. Před rokem v červnu rostly ceny v zemích platících společnou měnou o 1,9 procenta. Teď stejně jako v předchozích měsících přispělo k růstu inflace především pokračující zdražování energií. Ze zemí platících eurem mělo v červnu nadále nejvyšší inflaci:
- Estonsko: +22 %
- Litva: 20,5 %
- Lotyšsko: 19 %
Nejméně naopak rostly ceny na Maltě [6,1 %], poté ve Francii [6,5 %], Finsku [8,1 %] a v Německu [8,2 %].
Klíčovou měrou se na pokračujícím zrychlování inflace podepsaly především energie. Jejich ceny v červnu vzrostly o 41,9 procenta, zatímco v květnu to bylo o 39,1 procenta. Zrychlilo i zdražování potravin, tabáku a alkoholu, na 8,9 procenta z květnových 7,5 procenta.
Podle agentury Reuters červnová inflace v eurozóně překonala očekávání analytiků. Ti počítali s jejím růstem na 8,3 procenta. Přetrvávající vysoká inflace dle nich nepříznivě omezí spotřebu domácností. A vysoké ceny vstupů, nejistota kolem dodávek energií, dražší financování a slabší globální poptávka negativně dopadnou na hospodaření firem.
Eurozóna směřuje ke stagflaci
S nedobrou zprávou přišli analytici největší švýcarské banky UBS. Dle nich země eurozóny směřují ke stagflaci. Tedy do situace, kterou charakterizuje vysoká inflace, stagnace poptávky a vysoká nezaměstnanost. Analytici UBS předpověděli, že hospodářský růst v eurozóně se ve druhém pololetí téměř zastaví. Předpokládají, že eurozóna se jen těsně vyhne technické recesi. Což jsou dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
„V kombinaci s vysokou inflací tento scénář splňuje podmínky k tomu, aby způsobil stagflaci,“ uvedl analytik UBS Reinhard Cluse pro agenturu Reuters.
UBS předpokládá, že nejblíže recesi bude Německo, kde hospodářský růst ve druhém pololetí klesne na nulu. Německo má přitom největší ekonomiku v eurozóně a do země směřuje významná část exportu českých firem. Těsně za Německem z hlediska recese bude dle švýcarské banky Itálie. Naopak Francie a Španělsko by si měly vést mírně lépe. Tyto čtyři země mají největší ekonomiky v eurozóně.
Analytici UBS odhadli celkový letošní růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny, tedy již včetně plusového prvního čtvrtletí, na 2,7 procenta. To je o 0,2 procenta méně, než zněl jejich původní odhad.
Naopak ekonomové americké investiční banky Morgan Stanley již tento týden uvedli, že počítají s recesí v eurozóně. Hospodářský blok se do recese dle nich dostane ve čtvrtém čtvrtletí a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Ekonomika v eurozóně za první kvartál
V letošním prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny dle Eurostatu vzrostla o 0,6 procenta. Tempo růstu zrychlilo z 0,2 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Míra inflace v eurozóně v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta. Míra nezaměstnanosti činila 6,6 procenta.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] předpověděla, že HDP eurozóny se letos zvýší o 2,6 procenta. Tempo růstu by tak zpomalilo na méně než polovinu z loňských 5,3 procenta. V příštím roce OECD očekává další zpomalení, a to na 1,6 procenta.
Analytici UBS dosud čekali, že ekonomika eurozóny vykáže v příštím roce vzestup o 2,2 procenta, teď již počítají s růstem pouze o 1,2 procenta. Inflace by ale měla být mírnější a vracet se začne i důvěra v ekonomiku. Očekává se však, že letošní druhé čtvrtletí ukáže negativní dopady války na Ukrajině na evropské ekonomiky.
–ČTK/DNA–
