Plzeňský Prazdroj upozornil na pokles návštěv českých hospod

Plzeňský Prazdroj i loni utržil méně něž v předpandemickém roce 2019. Oproti předchozímu roku prodal doma i ve světě o 0,3 procenta méně piva. A navíc potvrzuje současný propad návštěvnosti hospod v Česku kvůli vysokým cenám.

Tržby pivovaru loni i tak dosáhly 16,3 miliardy korun, zisk po zdanění byl 4,48 miliardy korun. Celkový odvod státu na daních činil pět miliard korun, přičemž necelá miliarda šla na daň z příjmů. Ve srovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 tak loni pivovar utržil o čtyři procenta méně a zisk měl nižší o šest procent.

„Oproti předcovidovému období byl loni výrazný propad především u čepovaného piva. Jeho prodeje ovlivnilo nejen opakované zavírání hospod, ale i další omezení. Celkově tak naše loňské prodeje na domácím trhu zaostaly dokonce i za rokem 2020 o tři procenta,“ uvedl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Dragoș Constantinescu.

O něco lépe než doma se Prazdroji loni dařilo v zahraničí, kde prodej piv meziročně stoupl o tři procenta na 4,6 milionu hektolitrů. V tuzemsku celkově prodal 6,5 milionu hektolitrů. Celkem tak pivovar v součtu doma i ve světě v roce 2021 prodal přes 11 milionů hektolitrů pivních nápojů. Což je o zhruba 0,3 procenta horší výsledek než v roce 2020.

Plzeňský Prazdroj upozorňuje na propady návštěvnosti

Prazdroj i tak zůstává největším exportérem tuzemských piv, loni jich vyvezl přes 1,7 milionu hektolitrů. Většinu z toho tvořil ležák Pilsner Urquell, který se vaří pouze v Plzni a odtud se vyváží do více než 50 zemí světa. Zbylou část zahraničních prodejů tvořila produkce Kozla v pivovarech, které mají licenci na jeho výrobu.

„A i především díky naší setrvalé podpoře hospod a restaurací, se nám loni přihlásila řada provozů se zájmem stát se našimi odběrateli,“ říká Constantinescu.

Upozorňuje i na to, že hospodám po covidu klesá návštěvnost. Zatímco ještě v roce 2019 chodily do restaurací na pivo a kus řeči alespoň jednou za dva týdny skoro 3/4 dospělých [72 %], aktuálně je to sotva polovina. Pravidelní návštěvníci pak chodí méně často, než bylo zvykem. Před pandemií štamgasti zašli do své oblíbené hospody v průměru 9x za měsíc, teď je to zpravidla osm návštěv měsíčně. To jsou v průměru dvě návštěvy týdně.

Domácnosti kvůli inflaci omezují spotřebu. To je ale problém

A že štamgastů, jak pravidelným uživatelům alkoholu v Česku s oblibou říkají pivovary, není v Česku málo, můžeme doložit daty Státního zdravotního ústavu [SZÚ] za loňský rok. Podle něj jen vypití nadměrných dávek alkoholu jednou týdně či častěji, přiznává dvanáct procent dospělých [11,6 %] Čechů. Což je při zhruba desetimilionovém Česku více než milion lidí.

Pivovarnictví zasáhl covid a teď i zdražování

Roční spotřeba piva v Česku se v roce 2021 propadla na historicky pátou nejnižší úroveň od roku 1950. Ta byla loni 129 litrů na obyvatele. Pivovary zaznamenaly celkový pokles výstavu piva o 2,8 procenta. To jen export českého piva naopak dosáhl druhého nejlepšího výsledku v celé své historii.

Pivovary hledají cesty, jak pomoci sobě i hospodským

Situace se začala obracet s letošním rokem. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven [ČSPS] se jen za první tři měsíce zvedl v meziročním srovnání výstav piva v sudech více než 2,5krát. Zásluhu na nárůstu měli především návštěvníci hospod a restaurací. Díky nim došlo k posílení výstavu sudového piva o více než 250 procent.

V případě piva, které pivovary dovezly v cisternách a je v hospodách čepováno z tanků, byl uvedený objem větší dokonce téměř 18krát. Naopak propadla třeba produkce piva v lahvích, plechovkách nebo PET lahvích. Ve srovnání s rokem 2019 byl v prvním letošním čtvrtletí tuzemský výstav nižší o zhruba šest procent. U lahvového to bylo o osm procent a u sudového piva o dvanáct procent méně.

Situace se ale znovu mění, tentokrát kvůli inflaci. Pivo skokově podražily pivovary i mnohé restaurace a hospody. Mnozí lidé tak návštěvu hospody z finančních důvodů raději oželí.

–DNA–