Objem kontraktu s farmaceutickou společností Pfizer na dodávky vakcín proti covidu do Česka od začátku očkování do konce letoška činí 19 miliard korun. Česko zlikvidovalo nebo darovalo vakcíny proti covidu za 462 milionů korun.
Na dotaz FinTag.cz to tento týden uvedli zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Ti v rámci předsednictví České republiky v Radě EU jednají spolu s ostatními unijními státy o renegociaci smluv na dodávky vakcín právě s americkými firmami Pfizer a Moderna.
„Máme plán na to, jak upravit smlouvy, abychom mohli lépe koordinovat tok vakcín i jejich dostupnost v rámci EU i České republiky,“ uvedl pro FinTag.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Dle ředitelky Odboru mezinárodních věcí a EU ministerstva zdravotnictví Kateřiny Baťhové úspěch stávajících jednání je, že již nyní došlo k odložení některých nasmlouvaných dodávek vakcín proti covidu do Česka. To proto, že nebyly či nejsou potřeba.
„Firmy Pfizer i Moderna přestaly dodávat v průběhu června. Veškeré dodávky tedy přijdou později, až budou skutečně potřeba,“ uvedla Baťhová pro FinTag.cz.
Pfizer vydělává miliardy, jeho vakcíny se ale „lijí do záchodu“
Náklady na nákup vakcín Comirnaty od společnosti Pfizer od začátku očkování do konce tohoto roku, včetně již objednaných vakcín, vyčíslila na 19 miliard korun. Jde celkem o 48 milionů dávek. Výdaje na vakcíny, které muselo Česko od začátku očkování proti covidu zlikvidovat kvůli vypršení expirace, pak vyčíslila na 190 milionů korun. Náklady na vakcíny, které Česko darovalo chudým zemím, aby jim nevypršela expirace a nebyly zlikvidovány, vyčíslila na dalších 272 milionů korun. Upozornila, že velkou roli v ceně hrají aktuální výkyvy kurzu koruny.
České předsednictví řeší zevrubně nejen vakcíny
Česká republika dle Jakuba Dvořáčka v rámci českého předsednictví už nyní aktivně jedná o úpravě obchodních vztahů s dodavateli vakcín proti covidu do Evropy.
„Jako první krok teď proběhlo dodatkování nových smluv, kde došlo k odložení některých dodávek, aby vakcíny byly k dispozici vždy v ten správný čas,“ potvrdil.
Upřesnil dále, že zájem na změnách obchodních smluv s dodavateli vakcín proti covidu mají i velké evropské země. A to značí dost velký tlak, aby došlo k potřebným změnám smluv platných již od příštího roku.
„Vždy budeme muset mít o něco více vakcín, než jak máme velkou populaci. Naším cílem ale je, aby se vakcíny proti covidu v jednotlivých evropských zemích nehromadily. Aby se neznehodnocovaly,“ vysvětlil Dvořáček.
„Bavíme se o správném rozložení dodávek vakcín proti covidu v čase. A bavíme se o tom, aby ty vakcíny byly upravené na poslední varianty viru. Dosáhnout kompromisu přitom musíme na obou stranách. Přičemž my musíme vakcíny rozumně objednávat,“ shrnul pozici Česka jako předsednické země v Radě EU vůči výrobcům vakcín proti covidu.
Nejde jen o dodávky, ale celý systém očkování
Podle Jakuba Dvořáčka si Česko neklade za cíl pouze změnu smluv s výrobci vakcín, usiluje také o vyladění celé očkovací agendy proti covidu v EU. Otevřít tak plánuje například téma její správné komunikace. Za FinTag.cz upřesněme, že v Evropě oproti například USA jsou farmaceutické firmy tvrdě omezeny v reklamě na své výrobky u laické veřejnosti. Což dle mnohých pozorovatelů vede k tomu, že veřejný prostor nezaplní informace výrobců očkovacích látek, ale často hlavně informace popíračů očkování.
Česko se chce zasadit o zrychlení hodnocení a schvalování očkovacích látek tak, aby se dříve a v již upravených verzích proti novým variantům koronaviru dostávaly k zájemcům o očkování. Aby se lidé neočkovali vakcínami proti variantám viru, které již nejsou aktivní. Anebo, aby se neočkovali pro nedostatek jiných vakcín těmi vakcínami, které pro něj nejsou zcela vhodné.
„Naším cílem je, aby se k očkování proti covidu začalo přistupovat jako k očkování proti chřipce, kde ty postupy běží mnohem rychleji,“ vysvětlil Jakub Dvořáček.
Ředitelka Baťhová doplnila, že velký prostor pro zlepšení spočívá ve sladění politiky Evropské unie vůči chudým africkým zemím ve smyslu jejich podpory při očkování proti covidu. Jim Evropa prozatím jen přislíbila uvolnění patentů vakcín proti covidu. Zajedno v této věci ale zdaleka není. Problémy jsou pak i u darovaných vakcín
„Bohužel mnohé africké země mají tu představu, že jim vyspělé země budou posílat vakcíny, které akorát sjely z výrobní linky. To znamená docela nové vakcíny, jejichž balení bude obsahovat už i injekční stříkačky a jehly,“ upřesnila Baťhová.
Předsednictví ČR má i další důležitá témata, než je covid
Zástupci MZ ČR tento týden zopakovali hlavní témata českého předsednictví v Radě EU v oblasti zdravotnictví. Jedním z hlavních úkolů bude dotažení jednotné evropské onkologické politiky. Dokument Europe‘s Beating Cancer Plan již vznikl a řeší onkologickou léčbu v zemích EU. Podle Jakuba Dvořáčka jednoznačným přínosem Česka bude implementace a představení českých, a odborníky vysoce hodnocených, screeningových onkologických programů. Jednotný evropský plán na léčbu onkologických onemocnění by měl prospět i tuzemskému systému pro léčbu onkologických pacientů, dodal náměstek.
Další klíčová agenda českého předsednictví bude nastavení standardů elektronické komunikace ve zdravotnictví [The European Health Data Space]. Tento dokument teprve vzniká a určí elektronickou zdravotnickou komunikaci ve všech evropských zemích. V zásadě jde o to, aby příslušné úřady a příslušní zdravotníci, kam patří i lékárnici, sdíleli za souhlasu pacientů jejich zdravotní data. Což prospěje komfortu pacientů a tvorbě evropských zdravotních politik. V této oblasti ale Evropa, jak ukazují poslední data, příliš nepokročila. Elektronické zdravotní systémy jsou roztříštěné a mnohdy zcela absentují.
Jinou oblastí, kde chce Česko prospět, je společný evropský postup při léčbě vzácných onemocnění. Vzácnými nemocemi v Evropě trpí asi 30 milionů lidí. Náklady na léčbu v rámci jednotlivých zemí jsou ale příliš vysoké a zároveň se v různých zemích různí nabídka účinných léčebných terapií. A mnohde zcela chybí.
K dalším agendám českého předsednictví náleží léková politika, zejména v oblasti léků na zmíněná vzácná onemocnění a pediatrických léčiv. Půjde také o problematiku duševního vlastnictví a o otázky spojené s lékovou soběstačností Evropy.
Důležitá ale bude i práce na udržení konkurenceschopné Evropy ve zdravotnictví, to včetně důrazu na posilování lokálního výzkumu a vývoje. Klíčová je i otázka posílení role Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA], kde půjde zejména o dotažení její poplatkové politiky.
Daniel Tácha
