Zatímco ještě před válkou na Ukrajině Evropská unie sázela na ruský plyn jako na přechodovou surovinu k nízkouhlíkovému Green Dealu, nyní usiluje o rychlé ukončení energetické závislosti na Rusku. Co v této věci podniká MPO?
A výjimka není ani Česko. Citlivá je hlavně otázka dodávek zemního plynu, jehož dostupnost stejně jako ceny trápí české domácnosti, firmy a průmysl. A nikterak nevýznamné nejsou i dodávky ruské ropy směrem do Česka. Ty činní skoro 50 procent z celkového objemu k nám importované suroviny.
„Napříč sektory průmyslu panuje obrovská nervozita. […] Stát již musí představit konkrétní výsledky, jak firmám může pomoci. Je například nutné urychleně dořešit funkční využití Dočasného krizového rámce Evropské komise nebo představit krizové scénáře v případě výpadku dodávek plynu z Ruska,“ uvedl po jednání tripartity prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.
Dle něj je správné, že MPO přizvalo největší zaměstnavatelský svaz v Česku k diskuzím o opatřeních s ohledem na raketový růst cen energií, firmy již nyní ale potřebují jasně znát konkrétní opatření a jejich účinnost.
„Vážíme si, že chce MPO využít i náš návrh na zrušení poplatků za OZE a věříme, že jej vláda v těchto dnech schválí. Stejně tak je třeba urychleně dotáhnout a spustit další zvažovaná opatření pro firmy,“ dodal.
MPO nespí, naopak intenzivně jedná
V souvislosti s řešením vážného rizika spočívajícího v růstu cen energií a jejich případné nedostupnosti, MPO aktuálně shrnulo všechny kroky a opatření, kterými se, jak uvedlo, Česká republika připravuje na zbavení se energetické závislosti na Rusku. Jsou to:
Společné evropské nákupy plynu
Reakce na ruské zneužívání energetiky jako zbraně spočívá dle MPO ve spolupráci na úrovni EU a solidaritě napříč jednotlivými členskými státy. Proto MPO od počátku ruské agrese proti Ukrajině prosazuje společné nákupy plynu a jeho následné přerozdělování mezi členskými zeměmi.
Touto cestou se rozhodla jít celá EU a Evropská komise založila platformu pro společné nákupy plynu. Konkrétně v Praze vznikla Středoevropská platforma pro nákupy plynu.
UIOLI – Use it or lose it
Základem zmíněného opatření je pravidlo, že pokud si firma zajistí uskladňovací kapacitu v některém z tuzemských zásobníků, kterou ale nevyužije, tak o ni následně přijde. A tato kapacita v aukci připadne někomu jinému. Zásobníky zemního plynu na našem území jsou schopny pojmout cca 30 procent roční spotřeby.
„Zavedení principu UIOLI odstraní blokování jejich rezervované, ale nevyužívané kapacity, umožní jejich efektivnější využívání s cílem zajištění minimálně 80% naplnění jejich uskladňovací kapacity k 1. listopadu 2022 a tedy i zvýšení energetické bezpečnosti České republiky,“ uvedli zástupci MPO.
Zachování fungování uhelných tepláren a elektráren
Vláda již schválila a Sněmovna projednala změny energetického zákona, konkrétně paragrafu 88. Změny umožní v případě výpadku dodávek plynu nahradit dodávky tepla vyrobeného z plynu prostřednictvím uhelných elektráren. Novela i vymezuje přesné podmínky, za kterých se může předcházení stavu nouze v teplárenství vyhlásit.
„Já těmto opatřením říkám airbagy. Jsou ve vašem autě a doufáte, že je nebudete muset použít. Ale když jsou potřeba, jste rádi, že je v tom autě máte,“ vysvětlil opatření ministr průmyslu a dopravy Jozef Síkela [za STAN].
Krizové opatření pro plnění zásobníku plynu
Na konci dubna MPO vydalo krizové opatření s cílem spolupracovat s obchodníky na plnění plynových zásobníků. Spustilo aukce, ve kterých obchodníkům stát doplácí rozdíl mezi letní a zimní cenou plynu. Letošní stav, kdy letní ceny plynu byly vyšší než zimní, mohl totiž odrazovat obchodníky od plnění zásobníků. Krizové opatření riziko vyřešilo.
Výměnou za pomoc s nákupem plynu stát ovlivňuje, kdy se takto nakoupený plyn uvolní ze zásobníků. To znamená, že naskladněný plyn se neuvolní najednou, ale postupně podle státem daných pravidel. A to tak, aby v zimních měsících byla v zásobnících vždy k dispozici dostatečná zásoba.
„Výsledkem naší motivace obchodníků k nákupům se stalo, že v tuzemských zásobnících byly k 27. 6. 2022 2 miliardy a 292 milionů kubíků plynu. Zásobníky by tedy na začátku července mohly být naplněny až na 70 procent své kapacity. Tohoto stavu se v roce 2021 podařilo dosáhnout až v polovině září,“ uvedlo MPO.
Státní nákup plynu
Stát nakoupil do státních hmotných rezerv přibližně 240 milionů kubíků plynu. Spolu s plynem zajištěným prostřednictvím aukcí MPO zajistilo přímý vliv státu přibližně na 600 milionů kubíků zemního plynu uskladněného na území Česka.
Terminál LNG v Nizozemsku
MPO nakoupilo podíl na plovoucím importním LNG terminálu v Holandsku. Jde o krok, který by mohl závislost země na Rusku snížit až o desítky procent, tvrdí úřad.
Cena plynu jen od začátku roku stoupla o 21 %, varuje ekonom
„Nespoléháme se ale jen na společný postup napříč Evropskou unií. Ministr Síkela v červnu navštívil Katar, kde spolu s dalšími českými ministry jednal o dodávkách LNG i s tamním emírem. MPO také zprostředkovalo českým obchodníkům jednání se zástupci Ománu,“ uvedlo v této souvislosti MPO.
Ropovod TAL
Všechny státy, které zásobuje ropovod Družba, tedy i Česká republika, jež je na těchto dodávkách závislá z cca 50 procent, dle 6. sankčního balíčku ruskou ropu nadále odebírají. I navzdory ropnému embargu. Stále ale platí, že Česko tyto dodávky ukončí a nahradí zdroje dle MPO v co nejkratší době.
Během cca dvou let úřad předpokládá, že dojde k realizaci projektu TAL Plus. A ten plně zásobí tuzemské rafinerie spolu s ropovodem IKL. Vždy půjde o ropu z neruských zdrojů.
„Už žádné ruské palivo pro Temelín,“ uvedlo jako další opatření na zbavení se energetické závislosti na Rusko MPO. Jaderné palivo do Temelína v budoucnu nepřijde z Ruska, ale dodá ho americká firma Westinghouse a francouzská firma Framatome.
Převzetí firmy Škoda JS
Polostátní firma ČEZ převzala od ruských majitelů firmu Škoda JS. Právě ta je důležitou součástí českého jaderného průmyslu. Navíc se má podílet také na dostavbě Dukovan.
–DNA–
