Státní dluh dosáhl v letošním II. čtvrtletí 2,7 bilionu korun. Stoupl o 242 miliard korun. Vyplývá to z údajů Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Úřad očekává, že letos státní dluh ještě vzroste, to kvůli chystané novele státního rozpočtu.
Hypoteticky nyní připadá na každého obyvatele Česka dluh ve výši cca 257 tisíc korun. MF ČR uvedlo, že vývoj státního dluhu navíc ještě ovlivní novela zákona o státním rozpočtu pro letošní rok. Tu úřad chystá kvůli zvýšeným výdajům státu. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] existují dvě varianty, kdy zákon MF ČR předloží a vláda schválí.
„Udělat harmonogram tak, abychom to stihli schválit zhruba do poloviny července. Ale druhá – stejně pravděpodobná – varianta je, že se to ve sněmovně bude projednávat po vládních prázdninách,“ nastínil již dříve budoucí scénář Stanjura.
Vývoj státního dluhu ČR za posledních pět let [v mld. Kč]
| Rok | Státní dluh |
| 2018 | 1622,0 |
| 2019 | 1640,2 |
| 2020 | 2049,7 |
| 2021 | 2465,7 |
| 1. pololetí 2022 | 2707,7 |
[Zdroj: MF ČR]
Stejně tak připustil, že deficit rozpočtu stoupne z plánovaných 280 miliard korun nad 300 miliard korun. Všeobecně se očekává, že vláda navrhne deficit ve výši 330 miliard korun.
Jsou to bambouchové, zní z hnutí ANO
Aktuální výsledky fiskální politiky vlády Petra Fialy [ODS] na Twitteru okomentoval někdejší vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček z hnutí ANO. Podle něj nynější vláda „bambouchuje“.
„Ptáte se, kde jsem vykopal slovo ´bambouch´. To je staročeský výraz pro rozpočtový deficit jak vrata. Příklad: Tato vláda bambouchuje. Naplánuje schodky 1 200 mld. Kč do roku 2025 a ještě u toho odrbe domácnosti, firmy a klíčové výdaje do dopravní infrastruktury. Jsou to bambouchové,“ vysvětlil Havlíček.
Dopravní stavby utlumovat nechci, říká ministr dopravy Kupka
Podle MF ČR ale bude růst státního dluhu ve druhém pololetí v souladu s dlouhodobou Strategií financování a řízení státního dluhu již výrazně nižší. I když do věci zasáhne zmíněná novela zákona o státním rozpočtu pro letošní rok. Přičemž její podobu, jak uvedl úřad, zásadně určí i vnější faktory, jako jsou válka na Ukrajině, energetická krize a vývoj globální ekonomiky.
Úřad zároveň dodal, že za aktuálním růstem státního dluhu stojí hlavně emise státních dluhopisů kvůli předfinancování korunových splátek státního dluhu a také průběžné krytí letošního schodku státního rozpočtu.
MF ČR dle svého vyjádření v prvním pololetí předfinancovalo i zářijové splátky státních dluhopisů za více než 70 miliard korun. I pokrývá letošní schodek státního rozpočtu. Ten ke konci června klesl na 183 miliard korun z květnových 189,3 miliardy korun. Oproti červnu roku 2021 byl nižší o 82,1 miliardy korun. Byť v květnu vzrostl téměř o sto miliard korun.
Co zahrnuje státní dluh
Státní dluh zahrnuje závazky ústředních vládních institucí a dalších veřejných orgánů dané země vůči jednotlivým věřitelům. Obsahuje celkové zadlužení vlády, nižších správních celků, mimorozpočtových fondů, fondů sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven.
Většina států své dluhy vůbec nesplácí, když dojde na splatnost dluhopisů prostě vydají nové dluhopisy a pokladniční poukázky [tzv. rolování]. Ovšem to se týká jen států, které si to mohou dovolit. Tedy těch, o jejichž dluhopisy, poukázky je mezi domácími a zahraničními investory zájem.
V tomto ohledu je důležité hodnocení dané země ze strany ratingových agentur. Ty posuzují její schopnost dluhy splácet a hodnocení se promítá i do nákladů na obsluhu státního dluhu. Zjednodušeně řečeno výše úroků, za kterých si daný stát peníze půjčuje. A roli sehrávají i základní úrokové sazby centrální banky. Když ty rostou, zdražuje to obsluhu státního dluhu.
–DNA–
