O půl procentního bodu na rovnou nulu dnes [21.7.] Evropská centrální banka [ECB] zvýšila hlavní depozitní úrokovou sazbu. ECB představila i nový program na podporu předlužených zemí eurozóny. Jím rozčarovala ekonomy i finanční trhy.
ECB v minulých týdnech signalizovala, že úroky zvýší o čtvrt procentního bodu. Zvýšením o půl procentního bodu překvapila. Eurozóna tak přestala mít po jedenácti letech záporné úrokové sazby. To za situace, kdy průměrná inflace v eurozóně v červnu dosáhla rekordních 8,6 procenta. Meziročně nejvíce zdražily energie a potraviny.
„Je dobře, že se Rada guvernérů ECB rozhodla pro větší zvýšení úrokových sazeb. […] K velmi vysoké spotřebitelské inflaci se přidává i mzdová inflace. Ta akceleruje růst mezd, ale zároveň dál i spotřebitelské ceny,“ říká ekonom Friedrich Heinemann z německého institutu ZEW Mannheim.
Razantnějším zvýšením všech měnověpolitických sazeb o 50 bazických bodů ECB překvapila i hlavního ekonoma Komerční banky [KB] Jana Vejmělka.
„ECB dnes po jedenácti letech zvýšila úrokové sazby, a to v masivnějším měřítku. […] Depozitní sazba již tak není záporná, nachází se na nule. ECB je zároveň odhodlána na dalších zasedáních ve zvyšování sazeb pokračovat, pokud to bude potřeba,“ uvedl.
Euro reagovalo na oznámení o zvýšení úrokových sazeb posílením, ale poté, kdy banka oznámila své další plány, přišlo o všechnu nově nabitou energii a oslabilo.
Nový program ECB na podporu dlužníků v eurozóně
K dalším plánům ECB patří nový program nákupů dluhopisů – Transmission Protection Instrument [TPI]. Jím banka vykompenzuje zdražení dluhů způsobeným jejími vyššími úrokovými sazbami. K nejvíce potřebným v tomto ohledu patří Itálie, Španělsko, Řecko, ale dnes už třeba i Francie.
„I když rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb musíme přivítat, nový nástroj na nákup dluhopisů zadlužených zemí skrývá mnohá nebezpečí. To hlavní spočívá v tom, že je to ECB, která se stává orgánem, jenž rozhoduje o nákladech na státní dluhy. A tím i o osudu jednotlivých evropských vlád. A to není slučitelné s úkoly měnové politiky nezávislé centrální banky,“ uvádí Friedrich Heinemann.
Nový program ECB, která v posledních letech vynikala zápornými úrokovými sazbami a intenzivním kvantitativním uvolňováním, ekonomové charakterizují jako „nástroje na ochranu transmisního mechanismu“. Řečeno jejich slovníkem, jeho cíl je obrana proti fragmentaci vývoje na dluhopisových trzích jednotlivých zemí eurozóny.
„V první řadě se bude jednat o větší flexibilitu v reinvesticích splatných dluhopisů v držení ECB,“ vysvětluje Jan Vejmělek.
Zjednodušeně řečeno, banka bude nakupovat a prodávat dluhopisy jednotlivých zemí eurozóny, aby předluženým zemím nepřerostly úroky z jejich dluhů přes hlavu.
Jak zareagovaly trhy
Bezprostřední reakce finančních trhů na rozhodnutí ECB byla relativně vlažná. Euro posílilo z kotací těsně pod 1,020 nad 1,025 USD/EUR. Zisky ale dlouho neudrželo. Již během tiskové konference ECB spadlo pod 1,020 USD/EUR.
A důvod je prostý, jak uvádí Vejmělek: „Po razantnějším zvýšení sazeb investoři čekali více jestřábí vyznění tiskové konference, což se úplně nenaplnilo.“
Dle jeho názoru euru nesvědčí nejistota způsobená bezvládím v Itálii poté, kdy tamější premiér Mario Draghi rezignoval. Země tak zřejmě míří k říjnovým předčasným volbám.
„To se projevilo na rozšíření spreadu mezi výnosem italského státního dluhopisu a jeho německého protějšku,“ dodává ekonom KB.
Pro úplnost dodejme, že americká centrální banka [FED] zahájila zvyšování úrokových sazeb již v březnu. A zvyšovala je i na svém posledním červnovém zasedání. Zatímco úroky v eurozóně jsou nyní na nule, v USA se pohybují mezi 1,50 až 1,75 procenta.
„Zvýšení úrokové sazby o 0,75 procentního bodu se nám jeví jako správná věc. A proto jsme se k němu odhodlali. […] Náš cíl není vyvolat ekonomickou recesi, chceme ale dostat inflaci na dvě procenta a zároveň podporovat zdravý a silný vývoj na trhu práce,“ uvedl po zasedání FOMC guvernér FED Jerome Powell.
–DNA–
