Vysoké ceny energií nekomplikují život jen nízkopříjmovým domácnostem, citelně se dotýkají už i střední třídy. A finanční komplikace připouštějí i vysokopříjmové domácnosti. Jsou tu ale i další problémy.
Z aktuálního průzkumu Institutu prevence a řešení předlužení [IPŘP] vyplývá, že s navýšením cen energií zaznamenává finanční potíže už 53 procent domácností. Velké potíže řeší čtyři procenta lidí, dvanáct procent deklaruje střední potíže a dalších 36 procent přiznává menší potíže.
„Domácnosti v příjmové chudobě mají kvůli energiím problémy v 90 procentech případů, u nízkopříjmových domácností zaznamenáváme potíže celkem u 72 procent,“ říká ředitel Institutu prevence a řešení předlužení [IPŘP] Radek Hábl.
Zároveň upozorňuje, že vysoké ceny energií nyní neřeší jen nízkopříjmové domácnosti. Finanční komplikace spojené s rostoucími výdaji za energie se dle něj týkají už i nadstandardně příjmových obyvatel. U nich nějaké potíže přiznává 50 procent domácností.
„Data výzkumu ukazují, že se situace dotýká už většiny lidí. A situace se bude ještě zhoršovat, až se projeví další zvýšení cen,“ dodává Hábl.
Vláda, ale i dodavatelé energií mají rezervy
Podle ředitele IPŘP vláda na nastalou situaci reaguje správně, ale nedostatečně. Už kvůli tomu, že se dle jeho odhadů vysoké ceny energií významně projeví v nárůstu počtu exekucí. Ten zřejmě letos opět překoná milion případů. Vláda dle něj musí zvýšit normativy na bydlení a životní minimum, které aktuálně neodpovídají míře inflace a růstu cen energií.
„Dále je třeba zavést sociální tarif pro zranitelné skupiny, motivovat domácnosti ke snížení spotřeby, urychleně zjednodušit žádosti o příspěvek na bydlení a rozšířit místa, kde je lze podat. Úřady práce, které příspěvky na bydlení doposud vydávají, jsou totiž jako místo stigmatizovány,” vysvětluje Radek Hábl.
K dalším doporučením pro stát uvádí větší důraz na dlouhodobá řešení, zejména větší podporu přechodu na obnovitelné zdroje u domácností a podporu komunitní energetiky.
Více zabrat by ale měli i dodavatelé energií. Ti mají dle něj klienty motivovat k tomu, aby se zorientovali ve smlouvách a získali větší přehled o spotřebě.
„Proaktivní přístup ale znamená i podat pomocnou ruku těm, kteří se ve finančních potížích už nacházejí. Je to například pomoci klientům s vyplňováním žádosti o příspěvek na bydlení nebo zavést sociální tarif pro zranitelné skupiny i bez kompenzace státu,” říká výkonná manažerka Institutu prevence a řešení předlužení Gabriela Vondrušová.
Takový přístup se jim dle ní určitě vyplatí. Minimalizují totiž roční nedoplatky od zákazníků. Systémových problémů na trhu s dodávkami energií je dle zástupců IPŘP ale více.
Lidé si nehlídají spotřebu a nerozumí jí
Podle výsledků šetření si 51 procent domácností průběžnou spotřebu energií nezjišťuje a čeká až na roční vyúčtování. Do této skupiny patří hlavně lidé s příjmy nad medián a také lidé žijící v nájmu, podnájmu či v družstevním bytě.
„Ukázalo se, že pět milionů lidí v ČR nemá přehled o své průběžné energetické spotřebě v domácnosti. Lze tedy předpokládat, že pokud růst cen nereflektují zvýšením svých měsíčních záloh, téměř jistě je při ročním vyúčtování čeká kvůli mimořádně vysokým nedoplatkům šok,” upozorňuje Hábl.
Doplatky za energie zaskočí tisíce domácností, tvrdí odborníci
K pravidelnému měsíčnímu sledování své spotřeby se přihlásilo jen 19 procent domácností. Dvanáct procent se snaží spotřebu sledovat jednou za čtvrt roku. K nim patří nejvíce obyvatelé žijící ve vlastní nemovitosti.
Situaci by pomohlo srozumitelné vyúčtování
Mezi důležitá zjištění výzkumu patří, že pokud by lidé znali svou průběžnou spotřebu v korunách namísto jen v kWh, dokázali by svou spotřebu lépe regulovat. Konkrétně 60 procent dotázaných domácností deklarovalo, že pokud by v měsíčních intervalech měly dostatečné informace o tom, kolik přesně utratily, dokázaly by spotřebu efektivněji řídit i se v ní omezit. Jedna čtvrtina si pak myslí, že i s měsíčními přesnými finančními údaji o své spotřebě, by ji stejně nijak neomezily.
Někteří dodavatelé energií svým zákazníkům možnost zobrazení spotřeby v korunách nabízejí. Jde například o ČEZ a EON, Nano Energy službu pro své zákazníky připravuje.
„Chytré měřiče, které s pomocí aplikace ukazují spotřebu energií v korunách, již existují, má je ale jen zlomek domácností,“ tvrdí Hábl.
„Přestože se budou chytré měřiče ze zákona povinně instalovat od roku 2024 pro domácnosti s větší spotřebou [resp. od roku 2027 pro ty s menší spotřebou, pozn. red.], rozhodně by měl stát motivovat k jejich rychlejší instalaci,“ domnívá se Radek Hábl.
Jak zvládnout zdražování energií
Ceny energií rostou od minulého roku. Do vývoje zasáhl i krach společnosti Bohemia Energy a dalších 18 dodavatelů energií. Přes jeden milion domácností tak náhle ztratilo dodavatele, navíc v době rychlého růstu cen plynu a elektřiny. Jako slabá stránka rodinných rozpočtů se ukázaly nedostatečné finanční rezervy, které by nárůst záloh pomohly vykrýt.
Podle Radka Hábla v současnosti není pro domácnosti jiné řešení, než se soustředit na spotřebu. V případě problémů pak komunikovat s dodavateli energií a u většího nedoplatku je požádat o rozložení do více splátek. Namístě je dle něj zvážit i pomoc od státu. Pro určitou část domácností je řešení přechod na obnovitelné zdroje energií.
