Češi mají nejvyšší mzdy ze zemí Visegrádské čtyřky [V4]. Naopak ve srovnání s průměrnými příjmy v Německu mají mzdy třetinové. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Mazars CEE Tax Guide.
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech v Česku dle studie činí 1 533 eur [cca 37 696 Kč]. To je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky [V4]. Upřesněme, že Český statistický úřad uvádí jiná data. Podle něj průměrná mzda v Česku, která ale zahrnuje všechny zaměstnance, v letošním prvním pololetí činila 37 929 korun.
Pokračujme ale ve studii mezd v soukromém sektoru. V Polsku průměrná mzda činí 1 301 eur [cca 31 992 Kč], v Maďarsku 1 369 eur [33 664 Kč], na Slovensku 1 185 eur [29 139].
Nejvyšší průměrná mzda dle studie v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 4 130 eur [cca 101 557 Kč]. Následuje Rakousko s 3 818 eur [cca 93 885 Kč]. Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur [cca 9 836 Kč] je v Kosovu, 450 eur [cca 11 066 Kč] v Bosně a Hercegovině a 485 eur [cca 11 926] na Ukrajině.
Růst mezd v roce 2021
Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly loni v rámci regionu střední a východní Evropy výraznější než v předchozím období. Německo, kde loni průměrné mzdy rostly o 14 procent, v letošním prvním pololetí dosáhly růstu čtyři procenta. Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o 23 procent. V Maďarsku růst mezd akceleroval o 19 procent. Slovensko vykázalo růst o šest procent, Polsko dokonce pokles o dvě procenta.
Podle studie Češi loni meziročně brali o dvanáct procent více. Avšak podle ČSÚ průměrná hrubá mzda loni činila 37 839 korun. Po odečtení inflace reálně stoupla o 2,2 procenta. V meziročním srovnání vzrostla průměrná mzda za celý loňský rok o 2 177 korun. To je o 6,1 procenta více. Spotřebitelské ceny loni stouply o 3,8 procenta. Reálně tak průměrná mzda vzrostla o 2,2 procenta.
Průměrná měsíční hrubá mzda v OECD v roce 2021
Země | V národní měně | V korunách |
Švýcarsko | 7635 CHF | 183 248 Kč |
Island | 789 084 ISK | 140 709 Kč |
Lucembursko | 5425 EUR | 133 859 Kč |
Norsko | 53 186 NOK | 128 142 Kč |
Austrálie | 7776 AUD | 127 036 Kč |
Dánsko | 37 358 DKK | 123 905 Kč |
USA | 5163 USD | 119 019 Kč |
Nizozemí | 4681 EUR | 115 501 Kč |
Kanada | 6099 CAD | 109 785 Kč |
Německo | 4398 EUR | 108 518 Kč |
Belgie | 4383 EUR | 108 148 Kč |
Irsko | 4284 EUR | 105 705 Kč |
Velká Británie | 3596 GBP | 104 327 Kč |
Rakousko | 4130 EUR | 101 906 Kč |
Finsko | 3 961 EUR | 97 736 Kč |
Izrael | 14 041 ILS | 96 482 Kč |
Švédsko | 39 874 SEK | 93 103 Kč |
Nový Zéland | 5506 NZD | 82 130 Kč |
Francie | 3304 EUR | 81 525 Kč |
Japonsko | 430 129 JPY | 77 978 Kč |
Korea | 4 018 416 WON | 73 256 Kč |
Itálie | 2736 EUR | 67 509 Kč |
Španělsko | 2218 EUR | 54 728 Kč |
Slovinsko | 1776 EUR | 43 822 Kč |
Portugalsko | 1623 EUR | 40 047 Kč |
Řecko | 1578 EUR | 38 936 Kč |
Česko | 36 570 CZK | 36 570 Kč |
Litva | 1473 EUR | 36 346 Kč |
Estonsko | 1468 EUR | 36 222 Kč |
Lotyšsko | 1211 EUR | 29 881 Kč |
Slovensko | 1176 EUR | 29 017 Kč |
Polsko | 5349 PLN | 28 662 Kč |
Maďarsko | 443 328 HUF | 27 859 Kč |
Chile | 880 295 CLP | 24 446 Kč |
Mexiko | 11 348 MXN | 13 209 Kč |
Turecko | 7266 TRY | 10 219 Kč |
Kolumbie | 1 603 383 COP | 9380 Kč |
[Zdroj: OECD]
Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků [vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mezd, atd.] připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance.
Češi odvádějí na mzdách nejvíce
Studie dále uvádí, že u povinných odvodů zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí je průměrný poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi zeměmi jsou značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku či Kosovu činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, v Polsku 20,48 procenta, v České republice je to 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur [cca 1 876 955 Kč] a na Slovensku dokonce 35,2 procenta.
Podle CEE Tax Guide náklady na pracovní sílu klesají téměř ve všech sledovaných zemích, pokles v jednotlivých zemích ale vykazuje značné rozdíly. A liší se i základní přístup ke zdanění příjmů v regionu. Některé země nadále prosazují paušální sazby daně z příjmů. To je například Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko. Jiné zachovávají výrazně progresivní daňové sazby, jako je například Rakousko, Německo a Slovensko.