Potraviny v Česku zdražují nejrychleji v EU. Zatímco v unijních zemích v červnu stouply o 12 %, v Česku o 18 %. Ekonomové to vysvětlují jen obtížně. Potravináři ale mají jasno. Podle nich za to může proinflační politika „našich vlád.“
V Rakousku v červnu vzrostly ceny potravin o jedenáct procent, v Německu o dvanáct procent a v Polsku o 13 procent. V Česku a na Slovensku ceny poskočily o 18 procent.
Vývoj cen potravin a nealko nápojů od roku 2015
[Zdroj: Refinitiv Datastream, Česká spořitelna]
Podle hlavního ekonoma České spořitelny [ČS] Davida Navrátila zdražování potravin v Česku navíc zdaleka není u konce. Odvolává se na pokračující růst cen zemědělských výrobců. Ty v červnu meziročně stouply o 43 procent. Rostlinná výroba zdražila o 58 procent, živočišná výroba o 24 procent. Potraviny zdražily „jen“ o 18 procent. Ekonom ČS přidává i ne nezajímavý postřeh.
„Dynamika dovozních cen potravin nedokáže vysvětlit, proč ceny potravin v Česku rostou tak rychle,“ uvádí.
Dovozní ceny potravin [černě] a ceny potravin v obchodech [červeně]
[Zdroj: Refinitiv Datastream, Česká spořitelna]
Na otázku, proč tomu tak je, odpovídá, že do cen potravin se promítá vliv vyšších cen surovin, energií a nákladů na práci. S tím se však nyní potýkají všechny země v Evropě. A je tu další faktor. Ceny zemědělských komodit na komoditních trzích klesají. Statistika podle Davida Navrátila ale mluví jasnou řečí.
Ceny mouky a dalších obilovin v Česku a Německu
[Zdroj: Refinitiv Datastream, Česká spořitelna]
„Například ceny mouky a obilovin v českých obchodech rostou dvakrát rychleji než v Německu, Polsku nebo Rakousku,“ konstatuje Navrátil.
Česko má nejvyšší DPH na potraviny v Evropě
Mluvčí Potravinářské komory ČR [PK ČR] Helena Kavanová na otázku FinTag.cz, proč u nás rostou ceny potravin v obchodech nejrychleji v Evropě, odpovídá stručně: „Máme vysokou inflaci, kroky našich vlád jsou vysoce proinflační.“
K těm hlavním krokům řadí i současnou hospodářskou politiku vlády Petra Fialy [ODS] a s ní související nastavení daní. Když ty jsou vysoké, zvyšují už tak vysokou inflaci. Efekt to má ten, že lidé platí vyšší ceny a stát inkasuje více na daních do státního rozpočtu. A potraviny jsou v Česku zdaněny 15% daní z přidané hodnoty [DPH].
„Máme nejvyšší daň DPH na potraviny v Evropě. Německo má 7% daň, Rakousko a Slovensko má 10% daň,“ vysvětluje Kavanová.
Základní sazba DPH na Slovensku je 20 procent. Avšak na základní druhy potravin se vztahuje snížené 10% zdanění DPH. Snížené DPH platí například na maso, ryby, mléko, máslo, chléb, zeleninu a ovoce. A vztahuje se například i na léky.
Za příklad pak dává Polsko, kam mnozí Češi vyrážejí za levnějšími nákupy. To uplatňuje na potraviny 5% daň, pro 300 základních potravin teď ale stanovilo nulovou daň.
„Když uděláme vzorový nákup u nás a v okolních státech, bývají ceny českých potravin s těmi německými srovnatelné, někdy dokonce vyšší. Avšak kupní síla a platy jsou v Německu někde jinde. Něco je tedy špatně,“ tvrdí Kavanová.
Za zdražováním potravin spolu s vysokou daní podle ní stojí hned několik důvodů. Zprvu to byla vysoká poptávka po skončení covidu [ekonomové to přirovnávají k tzv. válečné inflaci, pozn. red.]. Teď to jsou vysoké ceny pohonných hmot, vstupních surovin, obalového materiálu, náklady na pracovní sílu, válečný konflikt na Ukrajině a vysoké ceny energií. Přičemž jde hlavně o drahý plyn, který žene ceny nahoru. A i tady podle jejích slov hraje významnou roli vysoké zdanění.
Co se týče české v Evropě nejvyšší daně na potraviny, ta nemá podle ní dopady jen na spotřebitele, ale i producenty potraviny.
„S vysokou DPH se významně snižuje konkurenceschopnost výrobců potravin, všude v okolních státech je levněji,“ říká.
Potraviny: Jakou roli hrají marže výrobců a obchodníků
Stejně jako se Ministerstvo financí ČR [MF ČR] pustilo do kontroly marží čerpacích stanic a distributorů pohonných hmot, podle některých vládních politiků vláda začne i s kontrolami cen potravin. To, pokud dál rychle porostou. Ekonomové to ale odmítají, stejně jako zástupci prodejců. Podle zástupců PK ČR to úplně špatný nápad není. Může donutit prodejce ke snížení „extrémních obchodních přirážek“. Komora doporučuje sledovat zpracované potraviny než ty základní. Při kontrole je podle ní třeba rozlišovat obchodní přirážku, marži [hrubý zisk] a zisk.
„U základních potravin si obchody drží nižší obchodní přirážku 20 až 30 procent. Jinak to je ale u vysoce zpracovaných potravin, například sýrů, jogurtů, masných výrobků, zde obchodní přirážka dosahuje i 100 procent a více,“ vysvětluje Kavanová s tím, že v případě vysoce zpracovaných potravin může kontrola marží ukázat zajímavé výsledky.
Kontrola marží čerpacích stanic zlevnila paliva cca o půl koruny
Avšak ani zde není situace z hlediska efektivnosti kontrol pouze černobílá. Obchody spotřebitele lákají na levné základní, ale mnohdy i zpracované potraviny v pravidelných slevových akcích. A pak se snaží marži dohnat na výrobcích, kde si myslí, že je to možné.
„Nikdo tedy už vlastně neví, co co stojí,“ vysvětluje Kavanová a dodává: „Spíše, než maržím je lepší věnovat se ziskovosti daného oboru. Jde o to, zda je konkrétní obor schopen tvořit zisk.“
Tvrdí, že situace není ve všech oblastech potravinářské výroby stejná. V základu ale i podle ní platí, že ziskovost výrobců potravin a obchodníků jsou řádově stejné. Pokud si ale obchody přirazí sto a více procent na ceně potravin, je to dle jejích slov nefér jak vůči výrobcům, tak vůči spotřebitelům.
Situaci nenahrávají poměry v českém maloobchodu
Do cen potravin v Česku promlouvají i poměry v maloobchodě s potravinami. Česko na rozdíl od ostatních evropských zemí v maloobchodě stojí a padá s obchodními řetězci a obchody Vietnamců. Podle statistik má pak Česká republika největší prodejní plochu hypermarketů a diskontů na počet obyvatel ze všech zemí střední a východní Evropy. Zatímco například v Německu, Rakousku či Velké Británii drží 75 procent trhu čtyři řetězce, v Česku jich je více než deset. To ukazuje na silnou konkurenci a rozmělnění zisků. Nutno dodat, že dominantní obchodní řetězec Česko nemá.
„Zahraniční obchodní řetězce docela ovládly zdejší maloobchodní trh. Tuzemské malé obchody jim nemohou konkurovat. Potíže pak mají malí, lokální dodavatelé, kteří nemají svou produkci kde prodávat. Smiřují se proto s mnohdy velice nevýhodnými podmínkami, které jim nadnárodní řetězce nabízejí. To je špatně, ale nelze z toho vinit řetězce,“ říká pro FinTag.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Lidl v Nizozemsku neprodává cigarety, v ČR se k tomu nechystá
Výhrady k fungování obchodních řetězců má i Helena Kavanová. Podle ní by určitě mělo dojít k úpravám jejich cenové politiky zejména ve vztahu ke slevám oproti vysokým maržím u zboží mimo slevy. Zároveň ale podotýká, že i obchodní řetězce jsou v současnosti v obtížné situaci. Působí na vysoce konkurenčním trhu, potýkají se s vysokým zdaněním ze strany státu, drahými energiemi, růstem mezd a stálým tlakem svých zahraničních majitelů na zisk. Přičemž se nezdražuje jenom v Česku, ale po celé Evropě. Dokladem budiž aktuální zpráva švýcarské společnosti Nestlé o tom, že kvůli vysokým nákladům zdraží své výrobky o 6,5 procenta. Společnost Coca-Cola již zdražila, zatím v průměru o pět procent.
Daniel Tácha
Největší vína je na Fialově vládě.
Zadluzuje tryskovou rychlostí na úkor Čechů.
Je to Ukrajinec,tak ať odejde i se svou milenkou Pekarovou Adamovou.
ty seš akorát ubohý chudák, jakou milenkou. Určitě není žádný sukničkář. [redakčně upraveno]
Sám jsi chudák.Jak to víš,že není jeho milenkou a že není sukničkář…Tak nám to dokaž ubohý chudáku.
Potraviny su na Slovensku zdanene 20 percentnou danou, 10 percentna DPH sa tyka iba uzkeho okruhu potravinovych tovarov, surove masove vyrobky, ovocie, zelenina, ryby, chlieb, maslo, …. Jogurt, napoje, konzervy, caj a podobne je zatazene 20 percetnou DPH
No, podle vzhledu obyvatelstva, množství potravin v popelnicích a velikostí výskytu tzv civilizačních chorob, je otázkou, zda je tato vysoká daň problémem, nebo ne. Ale zdá se, že je tomu spíše naopak.
Aco germáni,jsou také tlustí,mají větší platy a menší ceny,jen Fialový hnus se bojí,aby neměl větší dluh než Babiš,to by se jim lidé vysmáli.
Přesně tak.
proč by vlada něco dělala vždyt inflace pomaha plnit statní kasu a duchodci a chudí to přežijou musíme pomahat ukrajincum maši mají dost peněz
Víte pane Emile, to máte tak. Kdyby šlo o absenci pomoci, tak to máte naprostou pravdu. Ale potíž je v tom, že bohatství vzniká z lidské práce a práce strojů lidmi vyrobených. A také i z přírodních zdrojů. Například levná energie umožní zlevnit i další věci. Takže jestliže se dva roky hlouplo s covidem, to znamená, že se nechránili ohrožení, ale hospodářství se jako celek dusilo, jak to šlo (pod praporem záchrany lidských životů), k tomu nyní nastalo další rozvrtání světové ekonomiky sankcemi a podobně (to jen konstatuji), tak přeci nemůžeme spotřebovávat tolik „hmotných statků“ jako dříve, když se nyní vyrábí neefektivně, z toho pramenící zdražování, a navíc dráž (dražší energie)! Podle mě, vláda může dělat mnohem, mnohem víc, aby v to budoucnu bylo výrazně lepší, tedy dostavět Temelín všemi bloky, i ty Dukovany a samozřejmě i další věci, ale peníze na pomoc nám samým ji musíme do rozpočtu poslat sami (daně), nebo zahraniční věřitelé (půjčky se zadlužení státu). Různé sektorové daně a podobné věci sice pomohou, ale nenahradí výnosy z naší a světové rozvrtané ekonomiky. Jen ta, jako dobře namazaný fungující stroj, nám dělá životní úroveň. Ale dnes je tato spíše parodií na řádně fungující ekonomiku. Jsem v tomto směru pamětník a je to ve výsledku skoro podobné jako socialistická ekonomika, jak si to ještě pamatuji. Pořád všichni dělají, ale stále něco chybí a je to drahé. Jinými slovy, když komouš pod praporem šťastného člověka a zelený šílenec pod praporem zeleného ráje na zemi strčí svoje prsty do zajetého kapitalismu, tak je z toho vždy průšvih.
To je tzv.Fialova drahota.Ti co tohle volili,mají co chtěli!
Třeba já jsem Fialu nevolil, Babiše nepovažuji za politika, ten totiž stát řídil jako hokynář a ne jako politik, ale na jeho obranu i obranu Fialy, to co nastalo a proč, si přečtěte v mé odpovědi panu Emilovi. A v této věci jedou politici téměr v celém vyspělém světě, tedy až na světlé výjimky, rukou společnou a nerozdílnou. A kdyby se vám nepozdával příměr k hokynáři, mohu doložit.
Pro Fenixe,jste ubožák ,a Fialova vláda je banda která jen kritizuje Babiše a nedělá nic aby ukázala že je lepší než on!!!!!
No, nevím, jestli jste pochopil, co jsem měl na mysli. To, že se současná vláda hlavně předvádí v Bruselu, kde na nás hází bobek z vysoka, je jasné. Také jsem Fialovce nevolil. Ale ta mizérie, tím myslím drahotu a až porostou mzdy, tak také i inflaci, je způsobena částečně Babišovým rozhazováním, to hlavně v tom, že v rozpočtu toho k rozdávání už moc nezbývá, ale hlavně tím pošahaným, jak se píše, „gryndýlem, nebo žgryndýlem“, výraz si vyberte. A to prostě přesahuje možnosti každé vlády. Pokud by vám toto nebylo jasné, tak si představte, že by vám kdokoliv říkal, chceš se mít lépe? Tak pracuj, snaž se, vydělávej a současně by vám dnes zlomil ruku, zítra vypíchl oko, pozítří narazil rameno, tak kolik byste toho udělal? A přesně toto dělá s hospodářstvím to šílené zelené náboženství. Kdybych věděl, jak vám může vláda pomoci (i mně osobně samozřejmě) s drahou energií za současného vypínání 90% elektráren (procento berte jen jako příklad pro pochopení), bez toho, aby jiným lidem peníze sebrala (zadlužení příštích generací), tak to tady napíši. Na to můžete vzít jed.
Potřebujeme cenové stropy nájmů podle cenových pásem. Jinak jakékoliv zvýšení mezd a platů zmizí u namistrovaných domácích.