Růst české ekonomiky prudce zpomalil z 0,9 % na 0,2 %

O 0,2 procenta mezičtvrtletně a meziročně o 3,6 procenta činil růst české ekonomiky podle prvního odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Ekonomové výsledky hodnotí jako příjemné překvapení, na dlouhou dobu ale asi i poslední.

Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta k mezičtvrtletnímu růstu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí přispěla hlavně domácí spotřeba. Mírný růst hrubé přidané hodnoty [HPH] podpořily služby zejména v oblasti dopravy, ubytování a pohostinství. Naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly. Propad zaznamenala poptávka po službách a zboží ze zahraničí.

„V meziročním vyjádření jsme byli svědky růstu o 3,6 procenta. Ovšem toto líbivé číslo zůstává ovlivněno nízkou srovnávací základnou z loňské dobíhající pandemické vlny,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Vyjadřuje se i k 0,2% čtvrtletnímu růstu HDP. Jakkoli ho při současné složité situaci hodnotí jako „mírně pozitivní“, v historickém kontextu ho podle jeho slov nelze považovat „za nijak oslnivý.“ Zároveň upozorňuje, že na růstu hrubého domácího produktu se podílela zejména domácí poptávka. Avšak tu podle něj i dalších ekonomů výrazně redukuje a v následujících měsících ještě zredukuje vysoká inflace.

Co říkají na růst české ekonomiky firmy

Podle ředitele Sekce hospodářské politiky a hlavního ekonoma Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Bohuslava Čížka jsou aktuální výsledky HDP v kontextu negativních zpráv spojených například s válkou na Ukrajině poměrně pozitivní.

„V podstatě jsme za druhé čtvrtletí zhruba na úrovni tempa růstu v loňském roce, které ekonomika dokázala udržet. Letošní růst na první pohled vypadá poměrně robustně,“ říká.

„To je však z velké části dáno silným výkonem ekonomiky na přelomu roku,“ dodává s tím, že ekonomika dosáhne předkrizové úrovně nejspíš až ve druhém čtvrtletí příštího roku a skutečné oživení přijde až ve druhé polovině roku.

V tomto ohledu zdůrazňuje citelné zpomalení mezičtvrtletního růstu z 0,9 procenta v I. čtvrtletí na současných 0,2 procenta. Vít Hradil v této souvislosti podotýká, že ekonomické kondici Česka v nejbližší době nepřidá bilance zahraničního obchodu. Ta dle jeho slov zůstane pod tlakem drahých dovozů energií a utlumeného exportu průmyslového zboží.

Výrobní inflace zpomaluje. Rizikem zůstává ruský plyn

„Vzhledem k nadále neutěšené geopolitické situaci zde navíc není výrazné zlepšení na dohled. Na katastrofické scénáře je ovšem stále brzy, pokud energetická krize nevyeskaluje do stavu přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků,“ říká na adresu tuzemských firem.

O tom, jak na tom jsme, rozhodnou až zpřesněná data

Kriticky se k aktuálním datům staví hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek. Podle něj více o skutečném stavu české ekonomiky řeknou až zpřesněná čísla. A ta budou až na konci srpna. Fakt je, že není výjimka, kdy ČSÚ údaje o vývoji HDP upraví i třikrát za sebou.

„Asi nejzajímavější budou výsledky spotřeby domácností, které se vypořádávají s dopadem na naše poměry extrémní inflace. Do té doby lze jen spekulovat, co skutečně ekonomiku drží nad vodou, a jak moc s jejími výsledky tentokrát zamíchaly zásoby,“ tvrdí Dufek s tím, že právě proto by předběžný výsledek HDP zatím raději příliš neadoroval.

Důvěra lidí v ekonomiku je nejnižší od roku 2003

Rostoucí spotřebu v Česku vysvětluje zejména investicemi domácích firem. Ty podle něj pod tlakem nedostatku zaměstnanců a vynucených úspor energií teď masivně investují do nových technologií.

„Nepřehlédnutelný vliv měly nejspíš i zásoby, které si podniky vytvářely s cílem zajištění kontinuálního provozu. Mezinárodní logistika zdaleka nefunguje tak hladce jako před covidem a ceny vstupů zůstávají velmi volatilní,“ upřesňuje Dufek.  

Nepřímo se dotýká i České národní banky, když uvádí, že skutečnost, že si meziročně česká ekonomika připsala 3,6% růst, „opět výrazně překračuje očekávání České národní banky“. Ta totiž ve své prognóze předpokládala technickou recesi.

–DNA–