Ceny hnojiv prudce stouply. Na to, že zlevní, to nevypadá

Podle dat evropské asociace výrobců minerálních hnojiv Fertilizers Europe vyprodukuje Evropa zhruba sedm procent světové výroby hnojiv. Jejich hlavními dodavateli do Evropy jsou Rusko a Bělorusko.

Obě země kvůli sankcím Evropské unie ale zastavily vývoz hnojiv do unijních zemí. Což se obratem projevilo na cenách. A nejen to. Cena výroby hnojiv se odvíjí od ceny plynu. A i ta významně vzrostla.

„Dominantní nákladovou položku při výrobě hnojiv v EU dosud tvořil zemní plyn. Výrobci hovoří o tom, že se na variabilních nákladech minerálních hnojiv podílí zemní plyn z 80 až 90 procent. Jeho burzovní cena v EU se však ke konci července obchodovala na šestinásobné úrovni proti první polovině roku 2021,“ upozorňuje analytik České spořitelny [ČS] Radek Novák.

Vývoj ceny zemního plynu Dutch TTF v EU k 22.7. 2022 [v EUR/MWh]

[Zdroj: Barchart.com]

Zdůrazňuje, že Evropa je na ruském plynu závislá ze 40 procent. Přičemž jeho jedinou alternativou jsou nyní jen dražší dodávky LNG, norský plyn nebo výroba biometanu.

„Výroba hnojiv v EU tak bude minimálně ze střednědobého hlediska i z tohoto důvodu nákladnější,“ upřesňuje.

To za situace, kdy Evropa produkuje necelých 17 milionů tun hnojiv [7 % celosvětové produkce]. A z toho se na globální výrobě dusíkatých hnojiv podílí osmi procenty, fosforových třemi procenty a draselných šesti procenty.

Evropa je na dovozu hnojiv závislá

Podle kolegy Radka Nováka analytika Tomáše Kozelského je Evropa na dovozu dusíkatého hnojiva závislá z 30 procent. V případě potaše [K2O] a fosfátů [P2O3] je tato závislost více než dvoutřetinová.

„Hlavními dovozci tohoto hnojiva do EU jsou Rusko a Bělorusko, které v návaznosti na evropské sankce zastavily dovoz do EU,“ upozorňuje Kozelský.

Největší evropští partneři v obchodu s hnojivy v roce 2020 [v mil. tun]

[Pozn.: Export – vývoz země do EU / Import – dovoz země z EU / Zdroj: Fertilizers] 

Spotřeba hnojiv v EU je podle něj v posledních desetiletích poměrně stabilní. K žádnému výraznému poklesu nedošlo. A to přesto, že strategie EU Farm to Fork usiluje o snížení používání průmyslového hnojiva v EU do roku 2030 alespoň o 20 procent.

„Hnojiva se v EU vyrábí ve 26 hlavních produkčních lokalitách, přičemž hlavními výrobci jsou členové asociace Fertilizers Europe,“ říká Kozelský.

Členové asociace Fertilizers Europe

[Zdroj: Fertilizers Europe]

Největší tuzemskou výrobu hnojiv provozuje Lovochemie z holdingu Agrofert. Dále je vyrábí Synthesia, která rovněž spadá do holdingu Agrofertu, a Spolana, která je součástí polského PKN Orlen.

„Výroba močoviny v PKN Orlen, někdejší Chemopetrol, byla v ČR před několika lety ukončena, výrobci dusíkatého hnojiva ji musejí dovážet,“ dodává.

Spotřeba v Česku a výhled na cenu

Spotřeba statkových hnojiv v Česku od roku 2007 klesala, do roku 2021 se proti roku 2007 snížila o 15 procent. Podle obou analytiků to souviselo mimo jiné s poklesem stavu hospodářských zvířat, především prasat. Naopak využívání organického hnojiva i závislosti na výstavbě biopalivových stanic roste.

„Podle dat ČSÚ vydali čeští zemědělci v roce 2021 na hnojiva a další prostředky zlepšující půdu osm miliard korun. To je o desetinu více než v roce 2020. Důvod byl především nárůst cen hnojiv, protože výdaje měřené ve stálých cenách, ukazující na nakoupené objemy, klesly v roce 2021 meziročně o 14 procent,“ upozorňuje Novák.

Ceny vstupů do zemědělství v % [stejné období předchozího roku]

[Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR]

Podle něj globální ceny hnojiv, jak je sleduje Světová banka, vykazovaly před rokem 2020 stabilitu. K velkým nárůstům začalo docházet začátkem roku 2021. Svůj podíl na tom měl jak nedostatek některých dusíkatých látek, tak problémy s dodávkami a cenou plynu.

„Válečný konflikt na Ukrajině situaci ještě zhoršil a rychlý růst cen hnojiv pokračoval. Ve druhém čtvrtletí roku 2022 se cena například fosforečnanu amonného [DAP] či fosforitu nacházela na trojnásobné úrovni proti 2. čtvrtletí roku 2020,“ říká.

Agrofertu nahrála rakouskou Borealis válka na Ukrajině

Upozorňuje, že nižší nabídka hnojiv z Ruska a Běloruska v kombinaci s vyššími cenami zemního plynu aktuálně ovlivňují, a ještě ovlivní cenu hnojiv v EU. Ta se podle něj bude minimálně ve střednědobém horizontu udržovat na výrazně vyšších úrovních, než tomu bylo v předchozích letech.

„A to do doby, než ceny zemního plynu opět výrazněji klesnou, anebo se výrobcům hnojiv v EU podaří nahradit zemní plyn jinými zelenými zdroji a technologiemi,“ říká Radek Novák.

–DNA–