Objem maloobchodních tržeb v červnu meziročně klesl o 6 %. Byť meziměsíčně tržby vzrostly o 0,2 %, celkový vývoj v maloobchodu ukazuje na klesající spotřebu domácností. Informace zveřejnil Český statistický úřad [ČSÚ].
Maloobchodní tržby v meziročním srovnání v červnu klesly o 7,6 procenta, za nepotravinářské zboží o 6,1 procenta a za potraviny o 5,5 procenta. A to navzdory vyšším cenám způsobeným vysokou inflací.
„Na poklesu se podílel především nižší prodej v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin a nižší prodej výrobků pro domácnost. Růst zaznamenaly pouze prodejny s farmaceutickým, zdravotnickým a drogistickým zbožím,“ upřesňuje aktuální výsledky vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Tržby ve specializovaných prodejnách s oděvy a obuví meziročně klesly o 13,3 procenta. Tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci spadly o 11,9 procenta, s počítačovým a komunikačním zařízením o 11,3 procenta a s výrobky pro domácnost o 9,8 procenta.
Nižší tržby přitom vykázaly jak nespecializované prodejny s převahou potravin [-5,5 %], tak specializované prodejny potravin [-4,5 %]. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly o 2,8 procenta. Meziročně poklesly tržby [-7,2 %] i za prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů a oprav.
Lidé omezují spotřebu, shodují se analytici
„I když se tržby v obchodech v červnu meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, na jejich klesajícím trendu se v podstatě nic nemění. Ve srovnání s rokem 2019 lidé utrácejí v obchodech reálně jen o 1,4 procenta více, a to ještě především díky vyšším nákupům elektroniky. Výrazně méně se naproti tomu prodává oblečení i pohonné hmoty,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek.
Upozorňuje hlavně na meziroční srovnání. V něm podle jeho slov vidíme ještě výraznější omezování nákupů, protože reálné tržby obchodů propadly o šest procent. Jakkoli v tom svou roli sehrály i vysoké tržby loni, které zvedl konec jarního lockdownu, ale ani to na věci nic nemění. Tvrdí, že podstatnější je trend, a ten je jednoznačně klesající.
S tím souhlasí analytik České spořitelny Jiří Polanský. Podle něj jsou aktuální data mírně nad očekáváním, optimistická ale nejsou.
„Data jsou mírně nad očekáváním, naopak jsem čekal velmi mírný pokles tržeb z důvodu postupného zhoršování poptávky domácností. Stále ale jde o data za druhé čtvrtletí, kdy ekonomický vývoj byl ještě relativně slušný. To by se ve druhé polovině roku mělo změnit,“ říká s tím, že v maloobchodu se postupně projevuje utlumující poptávka domácností.
Část domácností spotřebu ale neomezuje…
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil tvrdí, že celkové tržby v červnu zůstávají pod úrovní z února 2020, tedy těsně před začátkem pandemických omezení. Na druhou stranu není jednoznačně zastáncem názoru, že Češi omezují spotřebu a šetří.
„Na nejnovějších datech je zřejmé, že Češi si sice z obchodů oproti loňsku odnášejí výrazně méně zboží […] ovšem teze o tom, že Češi masivně šetří, zcela neplatí. V nominálním vyjádření, tedy zohledňujícím čistě samotné peněžní útraty, došlo meziročně naopak k nárůstu o výrazných 10,3 procenta,“ argumentuje.
Podle něj nejvíce české peněženky meziročně provětraly pohonné hmoty. U nich se podle jeho slov zákazníci nezdráhali utratit o impozantních 34,7 procenta více. Byť benzinu za tyto prostředky dostali o 7,5 procenta méně. Jak ale mají lidé, kteří „se nezdráhají utrácet impozantní sumy za pohonné hmoty“, fungovat bez nich, už ale nedoplňuje.
Výklad, že české domácnosti se k úsporám prozatím plně neodhodlaly, pak vysvětluje: „Zatímco domácnosti s nižšími příjmy pod tlakem výdajů na nezbytné položky – jako jsou energie či základní potraviny – pravděpodobně skutečně útraty omezují, toto je zatím plně kompenzováno lidmi s vyššími příjmy. Ti se naopak snaží své úspory uchránit před inflací tím nejjednodušším způsobem. Tedy jejich rychlým utracením.“
Což – mimochodem – není, jak dodává, příliš uklidňující zpráva z pohledu dalšího inflačního vývoje. Pokračující proud peněz do kas obchodníků totiž nedává příliš důvodů ke zmírnění zdražování.
–DNA–