Inflace v červenci dosáhla 17,5 procenta. Ještě v červnu činila 17,2 procenta. I když spotřebitelské ceny opět vzrostly, stouply nejmírněji od letošního února. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Meziroční inflace v červenci rostla potřinácté v řadě. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta. To bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta. Ceny zboží v červenci meziročně vzrostly úhrnem o pětinu. Ceny služeb se zvýšily o 14 procent.
„Inflace dál narůstá, i když pomalejším tempem než v předchozích měsících. Stále jsou ovšem před námi nové ceníky energetických a plynárenských společností, takže můžeme počítat s jejím dalším nárůstem,“ uvedl hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek.
Upřesnil, že v červenci energie zdražily spíše jen symbolicky, což podle něj ukazuje na to, že šlo jen o „krátkou přestávku“ před jejich dalším zdražováním. Upozornil, že inflace, která prozatím Českou národní banku [ČNB] překvapovala prudkými meziměsíčními růsty, ji tentokrát zaskočila v opačném smyslu.
„Meziroční inflace se tentokrát dostává na 17,5 procenta a výrazně zaostává za inflační prognózou ČNB. Naplňuje se tím prozatím hypotéza inflačního bufferu, díky němuž může centrální banka dál vyčkávat se zvyšováním úrokových sazeb. Zatímco dosud ji inflace překvapovala příliš vysokým růstem, nyní zaostala, protože ČNB očekávala její nárůst na 18,8 procenta,“ upřesnil Dufek.
Spotřebitelské ceny v červenci v meziročním srovnání
Podle analytiků se na více než třetině aktuální inflace podílejí drahé energie. Za elektřinu v meziročním srovnání platíme o třetinu [+33,6 %] více, za plyn o 59,8 procenta více. O 41,1 procenta jsou dražší tuhá paliva. Teplo a teplá voda je meziročně dražší o 19,2 procenta. Na zdražování se ne nevýznamnou měrou podílejí také ceny pohonných hmot [+43,6 % meziročně], které v posledních dvou týdnech ale klesly ze svých maximálních hodnot.
Prudce zdražují i potraviny. Na růstu cen se u nich významnou měrou podílí vláda, která na rozdíl od jiných zemích, nesnižuje u energií či potravin daňové zatížení. Česko má aktuálně například nejvyšší daň z přidané hodnoty [DPH] u potravin. Ty tak v Česku zdražují vůbec nejrychleji v Evropě.
Meziročně Češi platí za potraviny o 19,3 procenta více. Maso zdražilo o 21,7 procenta, sýry a tvarohy o 20,5 procenta, oleje a tuky o 53,4 procenta. Ceny dále stouply o:
- 64,1 % u mouky,
- 29,9 % u chleba,
- 40,2 % u polotučného mléka,
- 60,9 % másla.
Ceny automobilů vzrostly o 14,3 procenta. Stravování a ubytování zdražilo o 24 procent, respektive o 20,1 procenta. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 20,0 procenta a ceny služeb o 14,0 procenta. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 10,6 procenta.
Podle Petra Dufka je pozitivní signál, že v červenci zpomalilo zdražování imputovaného nájemného, které zrcadlí ceny nemovitostí, stavebních prací a materiálů.
„A tady už je patrný drobný obrat, protože ceny této nenápadné položky – představující mimochodem desetinu spotřebitelského koše – už rostou o něco málo pomaleji než v červnu,“ řekl analytik.
ČNB intervenuje za posílení koruny
Bankovní rada ČNB na svém posledním jednání sazby ponechala na současných úrovních. Základní úroková sazba činí sedm procent. Současně ČNB intenzivně intervenuje za udržení kurzu koruny pod 25 korunami za euro. I to je protiinflační strategie.
„Jen v květnu ze svých rezerv vyprodala téměř 3,5 miliardy eur [cca 89,4 mld. Kč], v červnu pak už dvojnásobek. Podle zveřejněných čísel dosáhl objem intervencí na podporu koruny v červnu téměř 7,1 miliardy eur [cca 174 mld. Kč]. Letos tak už ČNB vyprodala na trhu eura v hodnotě 11,1 miliardy eur [cca 276 mld. Kč],“ uvedl Petr Dufek.
Analytici se shodují, že intervence pokračovaly i v červenci. Čemuž odpovídá další pokles devizových rezerv. Z červnových 149 miliardy eur [cca 3,655 bil. Kč] poklesly rezervy ČNB na necelých 145 miliardy eur [3,557 bil. Kč].
Navzdory intervencím ČNB předpokládá, že kurz koruny oslabí v příštím roce na 26 korun za euro. Tlaky na její oslabení ale přicházejí již nyní, jak potvrzuje ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
„Zprávy o zastavení přísunu ropy z Ruska jižní trasou ropovodu Družba vytváří další tlak na oslabení maďarského forintu i české koruny. Důvodem omezení dodávek má být podle agentury Bloomberg neuhrazení tranzitního poplatku z ruské strany Ukrajině,“ uvedl s tím, že zmíněná trasa je klíčová pro Maďarsko, Slovensko a Česko.
I proto maďarský forint podle Gece patrně zejména v návaznosti na tyto zprávy krátce k euru ztrácel zhruba jedno procento. Avšak koruna podle něj optikou spotového kurzu zasažena nebyla. Ale, jak dodal, musíme mít stále na paměti, že v našich podmínkách depreciační tlaky tlumí ČNB svými intervencemi.
–DNA–
