O mandát v podzimních komunálních volbách usiluje 195 392 kandidátů. To je skoro o 21 tisíc méně než při posledních volbách do zastupitelstev v roce 2018. Nejvíce kandidátů má tradičně Praha.
O zveřejnění kandidátních listin pro nadcházející volby do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu informoval Český statistický úřad [ČSÚ]. Upozornil, že zveřejněné registry na webu volby.cz bude až do voleb průběžně aktualizovat.
„Počet kandidujících se může do voleb ještě změnit, neboť někteří mohou být v zákonné lhůtě navrhující stranou odvoláni či mohou sami odstoupit,“ uvedla 1. místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová.
V celé zemi se podle ní pro volby do zastupitelstev obcí registrovalo v součtu 23 261 kandidátních listin. O mandát v nich usiluje celkem 195 392 kandidátů, to je téměř o 21 tisíc méně než v roce 2018, kdy se konaly poslední řádné volby do obecních zastupitelstev.
Volby do zastupitelstev obcí a první kolo senátních voleb se uskuteční v pátek 23. a v sobotu 24. září. Druhé kolo senátních voleb o týden později.
V 11 obcích volby nebudou, nejsou kandidáti
Největší výběr kandidátů budou mít voliči v Praze. Pro volby do magistrátu se v metropoli zaregistrovalo na 1 064 kandidátů. Nejvíce kandidátních listin, konkrétně 29, se podle ČSÚ registrovalo v obci Hošťálková na Vsetínsku. Kandidáty pouze z jedné kandidátky voliči v září vyberou v 1 778 obcích. V nejméně jedenácti obcích se volby neuskuteční, protože v nich občané nepodali žádnou kandidátní listinu. Anebo s nedostatečným počtem kandidátů.
Průměrný věk kandidátů v podzimních komunálních volbách je 47,64 let. Dvěma nejstarším kandidátům je 96 let. Z celkového počtu kandidujících představují ženy 33,86 procenta. Jejich relativní zastoupení se tak oproti předchozím volbám mírně zvýšilo. Před čtyřmi lety jich o mandát v zastupitelstvu usilovalo 33,34 procenta. Bez politické příslušnosti jde do komunálních voleb 86,02 procenta kandidátů.
Pro volby do obecních zastupitelstev funguje 14 733 stálých volebních okrsků. V 4 910 z nich proběhnou současně i volby do třetiny Senátu Parlamentu České republiky.
„Pro účast v senátních volbách bylo zaregistrováno celkem 179 kandidátů, 136 mužů a 43 žen. Průměrný věk kandidátů na senátora či senátorku je 56,55 let,“ přibližuje Krumpová s tím, že 41,90 procenta kandidátů je bez politické příslušnosti.
Největší zájem o senátorský post je podle ní v senátním obvodě 1 Karlovy Vary. O zvolení se v něm uchází jedenáct zaregistrovaných kandidátů. Naopak nejmenší zájem o politickou funkci panuje v obvodu 46 Ústí nad Orlicí, kde se o křeslo senátora uchází jen tři kandidáti.
Ubývá komunálních kandidátů politických stran a hnutí
Volby do zastupitelstev obcí se v Česku konají pravidelně jednou za čtyři roky, a to včetně voleb do zastupitelstev městských částí a městských obvodů. V řádném termínu se volby v obci nekonají jen v situaci, pokud kandiduje méně než nadpoloviční většina ze stanoveného počtu členů voleného zastupitelstva. Anebo méně než pět kandidátů.
Participativní projekty nemají na růžích ustláno nikde ve světě
Kandidátní listiny podává pět typů volebních stran. Registrované politické strany a politická hnutí, koalice politických stran a politických hnutí, sdružení politických stran a politických hnutí s nezávislými kandidáty. Dále místní sdružení nezávislých kandidátů a jednotliví samostatně kandidující nezávislí kandidáti.
Struktura kandidátů se v průběhu času podle ČSÚ mění. Ubývá uchazečů, kteří kandidují na kandidátních listinách politických stran a hnutí. A klesá i počet samostatně kandidujících nezávislých kandidátů. Což souvisí s jejich znevýhodněním ve volebním systému. Místo nich do zastupitelstev častěji kandidují nezávislí kandidáti v místních sdruženích a přibývá kandidátů volebních stran typu sdružení politických stran a nezávislých kandidátů.
–VRN–
