Do roku 2030 celosvětová poptávka po zdravotnickém personálu stoupne na 80 milionů zaměstnanců. Ukázal to letošní průzkum mezi vedoucími lékaři a manažery nemocnic – Future Health Index společnosti Philips.
Ten dále konstatoval, že poptávku po zdravotnicích bude možné jen obtížně uspokojit. Což bude problém vzhledem k tomu, že populace stárne ve všech rozvinutých zemí světa.
Letošního průzkumu, který běží již od roku 2016, se zúčastnilo tři tisíce odborníků z celého světa. V něm každý třetí zdravotnický lídr uvedl, že jeho nejvyšší prioritou je spokojenost zaměstnanců a to, aby v oboru zůstávali i nadále. Odlivu zaměstnanců čelí zdravotnické systémy dle autorů průzkumu v mnoha zemích. Například v USA a Německu ho často způsobuje současný fenomén zvaný „Great Resignation“.
Jde o jev, kdy lidé opouštějí a mění současná zaměstnání kvůli nedostatečnému pocitu naplnění z vlastní práce či vyššímu výdělku. U nás je v této souvislosti často skloňováno stárnutí lékařů nebo jejich odliv i dalšího zdravotnického personálu do zahraničí.
I když u posledně jmenovaného důvodu se situace v Česku mírně zlepšuje. Z letošního Barometru mezi studenty HealthCare Institute [HCI] vyplynulo, že 88 procent českých studentů medicíny plánuje zůstat po ukončení studia v Česku. Ještě v roce 2019 to bylo 82 procent studentů. A roste i počet studentů jiného občanství se zájmem o práci v Česku. Těch je kolem 61 procent. V roce 2019 jich bylo 50 procent.
Digitalizace je trend, který může zdravotnictví pomoci
Určitým řešením nedostatku zdravotnického personálu se dle odborníků stává digitalizace. Mnozí si slibují velké věci od distanční či virtuální péče, využití digitálních záznamů a obecně telemedicíny.
„Dnešní technologie přináší velkou škálu možností a funkcí, které mohou usnadnit a zefektivnit každodenní úkony zdravotnického personálu,“ tvrdí ředitel společnosti Philips ČR Tomáš Vavrečka.
Trendem se dle závěrů průzkumu společnosti stává takzvaná prediktivní analytika. Ta může pomoci k jejímu svižnému rozšíření. Její pozitiva odborníci vidí především v dopadu na zdraví a komfort pacientů i personálu a ušetření času i nákladů. Prediktivní analytika pomáhá stanovit správnou léčbu ve správný moment a sebraná data pak identifikují a vyhodnocují její účinnost.
Dva ze tří respondentů [68 %] jsou přesvědčeni, že prediktivní analytika může mít pozitivní vliv i na snížení nerovností v přístupu ke zdravotné péči. Více než polovina expertů [56 %] již v určité formě prediktivní analytiku zavádí. Její rozšiřování je ale velmi nerovnoměrné. Mezi průkopníky patří Singapur, Spojené státy a Brazílie.
Trendy akcentují ochranu dat a udržitelnost
I když zdravotničtí profesionálové věří v přínos zpracování velkého objemu dat, který může ušetřit čas a peníze, velká část z nich je frustrována obtížemi, které stojí v cestě k jejich efektivnímu využití. Jako hlavní překážku odborníci nejčastěji označují omezený a složitý přístup k datům [51 %] a limity v IT infrastruktuře [23 %].
Vzhledem k tomu, že kyberútoky čím dál častěji cílí na zdravotnická zařízení, vnímá každý pátý respondent jako největší riziko právě bezpečnost a soukromí dat. Větší zabezpečení dat a protokolů je proto nejlepší cesta k posílení důvěry v jejich využití a využití prediktivní analýzy. Podle děkana Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého Jiřího Vévody se úspěšná digitalizace našeho zdravotnictví neobejde bez efektivního vzdělání.
Future Health Index potvrdil tlak na udržitelnost
Letošní report dále ukázal, že do popředí se dostává téma udržitelnosti. Environmentální udržitelnost byla loni prioritou pro pouhá čtyři procenta zdravotnických lídrů. Toto číslo letos narostlo na 24 procent. Jde tedy o šestinásobný nárůst. Ten způsobil tlak ze strany veřejnosti i závazek 50 zemí definovaný na klimatické konference v Glasgow.
„Vzhledem k tomu, že udržitelnost je téma, které citlivě vnímá především mladá generace, může hrát roli i v rozhodování mladých talentů při výběru pracovního prostředí,“ uzavírá Tomáš Vavrečka z Philips.
–DNA–
