Německá vláda hledá cesty, jak zajistit dostatek energií pro domácnosti a firmy. Lidem od vysokých účtů za plyn navíc i uleví, a to tou nejjednodušší cestou. U zemního plynu snížila daň z přidané hodnoty [DPH] z 19 na sedm procent.
Dnes [18.8.] to v mimořádném prohlášení po jednání vlády oznámil německý kancléř Olaf Scholz [SPD]. Jasně v něm zdůraznil, že vláda prověří, zda dodavatelé zemního plynu snížení daně ve vyúčtování zákazníkům plně zohlední. DPH u zemního plynu německá vláda snížila o více než polovinu, z 19 procent na sedm procent.
„Vláda souhlasí s tím, že odběratelé plynu by neměli být dále zatíženi dodatečnou daní z poplatku [o poplatku více níže, pozn. red.] za odběr plynu. Spolková vláda se proto rozhodla dočasně snížit daň z přidané hodnoty u plynu na sedm procent,“ řekl Scholz.
Kancléř při oznámení snížení sazby DPH zopakoval dřívější prohlášení, že vláda nenechá v době vysoké inflace nikoho bez pomoci.
„Řekl jsem vám, že nikdo nezůstane sám,“ uvedl s dodatkem, že německá vláda připravuje i další balík opatření, kterým uleví lidem od vysoké inflace.
Ve svém projevu důrazně a přímo oslovil i energetické společnosti: „Očekáváme od podniků, že snížení zákazníkům promítnou v poměru jedna ku jedné. Zkontrolujeme si to.“
Německá vláda jistí i dodavatele plynu
Německo od října taktéž zavádí nový poplatek za obstarání plynu, který chrání dodavatele této klíčové energetické suroviny před insolvencí. Berlín se sice snažil od Evropské komise získat výjimku, aby poplatek nebyl zatížen DPH. To ale Brusel tento týden zamítl. Scholz následně uvedl, že společně s komisí najde jiné řešení. A tím se stalo snížení DPH na plyn.
„Snížení bude platit současně s platností poplatku za obstarání plynu,“ vyjasnil, kdy začne snížené DPH na plyn platit, Olaf Scholz.
S poplatkem se nyní počítá do konce března 2024. Odběratelům v Německu kvůli tomu od října zdraží zemní plyn zhruba o 2,4 centu [59 haléřů] za kilowatthodinu. To může u domácností činit ročně až stovky eur navíc. Podle německé vlády je tak snížení DPH jedním z nejúčinnějších řešení pro zmírnění zdražení a nákladů na poplatek.
Poplatek Němcům ale dává i jistotu, že se nedostanou do stejné situace, jako se dostali čeští občané při krachu Bohemia Energy a dalších dodavatelů elektřiny a plynu.
Scholz znovu zdůraznil, že si vláda ohlídá distributory, aby nižší DPH skutečně promítli do cen. Už kvůli tomu, že německá vláda snížila i daně z pohonných hmot, které platí od června do konce tohoto měsíce. Německý autoklub ADAC ale poukazoval, že snížení daně se v konečných cenách plně nepromítlo. Vláda zareagovala kontrolami.
V Česku je vše jinak, vlastně „naruby“
Obecná diskuze ohledně podzimu a zimy a zajištění dostatku plynu v Německu běží v tom duchu, že na prvním místě je zajištění jeho dostatku pro německou ekonomiku. Tu Němci vnímají jako klíčovou k tomu, aby lidé měli práci a zvládli splácet závazky. Tomu se přizpůsobují požadavky na tamější veřejnost. V Česku to bylo dlouhé měsíce obráceně. Česká vláda akcentovala hlavně domácnosti. Měsíce strávila jednáními o takzvaném úsporném energetickém tarifu pro domácnosti. V jeho případě ale dosud nejsou známy přesné parametry. Podle posledních zpráv lidem letos stát finančně uleví pouze u elektřiny, ale už jim nepomůže s účty za plyn. To snad až od příštího roku.
Až v posledních dnech, zřejmě po vzoru Německa a na nátlak tuzemských firem, otočil tuzemský ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN] o 360 stupňů. Ve svých prohlášeních o podpoře ve zvládání drahých energií, ale i zajištění jejich zásob, zejména plynu, se začal více soustředit na podporu firem a ekonomiky.
Výsledek jeho snahy se však proměnil v obavy veřejnosti z kontrol státu, kolik stupňů budou mít v zimě doma. Na kolik stupňů si mohou vytopit obývací pokoj, ložnici, toaletu, kuchyni. Což včera potvrdil premiér Petr Fiala [ODS], když toto dementoval.
„Chtěl bych vyvrátit nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat občany do kuchyně, na kolik stupňů mají zapnuté topení a podobně,“ uvedl.
Na druhé straně český premiér ale dodal: „Žádné úspory, které by byly v krajním případě nedostatku energií potřeba, nebudou upřednostňovat byznys před občany.“
–ČTK/DNA–
