Podle srpnové makroekonomické predikce ministerstva financí se česká ekonomika v letošním II. pololetí propadne do „mírné recese“. Díky relativně dobrým výsledkům z I. pololetí ekonomika za celý letošek ale poroste.
A to o 2,2 procenta. Z aktuální predikce Ministerstva financí ČR [MF ČR] dále vyplývá, že příští rok už ale bude z hlediska výkonu ekonomiky o polovinu slabší.
MF ČR ve svém odhadu, který je podkladem pro přípravu státního rozpočtu na příští rok, uvedlo, že letošní ekonomický růst potáhnou investice do fixního kapitálu i vyšší akumulace zásob. Ostatní parametry už tak pozitivní nebudou.
„Výdaje domácností na spotřebu bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Saldo zahraničního obchodu by z růstové dynamiky mělo ubrat 1procentní bod,“ uvádí MF ČR.
Situace se ještě zhorší v příštím roce, kdy úřad očekává růst ve výši pouhých 1,1 procenta. To je poloviční růst hrubého domácího produktu, než očekává letos.
„Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, dynamika jejich spotřeby by tak měla zůstat velmi nízká. Investice ale i nadále zapůsobí prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí. Při slabé domácí poptávce by tak tahounem růstu mělo být saldo zahraničního obchodu,“ uvedlo MF ČR.
Inflace a trh práce letos a v příštím roce
Úřad v predikci odhaduje, že inflace ve letošním II. pololetí ještě zrychlí a přiblíží se 20 procentům. V tom se shoduje s členy nové bankovní rady České národní banky. Průměrná inflace za celý letošek podle MF ČR dosáhne 16,2 procenta.
„V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 8,8 procenta. Mimo jiné i díky vládnímu energetickému balíčku,“ uvádí MF ČR.
A to přesto, že zatím žádný „energetický balíček“ v podstatě neexistuje. Poslanci pouze schválili takzvaný vládní energetický tarif, u něhož ale nejsou známy přesné parametry.
„Úsporný tarif je takový nákladní vozík. Dá se do něj naložit pomoc a rozvést mezi domácnosti,“ uvedl v jeho případě ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN].
Co do „vozíku“ vláda ale naloží prozatím neřekl on, ale ani nikdo jiný z vlády. Ví se jen to, že úsporný tarif letos uleví domácnostem s účty za elektřinu a v příštím roce s účty za plyn.
Podle MF ČR se toho ani letos na trhu práce příliš nezmění. Firmy nadále zůstanou bez dostatku pracovníků ve všech sektorech ekonomiky. Změn nedozná ani počet zaměstnanců závislých na veřejných rozpočtech, kterých je přibližně jeden milion.
„Míra nezaměstnanosti by tak navzdory očekávané mělké recesi ve 2. polovině letoška a slabé hospodářské dynamice v roce 2023 prakticky neměla vzrůst,“ stojí v predikci MF ČR.
Průměrnou míru nezaměstnanosti úřad letos odhadl na 2,5 procenta a v roce 2023 na 2,6 procenta. Napjatý trh práce potlačí na růst mezd, který zaostane za inflací. Průměrná reálná mzda v tomto a příštím roce klesne. Upřesněme, že reálná mzda vůči inflaci klesla již ve 4. čtvrtletí loňského roku.
Vývoj veřejných rozpočtů ve II. pololetí a za celý rok
Co se týče vývoje státního rozpočtu, MF ČR pro letošek očekává deficitní hospodaření ve výši 3,8 procenta HDP. Jím nastavená fiskální politika podle něj povede ke strukturálnímu schodku 3,0 procenta HDP a k nárůstu zadlužení 42,4 procenta HDP.
„Navzdory válce a dodatečným válečným výdajům se nic nemění na našem důležitém úkolu dosáhnout nejpozději do konce volebního období deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP a tím plnit kritérium Evropské unie,“ uvedl v této souvislosti ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Na druhé straně ministerstvo ve své predikci uvádí náklady na zvládání uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině nebo zvýšené výdaje na obranu. Nezanedbatelně rostou také náklady na starobní penze a sociální dávky, kam patří i podpora uprchlíkům z Ukrajiny.
„Vnitřním rizikem je také cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu,“ uvádí MF ČR.
Nutno podotknout, že spotřeba domácností kvůli rychle rostoucí inflaci klesá. A zatímco v jiných zemích vlády obyvatele podporují snížením daní, zejména daně z přidané hodnoty, česká vláda se k tomu nemá.
–DNA–
