Zálohy na energie domácnostem zvyšují i smlouvy na spotové ceny, o jejichž sjednání s dodavatelem mnohé z nich ani nevědí. Obchodník zákazníkovi změní smluvní podmínky a převede ho na jiný produkt. Překvapí až vyúčtování záloh.
Na nekalé obchodní praktiky některých dodavatelů energií dnes [22.8.] upozornil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN] společně s předsedou Rady Energetického regulačního úřadu [ERÚ] Stanislavem Trávníčkem.
„Hlavní problém je uzavírání kontraktů na takzvané spotové ceny. To jsou kontrakty, kdy odběratelé za energie platí částku odpovídající aktuální ceně na mezinárodním trhu,“ potvrdil na tiskové konferenci po jednání se zástupci ERÚ ministr Síkela.
Tím, jak rychle rostou burzovní ceny za energie, rostou i platby domácnostem s takto sjednanými cenami. A od nich se následně odvíjí vypočtené zálohy. Podle Síkely tak není problém způsob výpočtu zálohy pro domácnost, ale způsob stanovení ceny za energie.
„Tyto kontrakty na spotové ceny umožňují obchodníkům přenášet riziko na spotřebitele. Obchodník vždy inkasuje svoji přirážku a má tak ´své jisté´,“ vysvětlil ministr.
Oproti tomu domácnosti se sjednanými spotovými neboli dynamickými cenami energií netuší, kolik budou za dodávané energie platit. Veškeré důsledky růstu cen na komoditních trzích jsou na nich.
Spotové ceny energií jsou dnes pro dobrodruhy
Spotové produkty pracují přímo s aktuálním vývojem na burze. Přistupovat by na ně podle odborníků proto měli pouze ti spotřebitelé, kteří se dobře orientují ve fungování energetické burzy a situaci na ní průběžně sledují. Běžná domácnost by se spotovému produktu měla raději vyhnout. Cena plynu nebo elektřiny se totiž v poslední době ve velmi krátké době zvyšuje i o stovky procent. Zdražení na burze se do ceny u spotových produktů propisuje prakticky okamžitě. Při současné situaci jsou pro dodavatele energií spotové produkty velmi výhodné. I proto je zákazníkům opakovaně nabízejí a někteří je na ně převádějí dokonce i bez jejich souhlasu.
„Energie mohou dodavatelé kupovat na krátkodobém trhu a veškerá rizika prudkých cenových výkyvů nesou spotřebitelé. Ti bohužel zjišťují, co podepsali, až když jim skokově rostou zálohy. Teď jsme například řešili problém páru seniorů, kterým zálohy na plyn vyskočily z jednotek tisíc na 26 tisíc korun měsíčně,“ popisuje aktuální praxi v Česku členka Rady ERÚ Markéta Zemanová.
Burzovní produkty nebo i produkty s cenou podle burzy, jak se jim také říká, totiž fungují na bázi cenového vzorce. Vzorec pracuje s cenou energie na okamžitém neboli spotovém trhu, respektive jejím průměrem za určité období. A k ní si připočítá další položky.
Místo ceníku s jasnými částkami se tak spotřebitel může spolehnout jen na vlastní odhad, jak se burzovní ceny budou vyvíjet. Od dodavatele se často dozví jen výši nové zálohy, která ale může skokově vzrůst i z měsíce na měsíc, upozorňuje Zemanová.
Co dělat při nečekaně vysoké ceně za energie
V situaci, kdy dodavatel požaduje úhradu vyšší ceny, o které zákazníka předem a jasně neinformoval, by se měl na nesprávný postup nejprve ohradit u samotného dodavatele. Pokud společnost chybu neuzná a vyúčtování neopraví, pak je na řadě reklamace.
„Pokud mu dodavatel nevyhoví, může se bránit prostřednictvím mimosoudního řešení spotřebitelského sporu na ERÚ. Právě v těchto řízeních může zaznít pravomocný verdikt, že dodavatel na účtování zvýšené ceny nemá nárok,“ vysvětluje ve svém doporučení ERÚ.
Zvlášť nebezpečné podle zástupců ERÚ jsou pro spotřebitele spotové produkty sjednané na dobu určitou.
„Kvůli tomu, že je u spotového produktu smluvní cena dána vzorcem, který se nemění ani při zdražování, nelze zpravidla využít zvýšení ceny jako důvod pro odstoupení od smlouvy bez sankcí, jako je tomu u standardních produktů,“ vysvětlují zástupci ERÚ.
Jestliže si spotřebitel sjedná spotový produkt se smlouvou na dobu určitou, ale později zjistí, že jeho domácí rozpočet burzovní výkyvy neunese, nemůže odejít, aniž by se vyhnul sankci za předčasné ukončení smlouvy. Jedinou výjimkou jsou nekale sjednané spotové produkty. A dále ty, které s ním obchodník sjednal bez dostatečného vysvětlení, v čem princip spotového produktu spočívá.
„Proti takovému postupu se může zákazník ohradit a namítat neplatnost smlouvy,“ radí, jak na vypovězení spotových cen u energií, zástupci ERÚ.
Dodavatelé tlak na spotové produkty ještě zesílí
Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček upozorňuje, že letos úřad již řešil přes 900 stížností na neoprávněné převedení na spotové ceny. Prakticky jde ale o podstatně více poškozených domácností. I jen jedno podání stížnosti se podle něj týká více subjektů. A to i několika tisíců zákazníků.
„To už jsou poměrně vysoké počty,“ tvrdí šéf ERÚ.
V současnosti u nás na principu spotového určení cen energií podle Trávníčka funguje cca pět procent domácností. Tlak ze strany dodavatelů energií na přechod domácností na spotový produkt podle něj v budoucích měsících ještě zesílí s tím, jak porostou ceny elektřiny a plynu.
„Bohužel s tím, jak se zvyšuje cena na trzích a obchodníci mají problém se zajištěním elektřiny, tak mají problém s cenami a snaží se převádět zákazníky na spotové ceny,“ říká a dodává, že spotřebitelů se spotovými produkty v Česku podle dat ERÚ přibývá.
MPO se ve spolupráci s ERÚ nyní proto v oblasti smluv o spotových cenách energií více zaměří na ochranu spotřebitele. Plánují zavést lepší podmínky pro odstoupení, respektive výpovědi smlouvy na spotové produkty. Chtějí zvýšit kontrolu a přístup k informacím u dodavatelů energií. A zákazníky více informovat o možnosti vyvázání se z kontraktu spotového určení cen energií.
„Když se zákazník rozhodne odejít, tak po uplynutí nějaké lhůty se ze sjednaného kontraktu také dostane,“ uvedl k plánům ministr Síkela.
Dojít by podle něj mělo i na vyšší finanční postihy pro obchodníky uplatňující ve své praxi nekalé praktiky při sjednávání spotových cen.
Veronika Táchová
