Česko poskytlo Ukrajincům na humanitárních dávkách od začátku ruské invaze 5,9 miliardy korun. Domácnostem v Česku stát na ubytování uprchlíků prozatím přispěl částkou 846 milionů korun. Jsou tu i další náklady.
Uvedené částky potvrdilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Další náklady si uprchlická krize vyžádala na zdravotním pojištění. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] kvůli automatickému udělování plného zdravotního pojištění navýšilo letošní platby za státní pojištěnce o 5,2 miliardy korun. A to přesto, že celkově výši plateb za státní pojištěnce snížilo na loňskou úroveň. Čímž si stát snížil náklady ve výši zhruba 14 miliard korun. Další peníze Česko na pomoc Ukrajině vydalo formou nákupů zbraní [cca 3,8 mld. Kč, pozn. red.] a humanitární pomoci přímo na Ukrajinu nebo prostřednictvím programů na zvládání uprchlické krize doma.
O humanitární dávky žádají tisíce běženců denně. Nově i online
Na pořízení základních potřeb pro začátek života v cizí zemi poskytuje Česko Ukrajincům i nadále humanitární dávku, která do konce června činila 5 000 korun na osobu. Od července se pak srovnala na úroveň životního minima, které pro dospělého činí 4 620 korun a pro dítě do 18 let 3 320 korun. Dávku stát vyplácí za měsíc, kdy lidé získali vízum k ochraně. Uprchlíci ji mohou v případě potřeby pobírat opakovaně, a to ještě dalších pět měsíců.
Podle MPSV úřady vydaly za půl roku od začátku invaze celkem 1,17 milionu dávek. Ještě před zavedením humanitární dávky mohli uprchlíci získat dávku mimořádné okamžité pomoci. U úřadů práce se v minulých měsících tvořily dlouhé fronty. Vláda později změnila úpravu pravidel. Běženci, kteří mají zajištěné ubytování a v něm i základní vybavení, stravu a hygienické potřeby, už nemají na humanitární dávku nárok.
Ubytování pro uprchlíky nese další náklady
Ubytování uprchlíkům od počátku nabízely domácnosti. Lidé přijali uprchlíky do vlastních domovů, jiní poskytli své volné byty. Stát jim za to vyplácí takzvané solidární příspěvky. Dosud jich poslal 100 200 za 846 milionů korun.
Podporu je možné žádat na ubytování, které má prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu. Podmínkou je sociální zařízení a přístup k pitné vodě. Ubytovatelé ho museli poskytnout nejméně na 16 dnů v měsíci. Do konce června mohli měsíčně získat na osobu 3 000 korun, nejvýš však 12 000 korun. Částka za pokoj a celý byt se nikterak nelišila. Od července se podpora za poskytnutí celého bytu navýšila. Na jednoho azylanta dosahuje 5 000 korun, na dva 9 000 korun, na tři 12 000 korun, na čtyři 14 000 korun. A na pět a více uprchlíků lidé žádají o podporu ve výši 15 000 korun.
Příspěvky se začaly vyplácet jen na byty, které byly dříve prázdné. Opatření má bránit výpovědím a vystěhování nájemníků kvůli snaze získat podporu od státu. Solidární dávka je i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu. I takové ubytování se ale považuje za bezplatné.
Další náklady si vezme školství a municipality
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby Česká republika přijala na počet obyvatel vůbec nejvíc uprchlíků v Evropě. Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR] vydalo přes 415 000 víz k dočasné ochraně. Zhruba 35 procent příchozích jsou děti a mladí do 18 let. Z dospělých připadá 72 procent na ženy. Více než pět procent dospělých je starších 65 let.
Podle ministra práce Mariana Jurečky [KDU-ČSL] byl příchod statisíců lidí z Ukrajiny pro Česko velká zkouška. Ministr a další členové vlády si nyní pochvalují, že mnozí z Ukrajinců již v Česku pracují. Těch má být podle něj 107 tisíc. Jinou skutečností je, že podstatná část z těchto pracujících má jen zkrácený úvazek s výdělkem do deseti tisíc. Což značí, že se nepodílí na pojistných odvodech. Například Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, u níž je přes 95 procent uprchlíků z Ukrajiny, odvádí pojištění cca 40 tisíc z nich.
Do integrace se spolu s MPSV zapojilo i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR], které vypsalo dotace na rozšíření ubytovacích kapacit pro uprchlíky. Ve speciálním programu dosud přijalo 143 žádostí o dotace v objemu 194 milionů korun.
Další nemalé náklady si vyžádá integrace ukrajinských dětí do českých škol. Již v září jich do mateřských, základních a středních škol nastoupí desítky tisíc. Do nového školního roku se v Česku zapsalo zatím přibližně 57 000 žáků z Ukrajiny. Číslo v minulém týdnu uvedl ministr školství Vladimír Balaš [STAN]. Byť původně hovořil o 130 000 dětech, které v září nastoupí do českých škol.
Ukrajincům Češi finančně pomáhají i přímo
Další peníze na pomoc Ukrajině zasílají sami Češi. Od začátku invaze poslali na účty humanitárních organizací přes čtyři miliardy korun a přispívají dál. Vyplývá to z informací největších organizátorů sbírek. Peníze slouží k pomoci obětem války, uprchlíkům i k nákupu zbraní pro ukrajinskou armádu. Nejvíce peněz darovali jednotlivci, organizace a firmy ihned po útoku. Za prvních 14 dní se na účtech pro Ukrajinu sešly dvě miliardy korun.
I když podobně jako při jiných mimořádných situacích podpora časem opadá, částky přibývají ve sbírkách i nyní, půl roku od zahájení bojů. Impulzem pro zaslání peněz bylo nedávné výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Závěrem shrňme, že od začátku invaze na Ukrajinu [24.2.] doteď [23.8.] Česká republika přijala na počet obyvatel vůbec nejvíc uprchlíků v Evropě. Ministerstvo vnitra vydalo přes 415 000 víz dočasné ochrany. Zhruba 35 procent příchozích tvoří děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent připadá na ženy. Více než pět procent dospělých je starších 65 let.
–ČTK/DNA–
