Češi mají úvěry za 3,14 bilionu. A dál se zadlužují

331
bilionu
Foto: Pixabay.com

Celkový dluh obyvatel Česka dosáhl na konci letošního prvního pololetí 3,14 bilionu korun. Meziročně narostl o 365,5 miliardy korun. Čistě hypoteticky každý Čech dluží v průměru přes 300 tisíc korun.

Informace přinesl Bankovní a Nebankovní registr klientských informací [BRKI/NRKI]. Z 3,14 bilionu korun připadá 2,61 bilionu korun na takzvaný dlouhodobý dluh a 526,2 miliardy na krátkodobý. Největší podíl obyvatel s dlouhodobým úvěrem připadá na Středočeský kraj, kde má takový závazek 11,5 procenta obyvatel. V krátkodobých úvěrech vedou obyvatelé Karlovarského kraje, ve kterém má úvěr na spotřebu 25,2 procenta lidí.

Největší průměrnou částku dluhu na bydlení drží dlouhodobě Praha, kde průměrný klient dluží 4,033 milionu korun v rámci hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. S velkým odstupem následuje Středočeský kraj, kde průměrná částka činí 2,63 milionu Kč.

Dlouhodobý dluh [úvěry na bydlení] k 30.6.2022
Kraj Počet klientů v tisících Průměrná suma/klient v tis. Kč Podíl klientů na počtu obyvatel kraje Podíl klientů, kteří nesplácejí
Jihočeský 65 2 036 10,2 % 0,87 %
Jihomoravský 133 2 401 11,2 % 0,92 %
Královéhradecký 62 2 085 11,3 % 1,01 %
Karlovarský 30,6 1 616 10,4 % 1,55 %
Liberecký 45 2 101 10,1 % 0,94 %
Moravskoslezský 113 1 859 9,3 % 1,12 %
Olomoucký 65 1 975 10,3 % 0,98 %
Pardubický 53 2 012 10,3 % 0,98 %
Praha 127 4 033 9,8 % 0,55 %
Plzeňský 59 2 143 10,2 % 0,84 %
Středočeský 156 2 634 11,5 % 0,74 %
Ústecký 70 1 670 8,5 % 1,52 %
Vysočina 48 1 853 9,5 % 0,94 %
Zlínský 60 1 913 10,4 % 0,92 %
Celkem / průměr 1 106 2 364 10,4 % 0,93 %

[Zdroj: CRIF]

Největší průměrná částka krátkodobého dluhu je v kraji Vysočina, kde činí 250 tisíc korun. Těsně za ním je Středočeský kraj s průměrnou hodnotou dluhu 248,6 tisíce korun.

„Naše statistiky ukazují, že je dlouhodobě nízký podíl klientů, kteří nesplácejí úvěry na bydlení, tedy hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření. Napříč jednotlivými kraji evidujeme tento podíl pouze v rozmezí půl procenta až 1,5 procenta klientů. Důvod je jednoduchý, nikdo nechce v případě nesplácení úvěru přijít o bydlení,“ říká výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací [NRKI] Jiří Rajl.

Odlišná situace podle něj ale panuje u krátkodobých úvěrů. V jejich případě se podíl klientů s ohroženým dluhem pohybuje mezi šesti až deseti procenty. Nejvíce nespolehlivých klientů má tradičně Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

Dlouhodobý dluh je 2,61 bilionu, krátkodobý 0,5 bilionu

Dlouhodobý dluh činil 2,61 bilionu korun a jeho růst oproti loňsku výrazně zpomalil. Meziročně se zvýšil o 332,3 miliardy korun. To je ve srovnání s prvním čtvrtletím 2022 o 51,5 miliardy korun více. Je to nejmenší čtvrtletní přírůstek za rok a půl.

„Objem nových dlouhodobých úvěrů se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil téměř o polovinu, přitom musíme brát v úvahu to, že řada z těchto úvěrů byla sjednána za dříve dohodnutých podmínek, a tedy s lepšími sazbami, než jsou aktuálně nabízeny. Ve druhém pololetí tohoto roku proto očekáváme další snížení zájmu o dlouhodobé úvěry na bydlení,“ vysvětluje Jiří Rajl.

I přes snižující se zájem o nové dlouhodobé úvěry podle něj stále roste celkové zadlužení domácností těmito úvěry. Lidé si totiž u hypoték sjednávají stále vyšší částky.

Krátkodobý dluh [úvěry na spotřebu] k 30.6.2022
Kraj Počet klientů v tisících Průměrná suma/klient v tis. Kč Podíl klientů na počtu obyvatel kraje Podíl klientů, kteří nesplácejí
Jihočeský 141 240 22,0 % 7,0 %
Jihomoravský 231 234 19,6 % 6,8 %
Královéhradecký 128 220 23,2 % 7,1 %
Karlovarský 75 242 25,2 % 9,8 %
Liberecký 104 233 23,5 % 8,6 %
Moravskoslezský 272 218 22,5 % 8,8 %
Olomoucký 129 223 20,4 % 7,4 %
Pardubický 95 225 18,4 % 7,0 %
Praha 257 225 19,9 % 5,7 %
Plzeňský 120 236 20,6 % 7,8 %
Středočeský 292 249 21,6 % 6,5 %
Ústecký 191 237 23,3 % 10,4 %
Vysočina 85 250 16,8 % 6,3 %
Zlínský 111 213 19,0 % 6,0 %
Celkem / průměr 2 287 230 21,6 % 7,6 %

[Zdroj: CRIF]

Krátkodobý dluh ke konci druhého čtvrtletí činil 526,2 miliardy korun. Meziročně stoupl o 6,7 procenta. Před pandemií covidu postupně slábla poptávka po krátkodobých úvěrech na spotřebu. Přibližně od poloviny loňského roku se zájem o ně opět zvyšuje.

Češi své dluhy splácejí celkem zodpovědně

Klientů, kteří nespláceli řádně svůj dlouhodobý dluh, bylo ke konci druhého čtvrtletí 10 318. To je o 14,6 procenta méně než ve stejném období loni. Objem ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně klesl o pětinu na 5,3 miliardy korun. V případě krátkodobých úvěrů se počet klientů v platební neschopnosti snížil na 172 761 osob. To znamená, že jich je o 4,1 procenta méně. Objem dlužných částek klesl o 1,2 procenta na 22,2 miliardy korun.

Nízký počet klientů s ohroženým dluhem poukazuje na to, že se lidé v očekávání složitého vývoje ekonomiky snaží mít své dluhy splacené a chovají se zodpovědně. Navíc tuzemský bankovní sektor je ve velmi dobré kondici a principy bezpečného úvěrování spolu se zodpovědným prověřováním žadatelů pomocí úvěrových registrů se nyní zúročují,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací [BRKI] Lenka Novotná.

Registry dlužníků: Co dělat, když záznam v nich brání hypotéce

Zároveň upozornila na fakt, že stále více lidí dnes žádá o dlouhodobý i krátkodobý úvěr současně, což lze potenciálně vyhodnotit jako rizikové chování.

Nejvíce zadluženou skupinou s dlouhodobými závazky jsou lidé ve věku 35 až 44 let. Ti se na celkovém dluhu podílejí 42,5 procenta. Nejvíce se zadlužují lidé ve věku 45 až 54 let. Jejich podíl na celkovém dluhu činí 29,3 procenta. Rizikem nesplácení jsou v případě dlouhodobého dluhu nejvíce ohroženi lidé ve věkové skupině 55+. Ti už nyní nesplácejí 0,8 procenta svých dluhů. Což je napříč věkovými skupinami nejvíce. Zároveň v této věkové kategorii dlouhodobé dluhy řádně nesplácí 1,5 procenta dlužníků. To je opět nejvíce ze všech věkových skupin.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here