Největší potíže kvůli zdražujícím energiím mají samostatně žijící senioři, zjistil červencový průzkum Institutu prevence a řešení předlužení [IPŘP]. A vládní energetický úsporný tarif jim podle zástupců IPŘP pomůže jen „málo“.
Podle výkonné ředitelky IPŘP Gabriely Vondruškové výsledky pravidelného měsíčního průzkumu potvrdily, že vládní pomoc je třeba přednostně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel. Ty už nyní totiž čelí vážným existenčním problémům. Anebo se k nim velmi rychle blíží.
„Ohlášený úsporný tarif jde ale opačnou cestou. Tedy pomoci všem a málo, místo jen zranitelným a adekvátně. Většina z 66 miliard korun, které vláda plánuje na úsporný tarif využít, zamíří tam, kde vůbec není třeba,“ shrnuje stanovisko IPŘP k vládnímu energetickému úsporného tarifu Vondrušková.
Není ale ve všem kritická. Podle ní je vhodným nástrojem ke zmírnění dopadů rostoucích cen energií příspěvek na bydlení. U něj je podle ní třeba ještě zjednodušit přístup k jeho získání. Zároveň navýšit normativy na bydlení, k čemuž se vláda zavázala, aby reflektovaly aktuální ceny energií. A současně posílit kapacity úřadů práce, aby zvýšený nápor žadatelů o příspěvek zvládaly.
Nejohroženější jsou samostatně žijící senioři
Z šetření IPŘP vyplynulo, že svou finanční situaci přestávají zvládat samostatně žijící senioři. Ti ve 48 procentech udávají střední až velké problémy s růstem cen energií. Dalších 30 procent potvrzuje menší problémy.
Zasažení domácností vysokými cenami energií podle typu domácnosti
[Zdroj: IPŘP]
Situaci na svých účtech silně pociťují i samoživitelé a samoživitelky s dětmi. Ti udávají potíže ve 40 procentech, a samostatně žijící dospělí ve 34 procentech. Rostoucí ceny znamenají potíže také pro lidi žijící v nájmu a podnájmu [32 %].
Podíl domácností v problémech roste
Pravidelný průzkum dále zjistil, že celkově se zvyšuje počet domácností, které mají finanční potíže v souvislosti se zvyšováním cen energií. Za červenec se podíl lidí se středními až velkými problémy zvýšil z 21 na 24 procent. Nejhůře na tom jsou regiony Severozápad, Jihovýchod a Střední Morava. Naopak nejlépe hodnotí svou finanční situaci lidé v Praze.
Zasažení domácností vysokými cenami energií podle regionů
[Zdroj: IPŘP]
Z hlediska regionů jsou na tom nejhůře lidé žijící v regionu Severozápad [Karlovarský a Ústecký kraj – 32 %], Střední Morava [Olomoucký a Zlínský kraj – 28 %]. Dále Jihovýchod země [Vysočina a Jihomoravský kraji – 28 %]. Nejvíce se situace za poslední tři měsíce zhoršila na Severozápadě, kde se podíl lidí v problémech zvýšil z 18 procent na 32 procent. Naopak nejlépe hodnotí svou situaci obyvatelé Prahy se 14% podílem lidí se středními až velkými problémy.
Úsporný energetický tarif dostanou i ti, jež ho nepotřebují
Z pohledu příjmů domácností střední a velké problémy hlásí už 44 procent domácností pod hranicí chudoby a 28 procent nízkopříjmových domácností. U nadstandardně příjmových je to 13 procent.
Zasažení domácností vysokými cenami energií podle příjmů domácnosti
[Zdroj: IPŘP]
Osob s vysokými příjmy se problém zvyšujících cen energií dotýká jen ve třech procentech. Napříč příjmovými skupinami má ukazatel rostoucí trend. Institut proto předpokládá, že situace se s dalším zdražováním energií a příchodem zimy ještě zhorší.
Daniel Tácha
