V Česku je draho, protože v něm bylo levno, zní z ČNB

Zruinovaná ekonomika, ale i koruna. To jsou hlavní rizika, která aktuálně hrozí Česku. Klíčovou roli v následujících měsících sehraje nejen vláda, ale i Česká národní banka [ČNB]. V obou případech se přitom pohraje docela „vabank“.

Jakkoli centrální banka s nově poskládanou bankovní radou již zveřejnila svou novou makroekonomickou predikci, není od věci se blíž podívat, jak aktuální situaci, v níž hrají prim drahé energie, vnímá nový guvernér ČNB Aleš Michl. Poslouží nám k tomu analýza, kterou publikoval [26.8.] se svým poradcem Tomášem Adamem, s názvem Inflace v ČR: cyklický či acyklický příběh?

„Identifikace příčin inflace je zásadní pro způsob její léčby,“ uvádějí autoři ve svém textu. A pokládají si otázku, jestli aktuální inflace pramení z cyklických či acyklických faktorů.

Vysoké školy energie neutáhnou. Zvažují online výuku

Cyklické faktory definují jako přehřívání ekonomiky v rostoucí fázi cyklu, a to zejména rostoucí reálnou poptávkou tlačící na potenciál ekonomiky. Acyklické faktory jako stav po otevření ekonomiky po lockdownech doprovázeném průsakem nabídkových šoků v prostředí zvýšených inflačních očekávání. To znamená de facto takzvanou „válečnou inflaci“. V obou případech nabízejí odpovídající politiku centrální banky, jejímž hlavním úkolem je udržení stability.

„Pokud inflace pramení z přehřívající se ekonomiky, měnová politika by měla svým nastavením tlumit hospodářskou aktivitu v rostoucí fázi cyklu. Za vrcholem cyklu by pak již měla s utahováním kvůli zpoždění v transmisi brzdit. Pokud příčinou není rostoucí poptávka v české ekonomice, měnová politika by měla svým nastavením především zajistit ukotvenost inflačních očekávání,“ vyjasňují.

Je inflace v Česku spojená s cyklickým vývojem?

Podle obou autorů aktuální vývoj reálné spotřeby domácností vzbuzuje pochybnosti o tom, že by česká ekonomika byla v posledním roce v robustní expanzi. Zdůrazňují pokles spotřeby domácností ve čtvrtém kvartále loňského a prvním kvartále letošního roku.

HDP v 1. kvartále rostl. Spotřeba domácností už ale padala

Růst spotřeby domácností ve druhém a třetím kvartále loňského roku vysvětlují otevřením ekonomiky po lockdownech a narušenými obchodními řetězci pozdržené poptávky. Odvolávají se i na zahraničí. Spotřeba tuzemských domácností v mezinárodním srovnání podle nich rostla „spíše průměrně“.

„Data tedy nepotvrzují to, že by v ČR spotřebitelé svojí reálnou poptávkou tlačili na růst cen,“ činí první závěr autoři analýzy a pokládají si zásadní otázku: „Co tedy vysvětluje vzedmutí inflace, včetně její jádrové složky?“

Podle jejich názoru vysoké hodnoty inflace souvisí především s psychologií a cenovou strategií firem. Svoji roli v tom podle jejich slov sehrála silná spotřebitelská poptávka a omezená nabídka. Také došlo ke snížení daňové zátěže fyzických osob, a tedy růstu jejich disponibilních příjmů.

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

„Obchodníci měli i přes finanční kompenzace během covidu příjmy nižší, což se snažili růstem cen vynahradit. Této situaci nepomohlo ani načasování parlamentních voleb, kdy se inflace stala celospolečenským tématem,“ uvádějí autoři.

Tyto a další faktory pak podle nich vedly k tomu, že došlo ke skokovému přecenění zboží a služeb napříč odvětvími ve velmi krátkém čase. Většina zmíněných efektů přitom platila pro všechny země EU v podobné míře.

V Česku bylo levně, proto je v něm nyní draze

Guvernér Aleš Michl se svým poradcem Tomášem Adamem avšak pokračují v kladení otázek. Jednou z nich je ta, proč, když spotřeba Čechů byla v mezinárodním srovnání „spíše průměrná“, jádrová inflace v Česku roste nejrychlejším tempem v EU. Podle nich vysvětlením může být struktura ekonomiky, včetně rozdílné cenové hladiny.

Chleba v Česku patří k nejlevnějším v Evropské unii

„U celkové inflace hraje roli váha energií a potravin ve spotřebním koši. Vzhledem k nižším mzdám v ČR [a dalších zemích s nižší cenovou hladinou] je tato váha vyšší než u bohatších zemí. U jádrové inflace hraje roli také energetická náročnost průmyslu a služeb, tržní struktura a podobně,“ uvádějí.

A znovu se vracejí k rozdílné cenové hladině: „Pokud například u restaurace zdraží ve všech zemích vstupy na energie a potraviny na jeden oběd o 1 euro, větší dopad do inflace bude u země s nižší cenovou hladinou, kde oběd zdraží z 5 na 6 eur [+20 %] než u země, kde zdraží z 10 na 11 eur [+10 %]. To je jedním z důvodů, proč pozorujeme nejvyšší růst cen napříč cenovými okruhy [ceny služeb, zboží, potravin] u zemí s nižší cenovou hladinou.“

Všichni občané mají prospěch z EU, říká Věra Jourová

Podle jejich názoru Česká republika stojí spolu s ostatními zeměmi, které do EU vstoupily po roce 2004, ve všech těchto dimenzích na nepříznivé pozici. A právě to podle jejich názoru vysvětluje významnou část inflačního diferenciálu oproti původním zemím EU.

Co je a co bude

Autoři analýzy mají za to, že v následujících měsících klesající reálná poptávka nejspíše povede ke zmírnění růstu cen. Jakkoli ty, jak připouštějí, odráží zejména průsak vysokých cen energií a dalších nákladů, stejně jako silná poptávka po otevření ekonomiky po lockdownech. Zde argumentují vývojem disponibilního důchodu domácností, jenž je a bude i v následujících čtvrtletích „hluboce záporný“. Upozorňují na to, že reálné příjmy domácností klesly již na konci loňského roku.

Průměrná mzda ve 4. kvartále reálně klesla o 2 procenta

„Pokles spotřeby se bude nejspíše prohlubovat s tím, jak budou navyšovány zálohy za energie a budou postupně přicházet účty za nedoplatky [část nákladů může být kompenzována úsporným tarifem],“ argumentují s tím, že protiinflačním tlakem bude i negativní sentiment ohledně dalšího ekonomického vývoje.

Z hlediska měnové politiky je pak klíčové jejich následující vyjádření: „Dalším faktorem tlumícím poptávku bude měnová politika. Ta se nachází v restriktivním teritoriu, protože ex ante reálná repo sazba je kladná [poprvé od začátku 2009]. Například analytici z panelu IOFT očekávají inflaci v červenci 2023 na úrovni 6,2 %, reálná repo sazba ČNB je tedy na úrovni +0,8 % a bude se postupně zvyšovat s klesajícím inflačním výhledem při stabilitě či růstu nominálních sazeb v nadcházejících čtvrtletích.“

ČNB bude nyní intervenovat, co to půjde

Dotýkají se i situace ve světě. Podle nich odezní faktory, které loni zvýšily spotřebu domácností ve světě, zejména pak v USA. Přičemž to byla právě masivní poptávka v USA, která podle nich sehrála klíčovou roli v narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců. Odvolávají se přitom i na přísnější měnovou politiku americké centrální banky.

„V neposlední řadě došlo k obratu na finančních trzích a poklesu hodnoty portfolií investorů,“ dodávají s odkazem na „efekt bohatství“.

Inflace v Česku a politika ČNB

A co se bude dít dál? U spotřebitelských cen v Česku autoři analýzy očekávají narovnání některých zvláštností z doby covidu. Za příklad dávají ceny oděvů a obuvi, které v Česku rostly enormním tempem, aniž by proto byl reálný důvod. Uvádějí i mimořádnou situaci u nákupu počítačů v době covidu. A zmiňují i brutální propad hypotečního trhu.

Hypoúroky zřejmě našly svůj strop. Je to 7 % a poplatky

Podle nich se přitom dá očekávat, že s poklesem úvěrové aktivity dojde k výraznému zmírnění růstu či dokonce k poklesu cen nemovitostí. Což, jak zdůrazňují, nebude „hned“, ale spíše „pomalu“.

A „pomalu“ roste podle nich i česká a světová ekonomika. V případě Česka připouštějí – stejně jako Ministerstvo financí ČR – v následujících měsících možnou recesi. To podle jejich názoru znovu utlumí inflaci.

Inflace si vzala oddychový čas. Přesto stoupla na 17,5 %

A co se týče politiky ČNB? U ní autoři analýzy nepředkládají v zásadě nic, co by nebylo známo. Přesto zdůrazňují, že měnová politika ČNB se nyní nachází v restriktivním teritoriu a úrokové sazby jsou na nejvyšší úrovni od roku 1999. Přičemž – a to je důležité – na zvýšených hodnotách setrvají i v následujících kvartálech. Odpověď na to, kdy se ČNB spolu s Českem dopracuje k 2% inflačnímu cíli, ale nedávají.

Daniel Tácha