Děláme stejné chyby jako za covidu, tvrdí Zamrazilová

„My jsme se ještě ani nevypořádali s tím, co se tady dělo za covidu, ale jsme opět v úplně tom samém,“ uvedla [28.8.] v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce [OVM] viceguvernérka České národní banky [ČNB] Eva Zamrazilová.

Za „určitě špatný krok“ označila rozhodnutí vlády přidat zaměstnancům ve veřejném sektoru od září deset procent na platech.

„Je to hrozně špatný signál pro mzdová vyjednávání. Protože všichni zaměstnanci, když uvidí, že stát zvyšuje platy, budou chtít, aby i oni dostali přidáno. […] Ale každý ten zaměstnanec si dnes musí uvědomit, že ten jeho zaměstnavatel může za současné situace již narážet na nějakou hranici, která se ukáže jako neúnosná,“ řekla Eva Zamrazilová.

Platy ve veřejném sektoru stoupnou od září o 10 %

Argumentovala hospodářskou krizí v 70tých letech v USA, kde zejména odbory podnítily při rostoucí inflaci způsobenou ropným šokem [obdoba covidu/války na Ukrajině, pozn. red.]  rychlý růst mezd, což dál jen podnítilo inflaci. Tu ukončil až tvrdý postup americké centrální banky, která razantně zvedla úrokové sazby.

Bez cenové stability ekonomika nefunguje pro nikoho

Zamrazilová v OVM zmínila i stěžejní roli tehdejšího guvernéra FEDu Paula Volckera [1979 až 1989], jenž se mimo jiné proslavil výrokem, že „inflace se částečně živí sama sebou“. Není bez zajímavosti, že na Volckera se ve svém pátečním projevu odvolával i současný guvernér FEDu Jerome Powell.

ČNB bude nyní intervenovat, co to půjde

Viceguvernérka Zamrazilová v OVM vysvětlila, že přidání lidem ve státním sektoru není problém ani tak finanční, protože vezme ze státního rozpočtu nejspíš jen něco přes miliardu korun, neblaze se ale promítne do tlaku na další růst mezd. Což je z hlediska dalšího inflačního vývoje nyní jedno z největších rizik.

„Tady rostly mzdy několik let nad produktivitu práce. A to je jeden z faktorů, který přispěl k inflačnímu podhoubí v České republice. K tomu, proč tu máme čtvrtou nejvyšší inflaci v EU,“ mimo jiné upozornila.

Mzdy české firmy nepoloží, položí je energie

Slovům Evy Zamrazilové ve věcí mezd a platů oponoval další host pořadu, jímž byl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Vít Samek. Podle něj české podniky nepoloží růst mezd, ale vysoké ceny energií. V této věci podle Samka docela selhává vláda, která nepřináší efektivní podpůrná opatření. A ta, která nakonec učiní, udělá až příliš pozdě.

Co se týče růstu platů a mezd, zmínil i vyjednávání odborů s šéfkou vládní TOP O9 Markétou Adamovou Pekarovou.

„Samozřejmě, že nás při jednáních o platech přesvědčovala i paní Pekarová o tom, abychom říkali lidem, aby si chodili pro sociální dávky. A tady se stále tvrdí, že když se zvednou mzdy, klekne ekonomika, to přece ale není pravda,“ řekl.

„A paní Pekarová tak teď mění název strany na NeTOP 22,“ přidal k dobrému Samek.

Potíže s drahými energiemi hlásí už i nemocnice

Podle něj je ve státním rozpočtu dost peněz na to, aby vláda více pomáhala domácnostem i firmám. Řekl, že se na odbory dokonce obrátili zaměstnavatelé s návrhem na spojení při vytváření tlaku na vládu. To ve smyslu například aktivace kurzarbeitu či využití Dočasného rámce EK, jak ho již nyní prosazuje například Francie nebo Německo

„Hrozí, že podniky padnou, ale ne kvůli mzdám, ale kvůli tomu plynu. […] Vláda je stále ve fázi, že stále něco chystá, ale to za půl roku, rok. V Německu už ta pomoc ale běží. A české firmy se stávají nekonkurenceschopné,“ upřesnil odborář.

Začněte už konečně něco dělat, apelují firmy na vládu

V podobném duchu se vyjádřil k takzvané válečné dani, případně dani z nadměrných zisků. Podle něj je to jedna z cest, která může pomoci. Má to ale podmínku.

„To jsou samé diskuze, jednání, ale vláda musí řešit situaci hned teď. A pokud tedy chce mít takovou daň, už ji musí tlačit do parlamentu. Ne, že o tom zase bude jen další půl rok jednat. […] Materiál Národní ekonomické rady vlády, který k tomu vznikl, tak to je materiál jen jednoho z poradních orgánů. Takže ten si možná jen někdo přečte,“ řekl.

Zastropujme ceny energií, radí Zamrazilová

Eva Zamrazilová v OVM kromě inflačních očekávání, kam patří i růst mezd a platů, jako hlavní podíl na současné inflaci podtrhla ceny energií. Ty podle jejích slov rostou v důsledku sankční politiky Evropské unie vůči Rusku.

„Základním motorem růstu cen energií jsou ceny zemního plynu. Ty se odtrhly od reality kvůli válce na Ukrajině. Nezpochybňuji zavedení sankcí na Rusko, ale to byl krok A. Krok B pak udělalo Rusko, které ceny energií a zejména zemního plynu používá jako zbraň proti EU,“ uvedla Zamrazilová.

Mluvme o míru, nemluvme o vítězství, vyzval Orbán

Podle ní by EU měla přejít k zastropování cen plynu pro všechny evropské země. Pokud by k tomu došlo, nemusela by podle jejího názoru vláda zavádět ani novou daň z nadměrných zisků. Vyřešila by tím hlavní akcelerátor současné inflace a nákladů domácností, firem i státu na její zvládání.

„Výhodu máme v tom, že jsme předsednická země a jsme jedna z nejvíce postižených zemí, tak z mého pohledu by bylo lepší tu cenu zastropovat. Nemuseli bychom pak přemýšlet o ´válečných daních´ z nepřiměřeného zisku,“ uvedla.

Podle Víta Samka i to je cesta. Problém podle něj je ale stále stejný. Vláda musí přestat svolávat sympozia a pořádat debaty a začít jednat. Za příklad dobré praxe dal Francii, kde vláda zastropovala ceny energií již loni na podzim.

„Když to jde ve Francii, proč to nejde u nás?“

Položil v OVM řečnickou otázku odborář s tím, že za chvíli bude české předsednictví minulostí, ale Česko bude stále tam, kde je teď. Neposune se s v ničem a nikam.

Plošná opatření kritizuje i členka NERV Helena Horská

Dalším hostem pořadu byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády [NERV]. Ta částečně hájila vládu v tom smyslu, že domácnostem a firmám pomáhá s vysokou inflací. I ona pod tlakem ostatních diskutujících ale uvedla, že je v rozporu s jejím přesvědčením, když vláda volí plošná podpůrná opatření namísto cílených.

„Ta odpovědnost je ale na politických, ne na členech NERVu,“ hájila se s tím, že ona není politička a nikdy jí nebude.

IPŘP: Energetický úsporný tarif je hrubá chyba

V závěru pořadu upozornila na další důležitý aspekt současné situace. A to, že se dál prohlubuje strukturální deficit České republiky. Podle ní je už nyní mnohem vyšší než dosud zmiňovaných 220 miliard korun ročně. Strukturální deficit zjednodušeně vyjadřuje pravidelné výdaje státu, nikoli tedy mimořádné, které ale převyšují pravidelné příjmy státu.

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

„Náš současný státní rozpočet už teď není ufinancovatelný. Naše ekonomika náš státní rozpočet neufinancuje,“ řekla Helena Horská.

I proto podle ní členové NERVu pracují na tom, kde najít další příjmy do státního rozpočtu. A nejen příjmy. Potvrdila, že tlak je i na pokračování politiky škrtů.

„Situace ve státním rozpočtu, když použiji slovo, že je napjatá, tak je to ještě velice mírné. My nyní připravujeme, říkáme tomu ´umazávátko´, které nám ukáže, kde se dá ušetřit. To znamená, že budeme hledat cesty, jak ušetřit,“ vysvětlila.

V Česku je draho, protože v něm bylo levno, zní z ČNB

Eva Zamrazilová v této souvislosti poznamenala, že vláda i NERV by mohly začít v eliminaci drahých plošných podpůrných opatření. Nebo v zeštíhlení počtu zaměstnanců závislých na veřejných rozpočtech. Což by pomohlo trhu práce. Dodejme, že viceguvernérka i ostře zkritizovala aktuální dohodu o růstu mezd zaměstnanců ČNB s odkazem na to, že ten se netýká bankovní rady, jejíž platy zůstaly a dál zůstávají zmrazené.

Daniel Tácha