Nejčastěji deportovanými osobami z Německa v první polovině tohoto roku byli občané Severní Makedonie a Albánie. Potíže s migranty z Albánie řeší i Británie. Cizinci do ní míří na malých člunech přes Lamanšský průliv.
Německé úřady za prvních šest měsíců letošního roku vyhostily téměř 6 200 cizinců. Informoval o tom server Balkan Insight. Podle něj aktuální statistiky potvrzují silný migrační tok z Balkánu do západní Evropy.
Z celkových 6 198 vyhoštěných migrantů z Německa jich 454 pocházelo ze Severní Makedonie, nejvíce ze všech států. Na druhém místě byli Albánci, jichž úřady vyhostily 402. Uvádí to data německého migračního úřadu, která si vyžádal Spolkový sněm.
V roce 2015 se Německo pokusilo omezit příliv migrantů z Balkánu tím, že zařadilo Albánii, Černou Horu a Kosovo na seznam takzvaných bezpečných zemí. Tím se snižují jejich šance na udělení azylu. Statistiky nicméně ukazují, že příliv albánských žadatelů o azyl pokračuje, a to do Německa i dalších zemí EU.
Albánie podle dat Eurostatu za loňský rok zaujímá z balkánských zemí první místo z hlediska podaných žádostí o azyl v celé Evropské unii. Celkově požádalo v EU o ochranu 13 210 občanů Albánie, nejčastěji ve Francii, Belgii a Německu. Severní Makedonie se umístila na druhé příčce s 3 020 žádostmi.
Migranti z Balkánu se snaží dostat i do Británie
Zesílené migrační toky z Balkánu do zemí západní Evropy potvrzuje i Británie. Celkově se v první půli letošního roku na malých člunech do Británie dostalo bezmála 12 800 migrantů. Což je dvakrát tolik než ve stejném období loňského roku. Albánie byla mezi těmito migranty nejčastější zemí původu.
Británie minulý týden dokonce ohlásila plán na zrychlení vyhošťování albánských běženců. Ti na ostrovní stát připlouvají na člunech přes Lamanšský průliv. Od ledna do konce června jich bylo 2 165, zatímco ve stejném období loňského roku 23.
„Úřady se budou zabývat přednostně žádostmi o azyl těchto migrantů a část z nich zřejmě odmítnou. Velká Británie totiž považuje Albánii za bohatou a prosperující zemi,“ uvedla agentura AP.
Podle ministryně vnitra Priti Patelové mnoho Albánců věří lžím převaděčů a organizovaného zločinu a cestu si zaplatí.
„Toto zneužívání imigračního systému a ohrožování lidských životů nemůže pokračovat,“ uvedla Patelová s tím, že v britském přístavu Kent nově zřídí hlídky albánské policie.
Po vyhodnocení žádosti o azyl chce britské ministerstvo vnitra vyhostit neúspěšné žadatele co nejrychleji. Nový postup má podle úřadů odradit Albánce od podniknutí nebezpečné cesty na člunech přes Lamanšský průliv do Británie. Podle albánského ministra vnitra Bledi Cuciho tím chce země ale nabídnout albánským kvalifikovaným pracovníkům více možností, jak získat legální zaměstnání v zemi.
Migranti z Albánie jsou dlouhodobý problém
Balkánské státy procházejí v posledních dekádách nebývalým demografickým úpadkem. Za posledních 30 let opustilo Albánii přibližně 1,7 milionu lidí, to je téměř 37 procent obyvatelstva. V zemi usilující o členství v EU nyní žije kolem 2,9 milionu lidí. Severní Makedonie za posledních 20 let ztratila 200 000 obyvatel, tedy zhruba deset procent.
Úbytek populace se nevyhýbá ani hospodářsky silnějšímu Chorvatsku. V něm se za posledních deset let počet obyvatel snížil o zhruba deset procent na nynějších asi 3,9 milionu. Což přináší potíže hlavně obyvatelstvu ve vnitrozemí, které netěží ze silného cestovního ruchu.
Problém je i skutečnost, že Albánie, Srbsko, Chorvatsko, Severní Makedonie a další země slouží jako tranzitní země do západní Evropy lidí z arabských regionů. Důležitou roli v tom hraje Bosna a Hercegovina nebo Kosovo, v nichž převládá islámské náboženství nad pravoslavnou a římskokatolickou vírou. Problém s migranty řeší aktuálně i Česká republika. Do Německa přes ni dlouhodobě nelegálně přecházejí hlavně uprchlíci ze Sýrie.
–ČTK/DNA–
Tohle nemuze dopadnout dobre, kdy uz to konecne nekdo zatrhne a rekne dost.