Český statistický úřad zpřesnil odhad vývoje českého hrubého domácího produktu [HDP]. Česká ekonomika si vedla lépe, než uvedl ve svém prvním odhadu. HDP ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,5 procenta, meziročně o 3,7 procenta.
„Ještě lepší, než naznačoval předběžný odhad. Tak by se dal jednoduše shrnout výsledek českého HDP za druhý kvartál. […] S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde o velmi solidní čísla,“ okomentoval zpřesněný odhad ČSÚ hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek.
Podle ČSÚ byla na straně poptávky ve druhém čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu HDP změna stavu zásob. Pozitivně přispěla i tvorba hrubého fixního kapitálu. Meziroční růst HDP dále ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí [+0,4 %], tvorba hrubého fixního kapitálu [+1,6 %] a změna stavu zásob [+2,2]. Zahraniční poptávka dopadla na HDP negativně [-0,6 %].
Meziroční růst povzbudily hlavně zásoby
„Za meziročním růstem ekonomiky však do značné míry stojí zásoby. Ty si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty. Což celkový obrázek trochu kazí,“ dodává Petr Dufek.
Jeho slova potvrzují data ČSÚ. Podle nich změna stavu zásob ve druhém čtvrtletí činila +110,6 miliardy korun. Rostly hlavně zásoby hotových výrobků a materiálu průmyslových podniků. Tím významně přispěly k růstu celkové tvorby hrubého fixního kapitálu. Jeho tvorba mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procenta, meziročně o 6,2 procenta.
Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové zásoby k celkovému výsledku HDP přispěly ve výši 0,8 procentního bodu: „Předpokládáme, že k tomu mohly přispět pokračující problémy v subdodavatelských řetězcích a s tím související nedokončená výroba hromadící se na skladech.“
Podle některých ekonomů růst HDP více než nahromaděné zásoby ovlivnily investice.
„Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu,“ říká Dufek.
Podle ČSÚ rostly nejen investice do dopravních prostředků, strojů a zařízení, ale i do budov a staveb. Odborníci odhadují, že mnohé z investic mířily i na úsporná energetická opatření.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty -25,8 miliardy korun. Bylo tak o 77,3 miliardy nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz mezičtvrtletně reálně vzrostl o 1,2 procenta a meziročně o 1,8 procenta. Dovoz stoupl mezičtvrtletně o 1,8 procenta a meziročně o 2,7 procenta. Podíl na něm měl zejména vyšší dovoz ropy a zemního plynu. Čisté exporty podle ekonomů mezičtvrtletní růst HDP srazily o 0,5 procentního bodu.
Česká ekonomika a spotřeba domácností
Zajímavé výsledky podle ekonomů tentokrát přinesly statistiky spotřeby domácností, která je pod silným tlakem inflace. Podle Petra Dufka v tomto případě nemá moc smysl dívat se na meziroční tempa ovlivněné lockdowny z předchozího roku. Za pozornost stojí spíše srovnání se začátkem roku nebo s předcovidovým rokem 2019.
„Domácnosti i ve II. čtvrtletí omezovaly svoje výdaje na spotřebu, zejména pokud jde o nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, zejména auta nebo nábytek. Méně nakupovaly i rychloobrátkové zboží. Což ostatně potvrzovaly i výsledky maloobchodu,“ říká Dufek.
„Domácnosti ale více utrácely za služby, které ve II čtvrtletí pokračovaly v postcovidovém oživení. Vidět to nakonec bylo v tržbách hotelů a restaurací či třeba cestovních kanceláří. V každém případě spotřeba nedosahuje úrovně roku 2019,“ dodává.
Podle ČSÚ celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 procenta. V meziročním srovnání byl zaznamenán celkový růst výdajů na konečnou spotřebu o 0,7 procenta. Výdaje domácností stouply o 0,2 procenta.
Ke spotřebě domácností se vyjádřila i Jana Steckerová: „Příspěvek spotřeby domácností byl jen velmi mírně záporný [-0,02 pb]. To je vzhledem ke slabé spotřebitelské důvěře poměrně překvapivé. Vzhledem k lepšímu vývoji spotřeby domácností, než jsme my i ČNB přepokládali, je aktuální výsledek spíše proinflační.“
Výdaje vládních institucí ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 1,8 procenta. V mezikvartálním srovnání klesly o 0,4 procenta.
Vývoj ekonomiky letos a příští rok
Petr Dufek na otázku, co si vzít z aktuálně zveřejněných výsledků ekonomiky za druhý kvartál, odpovídá: „Minimálně to, že jsou lepší, než se původně zdálo, nicméně asi těžko udržitelné v důsledku narůstající drahoty. Dokud se nevyřeší otázky dostupnosti plynu a nezastaví růst cen energií, bude v ekonomice dál panovat nejistota a s ní bude klesat i ochota utrácet.“
Podle něj platí, že zatímco v letošním roce ekonomický růst díky příznivému prvnímu pololetí přesáhne dvě procenta, v druhé polovině česká ekonomika už zřejmě sklouzne do technické recese. Příští rok je pak podle jeho slov obestřen zvýšenou nejistotou.
„Na místo postcovidového restartu zde máme energetickou drahotu, která zasahuje do fungování firem i životní úrovně domácností,“ vysvětluje.
Obdobně situaci vidí Jana Steckerová. Ta očekává, že česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně poklesne o 0,3 procenta, v tom čtvrtém pak o 0,7 procenta. Přičemž je podle ní zřejmé, že spotřeba domácností se bude ve zbytku letošního roku snižovat a poklesu se pravděpodobně nevyhne ani průmysl.
„Dosažení předkrizové úrovně ekonomické aktivity očekáváme až ve druhém čtvrtletí příštího roku. Obnovení vyššího tempa růstu ekonomiky předpokládáme spíše až ve druhé polovině příštího roku, kdy by již inflace měla postupně slábnout a vyšší růst nominálních mezd by měl tlumit negativní dopady na kupní sílu domácností,“ uzavírá.
